Svátek chůze v Rumburku již potřetí na novém stadionu!

AC Rumburk pořádá 4. července 2020 třetí ročník chodeckého závodu.

Svátek chůze je celodenní závod pro všechny kamarádky a kamarády - atlety - chodce.

Od přípravek, žactva, dorostu a juniorů přes dospělé až po "Masters" borce!

V jeden den máte možnost závodit v chodecké klasice - 5000 metrů na dráze /mládež a žactvo na svých tratích/.

A netradičně v chodeckém sprintu na 1000 metrů a vše je završeno chodeckou show, štafetami dvojic na 30 minut.

Chodecké štafety mají neuvěřitelný náboj i díky losování dvojic, muž + žena!

Mezi jednotlivými chodeckými závody je dost času si popovídat, vyměnit zkušenosti z tréninku

a pozvat se na další chodecké závody u nás v ČR a snad i v zahraničí.

Závody pořádá AC Rumburk za podpory partnerů AC v čele se SMOLA KONSTRUKCE s.r.o.

Přijeďte si zazávodit do hlavního města chůze v ČR, do Rumburku.

An diesem Tag ist das Gehen ein Königreich und die Geher im Stadion die Könige, die ihrem Hobby ohne Schonung nach – “GEHEN” können.

Wer nicht genug bekommen kann, darf 3x ohne Probleme starten!

Zwischen 10 und 12 Uhr jeder auf seiner Stammstrecke je nach Altersklasse 1000 – 5000m! Nach dem Mittag Sprintstrecke je nach Altersklasse von 200 bis 1000m!

Und für die ganz harten dann das 30´-Paargehen!

Noch Fragen? Links die Ausschreibung.

Když nás brzdí koronavirus - je na každém z nás, jak se s problémy vyrovnáme

Pandemie koranaviru ovlivnila velmi výrazně celý náš současný život a samozřejmě následky různých opatření ovlivní dlouhodobě fungování celé společnosti.
Ekonomická krize, která bude následovat krizi zdravotní, hodně poznamená podobu závodního sportu obecně a asi tomu nikdo nezabrání. Mám obavu, že peněz do sportu půjde výrazně méně, než v poslední době. Ve chvílích, kdy bude spousta firem, institucí i lidí zápasit o ekonomické „přežití“, celkem logicky nebude sport prioritou.
Ale naše disciplína nepatří k těm ekonomicky náročným a myslím si, že za její nedobrou kondicí v Čechách nestojí nedostatek financí, ale prvořadě nedostatek odhodlání a ochoty pro výsledek odvést požadované penzum práce…
I v rámci současných krizových opatření a předpisů, není individuální sportování zakázáno, pohyb na zdravém vzduchu zejména v přírodě je přímo doporučován. Tak doufám, že všichni čeští chodečtí matadoři i mládežníci, které motivuje výkon a mezinárodní výsledek, makáte v rámci možností naplno!
Až se závodní kolotoč znovu rozběhne (a je jedno, zda to bude za měsíc, dva, nebo více), vy závodníci musíte být připraveni!
Prosím vás, nejen trenéry, ale hlavně závodníky. Využijte možnosti odmakat základ, na kterém můžete v budoucnu stavět speciální přípravu a vyladit směrem k závodům. Nepodlehněte iluzi, že je času dost. Protože v tom případě o ten čas přijdete.
Bohužel je v našich končinách běžné, že závodník si myslí, když pár měsíců pořádně zatrénuje…a výsledky, vítězství (nemám na mysli vítězství v naší kotlině) se okamžitě objeví. Ale ono to tak není a mladý adept „velkých výsledků“ propadne skepsi a většinou podporován svým okolím, začne hledat zkratky a jiné cesty k výsledku. A nakonec se snaží najít omluvu, pro to své selhání, protože u vytrvalců neexistuje jiná cesta, než obrovské penzum práce. Ať se nám to líbí, nebo nelíbí, budoucí úspěšný chodec (obecně vytrvalec) musí denně osvědčovat vlastnosti, které dnes v mohutné míře víc než 90% populace rozvinuté vůbec nemá a rozvíjet je asi ani nechce…
A právě současný stav nám může umožnit zkusit opravdu „zamakat“. Zkusit opravdu odevzdat smysluplnou tréninkovou práci. Nedumejte zda kvalitu, nebo objem. Prostě a jednoduše oboje. Kvalitu ve větším objemu. Bez nutnosti „vyladit na závody“ a z toho spojených ztrát času, s tím, že nechodíte do školy a svoji přípravu školní i tréninkovou si můžete časově řídit sami.
Předpokládal bych, že peněz na přípravu bude méně, než bylo dosud. Že šance alespoň částečně se profesionalizovat bude dána menšímu počtu závodníků a bude potřeba vyšší výkonnost…Není na co čekat a kdo to s výsledky myslí vážně, nastala jeho chvíle.
Věřím, že můžeme vídat české chodce zase v popředí výsledkových listin a byl bych rád, kdyby to nebyli jen jednotlivci. Doba je teď těžká, ale pokusme se z ní vyjít posíleni a připraveni do budoucích sportovních bojů.

Text: Ivo Piták 

Letošní ročník Olomoucké dvacítky odložen. This year's Olomoucka 20 Walking was postponed.

Letošní ročník Poděbrady Walking odložen. This year's Poděbrady Walking was postponed.

Na základě rozhodnutí Vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu, kdy se s účinností od 13. března 2020 od 6 hodin zakazují hromadné akce, kde je najednou více než 30 osob, odkládá Český atletický svaz mistrovství České republiky v chůzi, mezistátní utkání a chodecký mítink, který se měl uskutečnit 4. dubna v Poděbradech.

O náhradním termínu konání mistrovství České republiky v chůzi, mezistátního utkání a chodeckého mítinku Poděbrady Walking rozhodne Předsednictvo Českého atletického svazu.

Děkujeme za porozumění,

Based on the decision of the Government of the Czech Republic to declare a state of emergency, with effect from March 13, 2020 from 6 o'clock banning mass events with more than 30 people at the same time, postpones the Czech Athletic Association this year´s Poděbrady Walking which includes Czech Republic race walking championships and international match , which was to take place on April 4 in Poděbrady.

About the alternative date of the Czech Republic Championship in race walking, international match and Poděbrady Walking Meeting will decide Board of the Czech Athletics Association.

Thank you for understanding,

To, o čem se v posledních dnech stále častěji hovořilo, se stalo skutečností. XXXII. letní olympijské hry v Tokiu se odkládají na příští rok.

Chodecké tabulky v mistrovských disciplínách (stav k 30. 11. 2012, doplněno k 31.12.2019).pdf

Chodecké závody jsou nedílnou součástí atletických soutěží, mistrovské soutěže mládeže se odehrávají na dráze, dospělí soutěží mimo stadiony na okruzích vedených po silnicích či parcích. Do programu OH byla chůze poprvé zařazena v Londýně. Samozřejmě ne na letošních hrách, ale na těch předcházejících v roce 1908. Tehdy se soutěžilo na tratích 3500 m a na 10 mil. Od roku 1912 byla v programu OH trať na 10 000m, všechny tyto soutěže probíhaly na dráze. V Los Angeles roku 1932 byl nově zařazen silniční závod na 50 km a na OH 1956 v Melbourne byla trať 10 000 na nahrazena závodem na 20 km.

Ženy se do olympijského programu prosadily tratí na 10 km až na hrách v Barceloně roku 1992. V novém tisíciletí a to již od OH 2000 pak soutěží stejně jako muži na trati 20 km, padesátku v duchu rovnoprávnosti zatím „nevybojovaly“. Další vrcholné mezinárodní soutěže se k ženské chůzi zachovaly obdobně, jen ženský závod byl do programu MS zařazen již v roce 1987 a na ME se mistrovský závod konal ještě o jeden rok dříve.

Jen krátkou kapitolu na nejvyšší úrovni prožila závodní chůze v hale. Pro obtíže s dodržováním pravidel chodeckého stylu byla z programu halových mistrovství vyřazena v polovině devadesátých let minulého století.

U nás je chůze zejména spojena s klasickými silničními závody jako byly Praha-Brandýs n. L. či Praha-Poděbrady, v současnosti však oba závody mají odlišnou podobu. Na Moravě se stále ještě konají tradiční závody v Olomouci a v Přerově. Řada závodů ale zanikla a zatím marně čeká na obnovení. Příčinou, samozřejmě vedle finančních problémů, může být dlouhodobě nízký počet českých a moravských chodců. Snad se ještě jedná o dozvuky dlouhodobého soustředění všech výkonnostně lepších čs. chodců ve středisku v Banské Bystrici. Výsledkem ale byly největší úspěchy československé chůze za celou dobu existence společné republiky.

Prvním mimořádným úspěchem české i československé chůze ale bylo čtvrté místo na berlínských OH 1936. V závodě Jaroslav Štork-Žofka zašel opravdu vynikající čas, dodnes stačí na 68. místo našich dlouhodobých tabulek-viz níže. Skvělé výkony na dráze i na silnici koncem třicátých a zejména pak ve čtyřicátých letech předváděl Václav Balšán, během II. světové války se ale ME a OH nekonala. Po skončení války přišla doba Josefa Doležala, několikanásobného světového rekordmana v chůzi na dráze, ale také stříbrného na 50 km z OH 1952. Na této trati při bernském ME o dva roky později vybojoval náš první chodecký mistrovský titul, ještě jej doplnil stříbrem na 10 000 m a poněkud tak zastínil čtvrté místo z padesátky vybojované na ME 1946.

Pak nastala delší přestávka spojená s očekáváním dalších velkých úspěchů. Vyplněna byla osmým místem dalšího našeho světového rekordmana Ladislava Moce z OH 1960 na 20 km a sedmým místem z padesátky na ME 1958. V té době světový rekord na 50 000 m vytvořil i Milan Skřont. V pozdější letech pak naše chodecké úspěchy doplnil Alexandr Bílek sedmým místem z dvacítky na ME 1962 a osmým pořadím na 50 km z ME 1969. Sedmdesátá léta tak úspěšná nebyla a při organizaci vrcholového sportu byla chůze soustředěna pod vedením trenéra Juraje Benčíka na Slovensku v Dukle Banská Bystrica. A v osmdesátých letech nastalo zlaté období československé chůze.

Hlavní hvězdou byl Jozef Pribilinec, specialista na trať 20 km - olympijský vítěz v Soulu 1988, v letech 1983 a 1987 stříbrný na MS, mistr Evropy v roce 1986 a stříbrný na ME 1982. Velmi úspěšný byl další dvacítkař Pavol Blažek, mistr Evropy v roce 1990 a bronzový z roku 1982, šestý na MS 1983. Třetí hvězdou byl odchovanec západočeské atletiky Roman Mrázek, pátý z dvacítky na OH 1988 a z padesátky na OH 1992, šestý z dvacítky na MS 1987. Společně získali i celou řadu úspěchů na halových mistrovstvích - HMS dvakrát stříbro Pribilinec, HME dva tituly Pribilinec, dvě stříbra a jeden bronz Mrázek.

V posledních letech až do současnosti úroveň české chůze drží hlavně ženy. Dvě čtvrtá místa na 3000 m z halových světových hrách 1985 a z prvního HMS 1987, stříbrná medaile z HME 1988 a další tři „bramborová“ umístění Dany Vavřačové byly prvními velkými českými úspěchy. Tím největším je pak páté místo Barbory Dibelkové z dvacítky na MS 2005. Mezi muži v této době byl nejúspěšnější Jiří Malysa devátým místem z dvacítky na MS 2001, stejné pořadí vybojoval Hubert Sonnek na stejné trati při ME 1994.

Dvě medaile naše chodkyně přivezly z evropského mistrovství věkové kategorie do 23 let. V roce 2005 Barbora Dibelková-Pitáková přivezla bronz, o čtyři roky později Schindlerová stříbro. Česká chůze zaznamenala i úspěchy v mládežnických kategoriích. Zatím největším českým úspěchem z juniorského MS je páté místo Kamily Holpuchové vybojované na šampionátu v roce 1992. Šestá místa pak stejná závodnice obsadila v roce 1990 a stejné pořadí letos z Barcelony přivezla Anežka Drahotová. Té za stejné pořadí z loňského roku v Lille patří také naše dosavadní nejlepší umístění z dorosteneckého MS. Pokud pomineme evropský titul Pribilince z roku 1979 a třetí pořadí Boháče na II. evropských juniorských hrách 1966 (předchůdce MEJ), jsou největším úspěchem čtvrtá místa Milana Vály z evropského mistrovství 1973 a Elišky Drahotové z loňského roku. Při mládí dvojčat Anežky a Elišky Drahotových se dalších úspěchů můžeme dočkat již v příštím roce.

Z pohledu řady atletických statistiků chodecké závody mimo dráhu do „čisté“ statistiky nepatří, v podstatě neodpovídají přesnosti kladené na disciplíny konané na stadionech. Podmínky každé trati jsou v různé míře odlišné a jejich nespravedlivé porovnávání mezi sebou lze nejsnadněji vysvětlit jen touhou po dalších světových, evropských a národních rekordech či nejlepších výkonech. Podstatně lepší, pokud se trať nemění, je statistika jednotlivých závodů. Proměnlivou roli, stejně jako na dráze, pak hraje jen počasí. Také jistota o regulérnosti tratí někdy nebývá stoprocentní, regulérnost řady závodů byla následně zpochybněna. Naší specialitou zřejmě je, že na kratší trati se v době nepříliš minulé dokonce konaly i mistrovské soutěže. Přehled těchto výkonů, pokud jsou lepší než jsou osobní rekordy závodníky, tabulky uvádí odděleně. Stejným způsobem jsou uvedeny i výkony dosažené na dráze nebo u mládežnických kategorií v hale.

P. Brandejský a L. Follprecht

Období 2013 až 2019 - jak se vyvíjela chodecká statistika...

     Pokračovala krizová situace české chůze, neboť se snižovaly počty chodkyň a chodců v dospělých i mládežnických kategoriích a výkonnost až na vzácné výjimky byla významně horší než v minulosti. Objevila se sice řada talentů, ale mezi světovou elitu se dostala jedině Anežka Drahotová (na 10 000 m juniorek 2013 1. JME, 2014 1. JMS a dosud platný světový rekord 42:47.25 min, na 20 km žen 2015 2. na ME U22, 4. na EP družstev a dosud platný český rekord 1:26:53 hod, 8. na MS, 2016 10. OH Rio de Janeiro, 2018 2. ME 1:27:03 hod a 6. na MS družstev); mezinárodní úrovně dosáhli Lukáš Gdula (50 km za 3:54:29 hod), a Lucie Pelantová. Sestra Anežky Eliška Drahotová po zisku bronzové medaile na JME 2013 (10 000 m za 44:45.27 min) zanechala závodní činnosti; předčasně skončila řada dalších nadějí (na příklad z žáků M. Gajdoš, z žákyň K. Arltová, dorostenky S. Bočková a V. Kubenková, v kategorii U22 mužů Chaloupka a Veselouš, o něco později Schrom, jiní změnili sportovní odvětví, kde se prosadili - v U22 Korvasová na silniční cyklistiku, žákovský rekordman Srbecký na triatlon, dorostenka Půčková na 800 m běh). Další stagnují nebo trénují nepravidelně (T. Gdula, V. Libnar), případně je vyřadilo zranění nebo vysokoškolské studium. Mezi lety 2016-2019 se do první desítky českých dlouhodobých tabulek mužů na 20 km nedostal nikdo (12. L. Gdula, 15. V. Hlaváč), na 50 km mužů 5. L. Gdula, (11. P. Schrom, 14. O. Motl), v ženách na 20 km nikdo (17. V. Janošíková), mezi juniory na 10 000 m 9. V. Hlaváč (26. R. Rožnovský), v juniorkách na 10 000 m 9. E. Martínková (25. J. Zikmundová), mezi dorostenci na 5 000 m nikdo (18. J. Morávek, 32. A. Zajíček), v dorostenkách 6. E. Martínková, 10. S. Bočková (21. K. Hlaváčová). Pro sezónu 2020 kromě historicky nejlepší české chodkyně Anežky Drahotové je možné očekávat výkon mezinárodní úrovně od juniorky Elišky Martínkové a žákyň Emy Klimentové a Adély Veselkové, ostatní se budou snažit zlepšovat. Mezi muži by měli bojovat o dosažení mezinárodní úrovně Lukáš Gdula (50 km) a Vít Hlaváč (20 km), otazník je nad exjuniorem Rostislavem Rožnovským a vyniknout by mohli i dorostenci Jaromír Morávek a Adam Zajíček.

P.Brandejský