Historie závodu. Propozice.

Propozice/ Ausschreibung

Předehrou závodu byl 23. říjen 1892. Na startu závodu vypsaného kroužkem „MANINY“ se sešli jen členové AC Prahy. Včas se nedozvěděli, že závod byl zrušen. Proto se rozhodli udělat závod jako klubový. V závodě zvítězil Otakar Krajíček časem 1 hodina 41 minut. Po této generální zkoušce byla uskutečněna slavná premiéra v prvním veřejně vypsaném závodě na území Čech. Stalo se tak 23. dubna 1893.
Několik zajímavých pravidel z propozic:

1) Každý člen klubů amatérských a jednot sokolských může se přihlásit k závodění.
2) Musí startovat jen v kroji klubu či spolku, který mu náleží
3) Na znamení startéra vyběhnou závodníci od startu, který se nalézá u remisu tramvajových v Karlíně a běží se po silnici směrem k Brandýsu nad Labem s vynecháním serpentiny za Vysočany. To jest běží se stezkou přes vrch vlevo, od silnice se nalézající.
4) Startér jede koňmo, když byl závodníky odstartoval a předejev je, očekávati je bude v Brandýse nad Labem na náměstí, kdež je cíl.
5) Každý závodník může stížnost soudcovskému sboru v době závodu přednésti. Na stížnost po závodě přednesené nebéře se zřetel.
6) Pro případ nehody přihodivši se při závodu, jede lékař s sebou v povoze.                                            
Závod proběhl hladce a prvním vítězem se stal František Hron z AC PRAHA, který proslavil klub i v zahraničí.

V roce 1894 se závodilo jak čistou závodní chůzí, tak i v běhu. V chůzi zvítězil Otakar Krajíček za 2 hod. 9 min.
Běh vyhrál František Hron. Problémem při závodě se ukázalo, že kůň startéra Havlíčka již tempu závodu nestačil. Nastalo období neshod mezi kluby a taktéž i obcí sokolskou. V klubu AC Praha došlo k rozdělení a na několik let byla ukončena závodní činnost mezi Prahou a Brandýsem. Avšak v roce 1901, jako by zázrakem zase závod ožil. V chůzi zvítězil Otakar Krajíček, ale v běhu se nezávodilo. Snad i pro to, že se na výsluní dostávali Běchovice, založené roku 1897. Závod byl pak pravidelně pořádán do roku 1914.

Aby nebyla porušena tradice české nesvornosti, rozhořel se litý boj mezi Českou atletickou amatérskou unií (ČAAU), k jejímž zakladatelům patří také AC Praha a vzdorosvazem Český atletický svaz (ČAS). V jeho čele stál zdravě nespokojený František Malý, který odešel s několika členy z AC a založil Královské Vinohrady. Nespokojen se změnou názvu na AC SPARTA vrací se do AC Prahy, avšak jeho návrat nemá dlouhého trvání. Opět v roce 1903 zakládá klub ČAK Královské Vinohrady a posléze Český atletický svaz. Vraťme se však k závodu. Rok 1907, nikdo nezmoudřel, a proto 2. června AC Praha pořádá závod pod vlajkou Unie. 7. června pořádá závod ČAS. V roce 1914 v závodě vítězí Vojtěch Cíza a opět dochází k přerušení závodu. Většina členů AC Prahy i závodníků odchází na vojnu. V roce 1915 utrpěl český sport velkou ztrátu. Zemřel František Malý.
 

Tento bouřlivák měl nemalé zásluhy na rozvoji sportu a i AC Prahy. Přenesme se do 8. června 1919. Koná se poválečný Brandýs, ve kterém vítězí, a nikoliv naposledy, Jan Šlehofer. Od této doby nedošlo už k žádnému přerušení. Závod získává na popularitě a na mnoho let se na start závodu, mezi Prahou a Brandýsem nad Labem, řadí stovky sportovních nadšenců. Přišel, pro Československo, osudný rok 1938. Byla rozpuštěna  Čsl. obec turistická a v AC Praze našlo sportovní útočiště mnoho významných závodníků. V jejich čele Doležal, Kočí, Janoušek, Osvald, Hájek, Procházka, Fojtík a mnoho dalších. V tomto roce startuje na trati 19 kilometrů 400 metrů dlouhé první žena. Helena Marková absolvovala trať v čase 2:17,25 hod. V roce 1939 byl čas vylepšen Miroslavou  Vrtiškovou na 2:05,55 hod. V době ll. Světové války činnost neustávala. Sport byla jedna z mála příležitostí, kde se mohli lidé scházet. V roce 1944 byla trať úředně zkrácena na 16 km. Po válce činnost oddílu gradovala. AC Praha měl přes 400 členů a hýřil aktivitou. K Brandýsu přibyly další závody. Praha–Beroun, Praha–Líbeznice–Praha a hlavně Praha–Poděbrady. Tento závod dosáhl mezinárodní úrovně v roce 1947.

Nesporným suverénem této doby se stává Josef Doležal. V polovině padesátých let navazuje další slavný závodník Ladislav Moc. Po skončení své bohaté kariéry významný funkcionář a atletický historik. Přišel únor 1948, nastává pro sport zvláštní období. Můžeme to přirovnat k takové socialistické sportovní pračce. V bubnu se mele výkonnostní sport s vrcholovým. Pracím práškem je politika a pomalu se přidává aviváž dopink. Na vše dohlíží hlavní pradlena strana a její pomocníci. Jediné dobré, co z toho vzniká, je sportující mládež. To vše a mnoho jiné má vliv i na závod Praha – Brandýs. Náš závod se nehřál na politickém výsluní, a proto pokračoval dál v takovém polozapomenutí a skromnosti. Přesto můžeme našim předchůdcům závidět. Nepotýkali se s věčným sháněním peněz a nekonečným počtem žádostí. Soustředili se jen na samotný závod.

V roce 1971 byla trať prodloužena na olympijských 20 km. V roce 1975 byl přemístěn i cíl. Nový cíl se nacházel před Brandýskými strojírnami, kde jsme získali i na řadu let zázemí. V 80. letech dominují na stupních vítězů významní závodníci Vilém Švejda, František Bíro, Juraj Benčík a Pavol Blažek. Zúčastňují se i závodníci z Polska, Maďarska, Německa i SSSR (Rusko). Na trati si testuje formu i účastník Olympijských her Daniel Garcia z Mexika. (Barcelona 1992). Ani AC Praha nezůstává sportovně stranou. V oddíle působí funkcionář a trenér v jedné osobě pan Josef Průcha. Pod jeho vedením vyrůstá mnoho nadějných běžců, běžkyň ale především chodci a chodkyně. Rukama pana Průchy prošli závodníci Pokora, Růžička, Lapka, Šota, Weiss, Simon, Zedník, Šperl, Smola, Majetič, Vonášek, Štroner a Reis. Pod jeho vedením vynikající Jana Zárubová, dříve Smolová. Jeho zásluhou je AC Praha navždy spojována jako líheň chůze.

Blíží se konec 80. let a opět se nám přetváří společnost. Podzim 1989. Proběhla tzv. sametová revoluce a začínají 90. léta a nové chápání sportu. Snad vlivem nové doby a snižování dotací do oddílů, nastává velký úbytek závodů. Naštěstí několik nadšenců, v čele s panem Ivem Domanským sdružilo několik oddílů a organizátorů. Vzniká Sdružení Organizátorů Běžeckých Závodů. AC Praha opět nezůstává stranou a napomáhá novými závody jako pro děti BOBAC (Branně Orientační Běh AC), ale především Běh Máchalkou. V běhu AC Praha na trati mezi Prahou a Brandýsem nedosahovala velkých úspěchů, s výjimkou Františka Hrona. Tuto nedobrou bilanci v roce 1993 zlomil František Zouhar. Po sto letech měla AC Praha svého vítěze. Z ekonomických důvodů musela být trať v roce 1996 změněna. O co víc se krátily dotace, o to více narůstali poplatky. Start byl přesunut na Pražský Prosek ke gymnáziu Litoměřická. Tím se podařilo snížit náklady na závod. Nastává dlouholetý boj o peníze na závod. AC zkouší různé varianty s délkou tratě ve snaze přilákat zájemce o běh. Zachovává jednu z posledních tratí, která vede mezi dvěma městy. S tímto obrovským hendikepem se nedokázaly srovnat ani slavné Poděbrady.

Nastává 21. století. AC Praha a ani závod Praha–Brandýs se nevyhřívají na pomyslném výsluní. Spíše naopak. Klub i závod drží nad vodou několik dobrovolníků „zarputilých bláznů“. Jejich řady prořídly nečekaným úmrtím pana Josefa Průchy. Jeho neskutečný přehled a komentář chybí závodu dodnes. Sportovně se v tomto závodu AC Praze daří. V běhu se často objevuje jméno vítěze, Františka Zouhara mladšího, vnuka Josefa Průchy. V roce 2008 opět stěhování startu, na okraj Prahy do Kbel. Tentokrát to nezpůsobuje jenom snižování nákladů. Ale i sportovní úroveň mnoha závodníků. Nových, mladých je poskrovnu a ti starší nedosahují už takových kvalit. Závod se neúměrně natahuje. Proto je chůze zkrácena na 10 km. A běh na 15 km. Částečně dochází k oživení.

Po skončení 112. ročníku, v roce 2015 se organizátoři rozhodli přistoupit k radikální změně formátu závodu Praha–Brandýs. Tou nejzásadnější je okruhová trasa mezi Prahou-Horními Počernicemi a Brandýsem se startem i cílem v Zelenči, kde se podařilo získat odpovídající zázemí v areálu fotbalového hřiště díky vstřícnosti starosty obce. Další (oproti minulosti ne úplnou) novinkou je prodloužení trati k stále více oblíbené délce půlmaratonu. Trať závodu nabídne účastníklům ty nejhezčí partie území mezi Prahou a Brandýsem a z frekventované silnici mezi Prahou a Brandýsem se běžci odchýlí na zpevněné povrchy cyklostezek a méně frekventovaných silnic 3. třídy. Součástí závodu bude i doplňkový běh na 10 km.

Další novinkou, dnes na běžeckých akcích tohoto typu již standardem, je použití čipové časomíry a zahájení spolupráce s generálním partnerem, společností Eleven, která pomůže s propagací a organizací. Nesmíme zapomenout ani na chodecký závod, který bude nově též okruhový, a to na malém okruhu na území obce Zelenče, v celkové délce 10 km.

F. Zouhar st.  ředitel, trenér, správce AC PRAHA 1890, dlouholetý ředitel závodu