Propozice na halový mítink se 3.000m chůze v Sant Gallenu, 18.ledna 2026

Níže jsou ke stažení propozice na halový atletický mítink v nedělli 18.ledna se 3.000m chůze pro všechny kategorie včetně MASTERS.

Chodecký závod na 3.000m je OPEN pro všechny kategorie vč. MASTERS

Přihlášky emailem na :Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , nejpozději do čtvrtka 8.ledna 2026

Časový limit: 25:00min

Časový program je předběžný, definitivní bude zveřejněn v úterý 13.1.26 zde:https://www.lc-bruehl.ch/events/stadtwerk-hallenmeeting

Startovné: 16,- CHF na místě

PROPOZICE / AUSSCHREIBUNG

ČASOVÝ PROGRAM / ZEITPLAN

Tradiční Silvestrovská hala chodců se uskuteční v atletické hale v Jablonci nad Nisou v sobotu 27.12.2025. 

Pořadatel AC Slovan Liberec se těší na Vaší účast.

Na programu jsou 5.000m chůze mužů, 3.000m chůze žen a žactva a 2.000m chůze  mladšího žatcva.

Hlavní závod mužů na 5.000m chůze odstartuje ve 13:15hod, ostatní chodecké tratě pak v 13:50hod a 14:10hod.  

Přijeďte se rozloučit s rokem 2025 do Jablonce nad Nisou!

PROPOZICE / AUSSCHREIBUNG

Ligová chůze se v roce 2026 půjde i na dráze v Radotíně a na novém okruhu na Kladně!!! 

Autorka: Lucie Nekulová (Zatím stále řídící ligových chodeckých soutěží)

V letních měsících obvykle svádějí zemědělci boj o zrno, v těch podzimních se, pohledem atletů, bojuje o termínovku. A nikdy to není boj snadný. I letos tomu nebylo jinak.

Jak se to celé připravuje? Nejdříve se postaví mezinárodní soutěže. Podle nich se dají termíny národních šampionátů a tomu se přizpůsobí liga. Když jsou termíny dráhových kol dány, je čas najít nějaký ten volný víkend pro chodecké závody. Termínovku tvoří soutěžní oddělení a schvaluje Soutěžní komise. Z té nám po letošních volbách, kdy vedení Soutěžní komise obhájil pan Veverka, bohužel vypadla chůze. Termínovku chůze loni i letos svěřilo Soutěžní oddělení řídící ligové soutěže. Byrokratické kolečko jak z učebnice, jak má v každé správné organizaci být.

Pro rok 2026 je chodecká termínovka velmi ovlivněna termínem konání Mistrovství světa chodeckých týmů v Brazílii. To totiž bude 12.4. 2026 a tak mění termín Poděbrady i Dudince. Dudince se netradičně budou konat již 7.3.2026, tedy o 2-3 týdny dříve a sami organizátoři přiznávají, že šance na sníh je nemalá. Poděbradský závod pak zvolil termín 8.5.2026. A od toho se odvíjí vše ostatní.

Soutěžní oddělení tradičně domlouvá závod v Olomouci, kde je problém s vytížeností parku a termín, který najdou, je prakticky neměnný. Když tedy vezmete Poděbrady, Olomouc a pak ten zbytek, není moc co hledat. Berete, co zbude s tím, že by měla být snaha o rozumné pauzy. Letos paní řídící vymyslela i zkrácení tratí, neb v mládežnických kategoriích World Athletics tratě zkrátila a je třeba se tomu přizpůsobit. Přeci jen v ligových soutěžích startuje celá řada mladých atletů. Navíc si loni prvoligoví atleti většinově chválili, že byla změna a ne jen pořád desítky. SK tomu dala zelenou.

K pořádání závodů se přihlásili jak tradiční pořadatelé, tak nováčci a termínovka tak přináší některá překvapení. Jak to tedy bude letos vypadat?

1, Olomouc 18.4. 2026 - 1. kolo I. a  II. ligy, trať 10 km shodně pro obě skupiny mužů i žen:

Tradiční závod s tradiční distancí. 10 km umožní atletům, kterým bude chybět limit pro MČR, aby se o něj pokusili ve Smetanových sadech. V celé termínovce byla snaha dát totožné distance pro všechny skupiny, což je organizačně snazší a umožňuje soupeření a posouvání vlastních limitů napříč kategoriemi.

2, Praha - Radotín, 25.4. - 2.kolo I. a II. ligy, 5000 m shodně pro muže i ženy v obou skupinách:

U termínu tohoto kola se strhla mela. Až taková, že byl termín SK vrácen k přepracování, neb přeci nelze mít ligová kola hned v po sobě jdoucích víkendech (postoj SK je trošku překvapivý, předseda je stejný a v roce 2023 přes něj prošla termínovka, kde byly narvány do 30 dnů 4 soutěže včetně dvou mistrovských…kdo to tehdy dělal?)  A tak se měnilo na 1.5. 2026.. Jenže tam zase protestovala řídící soutěže. Pokud vycházíme vstříc repre a mládeži, měli bychom respektovat i zájmy veteránských atletů. A ti v tomto termínu budou bojovat v Itálii při ME non stadia. Naštěstí tento názor získal podporu Libora Dingy ze Soutěžního oddělení a ten

si vzal za své termín vrátit o týden dříve. Sice budou ligová kola hned po sobě, ale nic jiného nelze udělat, když nejde posunout Olomouc. A nakonec to prošlo. Masters atlety nehážeme přes palubu, po 10 km v Olomouci se půjde jen 5 000 m. Kdo nebude v Itálii, může si následně užít prodloužený víkend a přitrénovat směr Poděbrady. Libore, díky!

Nováčkem je pořadatel. O tento termín měli zájem hned 3 uchazeči a bylo rozhodnuto vyzkoušet proti obvyklému Novému Městu nováčka - SC Radotín. Kdo byl na Hodinovce Pepy Smoly v Praze, tak už nový stadion zná. Dostupnost je výborná autem i vlakem.

5 000m pro obě skupiny umožní mladým chodcům poprat se o místa v repre juniorském týmu pro Poděbrady. Limit pro MS juniorů bude asi přeci jen vysoko, ale co kdyby…? A masters atleti si dají poslední ostrý trénink před ME.

3, Poděbrady, 8.5. půlmaraton, 1. kolo extraliga M/Ž:

V Poděbradech se tentokrát může konat pouze půlmaraton a ten půjdou extraligoví chodci.

Bohužel využít kratší distanci tentokrát nelze, loňský rok byl výjimečný. Součástí Poděbradského závodu je i MČR v chodeckém půlmaratonu a řada ligových závodníků bude startovat tam.

4, Kladno - 23.5., 10 km chůze, 2. kolo extraligy,  3. kolo I. a II. liga, trať 10 km shodně pro obě skupiny M/Ž:

Další nováček mezi pořadateli. I o toto kolo bylo více zájemců a snaha vyzkoušet nové pořadatele dala přednost Kladnu před tradičním okruhem v Satalicích. Okruh pro chodce našel Vítek Hlaváč a závodit se bude v parku obklopujícím kladenský atletický stadion. Závodníci se mohou těšit na rovinatý asfaltový okruh s jednou otočkou o 180°. V daném místě má trať 8 m šířky a tak bude oblouk dostatečně široký.

Kladenský okruh vypadá velmi zajímavě a ač mi osobně budou Satalice v lize chybět (tamní okruh mi přijde zábavný), Kladno bude nejspíš lépe nahrávat kvalitním časům. Závod lze využít jako poslední šanci kvalifikovat se na MČR U20 v červnu či červnové mládežnické mezistátko v Polsku. 

5, Brno  - 15.08., 5 km chůze, 4. kolo I. a II. liga, trať 5 km hodně pro obě skupiny M/Ž:

Kolem brněnského okruhu bylo hodně otazníků. Starý okruh končil z ekonomických důvodů, výši nájmu v areálu BVV lze definovat slovy písně “raketou na Mars” a Brňané tak hledali nový okruh.

Okruh bude mít cca 900m a závod bude součástí Sportovního festivalu v Brně. Vzhledem k délce okruhu i teplému letnímu počasí byla zvolena trať 5 km. Uvidíme, s čím nás Brňáci pod vedením aktivního chodce Tomáše Vojtíška překvapí.

Sezona 2026 bude opravdu jiná a přinese jistě celou řadu velkých sportovních zážitků. 2 ligová kola získala Morava, 2 kola má Česko v Praze a okolí. U extraligy se obě kola soustředí do okolí Prahy. Dobrá dostupnost pro všechny je také důležitá. Uvidíme, jak se osvědčí zkrácení tratí a zda obstojí organizačně nováčci.

Teď už jen napolykat tréninkové kilometry, vypilovat techniku a v případě paní řídící třeba sledovat vývoj v pravidlech. I to je totiž potřeba. Od 1.11.2025 je např. možné v chůzi startovat v dlouhých upnutých kalhotech. Takže kdyby nám například v Brně mrzlo 😜, když si vezmete obtažené elasťáky, aby byla dobře patrná práce kolen, půjde to.

Prostě každý se musí připravit po svém. Budu se na vás těšit v sezoně 2026.

Chodecký pohár MUDr Petra Brandejského napínavý až do samého závěru! Sehr spannede Endfinale des Internationalen Gehercupes MUDr Petra Brandejskeho 

Autor článku: František Párys - koordinátor memoriálu PB

RESULTS MEN

RESULTS WOMEN

Teprve Pražská hodinovka, pořádaná ve velmi příjemném prostředí radotínského stadionu,  definitivně určila celkové pořadí 3.ročníku Memoriálu Dr.Petra Brandejského. O tom, kdo obsadí stupně vítězů, se rozhodovalo skutečně až v poslední disciplíně.

V kategorii žen po celý letošní ročník o prvenství bojovaly dorostenka Noemi Maják a veteránka Lenka Borovičková. Noemi si v Radotíně zašla osobní rekord na 5 000 m, ale Lenka v zápětí kontrovala výborným výkonem v hodinovce a tak celkové vítězství v letošním ročníku MPB patří jí. O pouhé 3 body! Po dvou druhých místech v uplynulých ročnících se tedy Lenka dočkala zaslouženého prvenství. Stejně napínavý byl i boj o bronzový stupínek. Při neúčasti Martiny Netolické vše hrálo do karet Tereze Pittnerové, ale všechny nakonec překvapila Adéla Hůlková, které se závěr sezony mimořádně povedl a celkovým ziskem 300 bodů obsadila 3.místo. V závěrečné ellite hodinovce na její pozici sice ještě útočila skvělá německá veteránka Brit Schröter, ale na mladoboleslavskou mladší žákyni to nestačilo.

Mezi muži i letos jasně dominoval Martin Nedvídek, ale nakonec to ani zde nebylo zcela jednoduché. Při hodinovce Martina v poslední čtvrthodině postihly svalové problémy a tak mimo jiné i potřeba získat v Radotíně alespoň nějaké body jej vedla k tomu, že závod se sebezapřením dokončil. Na stříbrný stupínek si při závěrečném vyhlašování mohl povyskočit další rumburský borec – Vojta Vejvančický – kterého především druhá část letošní sezony zastihla v mimořádné formě. V Radotíně to prezentoval krásným osobákem na 5 000 m. Urputný boj o 3.místo celkového pořadí byl i mezi muži. O pouhý jeden bod jej před Pepou Kalátem pro sebe rozhodl častý účastník našich závodů Mirosław Luniewski z Polska.

Závěrem se sluší poděkovat všem, kteří se na letošním ročníku memoriálu podíleli. Ředitelství Skláren Crystal Bohemia Poděbrady, které i letos věnovalo vítězům nádherné poháry, Petru Kratochvílovi za zajišťování tohoto  sponzorinku ve sklárnách,  Miriam Stewartové, která se stará o finální úpravu cen, Janu Reinovi za plakáty a diplomy, Udo Schaefferovi za bleskurychlou aktualizaci bodovacích tabulek v souvislosti se zavedením chodeckého maratonu a půlmaratonu,  Mílovi Lapkovi za finanční podporu a dalším, na které jsem snad nedej bože zapomněl.

3.ročník soutěže, pořádné k uctění památky našeho chodeckého „pana doktora“, máme tedy za sebou a je čas zamyslet se, jak dál v této rozvíjející se tradici pokračovat. Účast zas o něco stoupla (letos se zúčastnilo 172 mužů a 163 žen), je tedy logické uvažovat to možnosti vyhlašovat více jak první tři celkového pořadí. Zaznamenal jsem i návrhy na změnu bodování např.  5 nejlepších závodů z celkových 7, atd. Těším se všechny vaše názory a nápady, rovněž tak i nabídky na spolupráci při organizování 4.ročníku Memoriálu Dr.Petra Brandejského.

Autorka článku: Lucie Nekulová  / Autor foto: Jan Nekula

RESULTS

Lusatian Race Walking v Zittau se uskutečnil v sobotu 25.10. 2025 na nových tratích. Závod pořádaný díky podpoře projektu Interreg v unikátní česko-německé spolupráci klubů O-SEE Zittau a AC Rumburk se konal již počtvrté. Pořadatelé i závodníci bedlivě sledovali opravdu hrůznou předpověď, nakonec to vše dopadlo o dost lépe. I když v některých částech tratě fučelo, až pomocníci nestíhali rozhodčím horký čaj rozvážet. Závodu se na místě zúčastnilo na 200 chodců a chodkyň z 22 zemí světa! Konalo se MČR, mistrovský závod měli i Maďaři a opět se v Zittau konalo středoněmecké mistrovství na kratších distancích. Liberecký kraj pak pořádal své mistrovství a medaile tak přijel předávat manažer ČAS Tomáš Krištof. Pro závodníky byly připraveny tradiční finisherské čelenky z pera bratrů Reinových a bylo krásné vidět, jak řada atletů závodila s předchozími edicemi na hlavě.

Závod byl odstartován společným startem dětí a mládeže na 1 / 2 / 3km. 18 chodeckých nadějí se postavilo na start kilometru, kterýžto závod ovládla slovenská Riečanová Nelka ve výborném čase 4:46 a porazila svého oddílového kolegu Matúše Kučeru o 6 sec. 23 dětí vyrazilo na start 2 km a tento závod ovládli borci z Německa. Romello Kroll (10:54) porazil v koncovce o 3 sec Simona Bauera, bronz v celkovém pořadí brala nejlepší dívka Klara Weihart (11:16), která o jedinou sekundu porazila v nejlepším osobním výkonu finišující Slovenku Simonu Holecovou. Třetí místo mezi děvčaty vybojovala mladoboleslavská Adéla Hůlková ve výrazném osobním rekordu 11:35.

I na trojce bylo 18 borců na startu. Závod ovládnul Michal Benčík výkonem 14:42, stříbro bral Lotyš Grandãls a třetí skončil slovenský borec Veisenpacher (16:02). I mezi děvčaty závod ovládla Slovenka Nela Ščíbranová v osobním rekordu 15:16. O minutu zpět byla Němka Ani Schenk a bronz vyválčil závodnice z Frýdku-Místku Veronika Zvonková (17:02).

A pak přišel maraton a půlmaraton, nové distance v chodeckém repertoáru. 43 mužů a žen se rozhodlo vyzkoušet si půlmaratonskou vzdálenost. Způsobem start cíl prolétl tratí suverénní Mexičan Roberto Vásquez Guiot - 1:25:26. Chodci z Mexika zcela ovládli stupně vítězů, když si pro bronz došel Porcayo Villareal Isaac za 1:29:23 a bronz uhájil Brandon Pérez před finišujícím a zle dotírajícím Američanem Nickem Christiem.

Mezi ženami kralovala Italka Giulia Gabriele, bronzová z letošního ME U 23, která si s tratí poradila suverénně ve výkonu 1:38:16. O 54 sec zpět dokončila závod čtvrtá z letošního ME U20 Mina Stankovič. Talentovaná srbská závodnice dokázala díky oficiálnímu mezičasu zlepšit i národní rekord na 20km a měla tak v cíli dvojnásobnou radost. Třetí pak prošla cílem řecká kráska Christina Papadopoulou, letošní účastnice MS v Tokyu (1:39:57).

Premiérový maraton se rozhodlo ujít 26 atletů a atletek. Na startu nechyběli obhájci zlata z loňského roku polští závodníci Ben Hlima a Katarzyna Zdiebło. Hlima od začátku vyrazil dopředu a rychle si budoval náskok. Jenže dlouhá trať, náročnější podmínky, kdy chvílemi opravdu značně foukalo, to vše mu bralo síly na každém kroku. A tak začal být závod extrémně zajímavý. Chvíli vedl Ital Agrusti, pak byl v čele Němec Karl Junghannß, o slovo se hlásil Maďar Helebrandt, přelévalo se to tam a zpět. Ben Hlima opravdu bojoval, jenže nohy si ještě pořád pamatovaly tokijský double a nakonec z toho bylo čtvrté místo - 3:07:51. Postupným stupňovaným výkonem se do čela závodu nakonec propracoval natrvalo Agrusti a jako první také protnul cílovou pásku. Tu nedržel nikdo jiný, než olympijské vítězky. Na závod se totiž přijely podívat Antonella Palmisano a Mária Peréz. Obě nejdříve pomáhaly na občerstvovačce, aby se pak ujaly role hostesek a uvítaly Itala v cíli. Stříbro si na krk pověsil Němec Karl Junghannß za 3:04:51 a bronz vyválčil Maďarský šampion Máté Helebrandt - 3:07:26. Závodníci se o bronz hodně tahali a vůbec si nebyli jistí, kolikátí vlastně došli do cíle.

V ženách bylo jasno od prvních metrů. Odvážně, s úsměvem a nasazením vyrazila Katarzyna Zdziebło za dalším žitavským vítězstvím. I ona šla v loňské žitavské čelence a v cíli si pak pečlivě schovávala tu letošní. Polka byla opravdu výborná, soustředěný kvalitní výkon, kdy se nikdy ani nedostala nad hranici 5min/km, aby cílem prošla v čase 3:24:19. Úžasná dáma, která loni v Zittau ukázala, že vyřešila dvouleté technické problémy a letos předvedla bezchybný výkon. Na druhou příčku vystoupala po zásluze Magaly Bonilla, šestá žena z letošních Dudinců, která si pro čas 3:34:11 přijela z Ekvádoru. A šla opravdu nádherně, jedna z těch závodnic, na které je krásný pohled. Třetí příčku brala další Polka, Agnieszka Ellward (3:37:03) a Poláci již oznámili, že příští maratonské polské mistrovství bude právě v Zittau 2026!

Po 2 hod maratonského závodu, aby po dokončení půlmaratonu nebyli na trati tak sami, dostali maratónci společnost v podobě závodníků na 5 a 10 km. Masa více jak 70 atletů a atletek všech věkových kategorií byla úžasná. Závod na 5 km ovládnul Šimon Batovský (17) ze slovenské Krupiny, svůj osobní rekord zlepšil téměř o minutu na 21:59. V juniorkách se Slovenka Pernická výkonem 23:44 kvalifikovala na MSJ v Oregonu U 20 v příštím roce a také na ME U 18 v Rieti. Pernické je totiž teprve 15 let! Třetí příčku brala v kategorii do 18 let česká dorostenka, taktéž patnáctiletá, Noemi Maják (27:04) a třetí byla v ženách frýdecká Eliška Kokořová.

Velké věci se děly na 10 km trati. Německý junior Nick Joel Richardt sice o pár sec zaostal za osobním rekordem, ale čas 41:23 pro něj i tak znamenal skvělé a suverénní vítězství. O 2 minuty si nejlepší osobní výkon vylepšil další slovenský borec Jakub Batovský a  třetí příčku celkově bral Jakub Mažgút - 44:01. Úžasně zašel reprezentant pořadatelského týmu. Dorostenec Vojtěch Vejvančický, který se v Čechách pravidelně setkává s terčíky rozhodčích, obstál před těmi mezinárodními na jedničku, nezapsal ani jediný návrh. Velmi seběvědomým výkonem v sólo závodě dokráčel s negativním splitem pro skvělý osobní rekord 46:35 a pro Poděbrady 2026 si řekl o juniorský repre dres. Z nejlepšího českého výkonu U20 libereckého Dana Mochala ukrojil více než minutu a na desítce bral celkové 7. místo. Bravo a velká gratulace trenéru Reinovi. Skvěle šel i další domácí borec Standa Borissov z Kazachstánu, který nosí barvy AC Rumburk a hodně překvapil časem 48:48. Stando, to je velká paráda! I hradecký Jiří Arnošt se radoval z osobního rekordu, výkonem 51:34 dokázal porazit velký maďarský talent Ligetiho.

Vítězství v ženách brala Němka Mia Bandoly, která se těšila z osobního rekordu i vítězství v rámci středoněmeckého mistrovství - 50:27. Další v cíli, taktéž německé atletce Marii Nese Carniel nadělila 65 sec. Bronz si odvezla do Erfurtu Laura Völkel.

Krásné výkony a velké souboje předvedli i veteráni, britský borec Steve Allen obrovsky v posledním kole bojoval a v cílové rovince přejel polského borce Mirka Luniewskeho (1:01:12 vs. 1:01:16).

A pak tu bylo české mistrovství. Byl schválen 0. ročník MČR v půlmaratonu i maratonu. Už když si sami pořadatelé našli podmínku Předsednictva ČAS o tom, že musí být alespoň 5 závodníků v kategorii, bylo jasné, že je zaděláno na problém. Byli ujištěni TD Veverkou, že problém nebude, závodníci se mohou přihlásit na obě tratě a pak se uvidí. I přes upozornění směr repre úsek nedošlo ke změně podmínky a tak se s napětím čekalo, jak budou vypadat přihlášky. Jarda Morávek, znajíc českých poměrů, se raději rovnou přihlásil k závodu přes web pořadatele. To samé udělala i Klimetová a Nedvídek. A udělali dobře. 3 dublované přihlášky zadělaly na peklo. Co šlo vyřídit třemi telefonáty za 15 min, trvalo přes urgence téměř 3 dny. Ano, až ve středu přišlo pořadatelům rozhodnutí, jak to s MČR bude. Prý se jde vše, ruší se jen půlmaraton žen. Ne, opravdu nemohou jít závodníci obě tratě, když je rozdílný čas penalty zóny a také místo startu… Organizační tým se rosil při představě, jak výsledkovou listinu zcela proti pravidlům obhajuje před World Athletics. Jeden by čekal, že to technický delegát ČAS bude vědět. Naštěstí šéf soutěžního oddělení ČAS pravidla zná a tak se zase čekalo na další rozhodnutí. Nejdříve se zrušil půlmaraton, závodníci se začali přihlašovat k závodu za své a zvýšené startovné a došlo k další změně. Nejde se jako MČR maraton, ale půlmaraton… Tohle byla ukázková česká Schweinerei a němečtí kolegové byli mírně řečeno v rozpacích. Ono i ti čeští…

A jak si tedy vedli naši atleti? Mezi ženami došla Ema Klimetová v čase 1:43:03, což je průměr 4:53. Celkově vybojovala 6. místo a získala zkušenosti na nové distanci. Alžběta Franklová předvedla 1:49.38 (avg. 5:11) a skončila mezi ženami 12.

Mezi muži se šlo o medaile. Tedy vlastně ne, ČAS se rozhodl medaile nerozdat. Tak rozdali pořadatelé ty svoje. Závodníci si to zasloužili. Nejdříve tu českou skupinku vedla trojička. Jasný favorit Vítek Hlaváč, s ním Lukáš Gdula a Albert Kukla. Za nimi šla dvojice Nedvídek - Hanyk a pak po zranění se vracející bojovník z Břeclavy Jarda Hloch, který tréninkové manko z celé sezony hodně cítila a hradecký Rosťa Kolář. Lukáš Gdula po 10km začal ztrácet, Vítek s Albertem se tahali o vítězství. V poslední čtvrtině se bojovalo a jednu chvíli měl metrový náskok jeden a pak zase druhý. Necelá 3 kola před cílem dokázal Albert Kukla vystupňovat tempo, Vítka utrhnul, zlomil a došel si pro svůj první seniorský titul netitul v čase 1:33:07 (celkově 6.). Vítek Hlaváč si dokráčel pro stříbro o 51 sec zpět a na domácí půdě zažil poprvé od nastupující generace v mistrovské soutěži porážku. Vítku díky, že jsi pro kluky motivací! Jako třetí sice prošel cílem Lukáš Gdula, ale záhy byl vrchníkem vyloučen, neb v posledních dvou kolech se jeho technika už hodně nelíbila rozhodčím. A tak se z bronzu zaslouženě radoval rumburský Martin Nedvídek (1:42:25), který většinu závodu odtáhnul Hanykovi, který jej zkusil na 17km utrhnout. A to neměl dělat, zrychlení mu neudělalo dobře, zvolnil a jeden z pořadatelů závodu si to pohlídal. Hanykovi nadělil v cíli 21 sec a zbytku pořadatelského týmu udělal velikou radost.

A co se dělo na maratonu? Z Čechů vyrazila dvojice Morávek - Zajíček. Pro Zajíčka to byla první velká dlouhá zkušenost, Morávek už loni zkoušel 35 km v Zittau a letos dlouho bojoval o účast v Tokyu. I žitavský závod ukázal, jaká je škoda, že nedostal divokou kartu. Jarda Morávek předem hlásil, že si chce jít pro ostrý limit na ME v příštím roce. Jak řekl, tak udělal. Od začátku držel tempo na limit ve spolupráci se svým slovenským trenérem Dominikem Černým. Od 30.km se snažil zrychlovat a v cíli byl na 5. místě necelých 20 sec za Ben Hlimou v čase 3:08:10, čímž o 3 min smáznul kvalifikační limit a přidal se tak k již kvalifikovanému Vítkovi! Fantastický výkon. Současně si jako první Čech zajistil letenku na MS chodeckých týmů v dubnu v Brazílii. Výborně si na trati vedl i Adam Zajíček. Je vidět, že na rozdíl od Jardy nemá zkušenosti z 35 km trati. A přesto šel skvěle. Před 20 km začalo být znát, že tréninkové manko pro celosezónní problémy s patou není zažehnáno, ale zkušenost to byla obrovská. Adam opakovaně zkoušel zrychlit a získal solidní základ pro kvalifikaci v příštím roce. Čas ukáže, zda budeme mít při ME tři chodecké maratonec. Byla by to paráda.

Letošní Žitava byla speciální z hlediska použití technologií. Německý rozhodčí, který rozhodoval i na místě, Kilian Wenzel vytvořil jednoduchý software pro rozhodčí a pořadatelé se jej rozhodli vyzkoušet v náročných podmínkách žitavského závodu, kde je velký počet startujících a současně probíhají závody na několika distancích. Systém obstál bez jediné chybičky a chválili si to všichni.

Na rozdíl od jiných systémů, jejichž tvůrci si účtují nemalé částky, je tento od Kiliana dostupný zdarma. Pořadatel tam musel pouze zainvestovat do nákupu telefonů pro všechny rozhodčí, zařídit připojení a jelo se. Kiliane, bravo!

 Letošní žitavský závod zařazený do World Tour se stříbrnou známkou byl opravdu povedený. Kvalitní výkony, široké startovní pole, mnoho přátel na startu i mezi diváky. Výborný stream v podání Adama Nedvídka a především obětavá práce všech pořadatelů. Velký dík pak patří projektu Interreg a Euroregionu NISA. Bez vás by to nešlo. Tak snad zase za rok na značkách v Žitave.

Autorka článku: Lucie Nekulová

Zdroj fotografií: Miriam Stewartová, Jan Nekula

Sponzor fotografií: SMOLA KONSTRUKCE s.r.o.

Část srpna a především zářijové termíny patří v české atletice především finálovým soutěžím družstev. Krom juniorských klání je chůze zařazena jako součást všech finálových kol. Celá řada atletů a atletek si tak má možnost vyzkoušet chůzi na kratších distancích a otestovat svou fyzičku v rámci naší krásné, leč náročné, disciplíně.

Není v našich silách obsáhnout všechna finálová kola, pojďme se alespoň podívat na ty nejzajímavější výsledky.

Již 16.8. se na vítkovickém stadionu odehrálo finále extraligy. Muži i ženy šly shodně 5000m.

Mužů nastoupilo k závodu 12, z absolutní české špičky chyběl pouze Morávek, který se v té době připravoval na podzimní část sezony v Livignu společně se svou slovenskou tréninkovou skupinou.

V závodě udával do počátku tempo Vítek Hlaváč, kterého se od prvních metrů držel Lukáš Gdula a odmítal si nechat Vítka odejít. Po prvním kole se odpojil Zajíček s Kuklou a každý z nich pak pokračoval samostatně. Po prvním kilometru měla vedoucí dvojice již náskok 8 sec (4:02) a dál zvyšovala svůj náskok. Vítkovi se až v posledních dvou kolech podařilo zlehka odpárat Gdulu, ale odstup byl minimální. Vítek Hlaváč přinesl plný počet bodů do Kladna za výkon 20:21.80 a o 3 sec zpět ve výkonu 20:24:06 protnul cílovou pásku Lukáš Gdula, který si dokázal ve věku 34 let zlepšit OR na de facto pro něj sprinterské distanci. Blahopřejeme. Bronz bral Adam Zajíček již se značným odstupem. Zajímavostí dne byl start trenéra Karla Ketnera, který se rozloučil s extraligovou kariérou. Na chodeckých tratích jej budeme v rámci nižších ligových soutěží snad vídat i nadále, z nejvyšší ligy se však rozhodl odejít.

K soutěži žen nastoupilo pouze 6 závodnic. Od začátku zatáhla za tempo Ema Klimentová, která rychle odešla Alžbětě Franklové a předvedla suverénní výkon 23:12.71. Alžběta Franklová závod absolvovala v nevýrazném výkonu 25:10.40, bronz pak brala plzeňská Michaela Baklíková při jejím posledním chodeckém startu pod dívčím jménem. Do budoucna to již bude (je) paní Říhová. Novomanželům blahopřejeme a přejeme mnoho štěstí při společné chůzi životem.

K nejzajímavějším výkonům finálových kol nepochybně patří závod konaný 13.9. v Bílině. Duchcovský atlet Jakub Weiss zvítězil v novém OR 14:00.62 a připsal hostujícímu oddílu plný počet bodů. Závod předznamenal jeho úspěšnou sérii, kdy následně vyhrál MČR žactva a při startu na MU v maďarském Kaposváru zapsal nejen vítězství pro české barvy, ale z OR ukrojil další  2 sec (13:58.10). Výborná práce!

S velkým odstupem 3 min (17:01.91) došel v Bílině při svém prvním chodeckém startu pardubický Martin Štědrý, který následně získal stříbro při MČR v novém osobním rekordu (16:53) a při MU v Kaposváru dokončil závod jako 6.! Snad tohoto mnohostranného atleta chůze chytne, výsledky jej motivují a uvidíme jej na startu i nadále.

Mezi děvčaty zvítězila v Bílině Aneta Hrochová z Dobrušky, které se podařilo dostat pod 18min hranici (17:54:55) před Adélou Hůlkovou z Ml. Boleslavy (18:38.57), která si jako nejmladší účastnice bílinského závodu vylepšila osobní rekord. Třetí v cíli, Rozálii Kostelkové tentokrát ze Staré Boleslavy, pak mladičká chodkyně nadělila téměř minutu. Při finále KPD mladšího žactva v Turnově na kratší 2km distanci atakovala hranici 6 min - 12:01.42. Umí to však i pod 12 min, při letošním rumburském Svátku chůzi si došlápla na hranici 12 min a dala 11:53! Při KPD v Turnově startovalo hned 9 budoucích chodkyň. Kéž by byla chůze zařazována do soutěží v každém kraji! 

Rozhodně nejzajímavějším výkonem finálových soutěží pak byl ten v Turnově taktéž 13.9.. Závod od začátku vedl rumburský dorostenec Vojtěch Vejvančický. Ten ukazuje, že se v druhé části sezony nachází ve velké formě. Po vynikajícím výkonu na 10 000m ve švýcarském Monthey, kde předvedl letošní nejlepší U20 desítku na dráze - 48:18.60 (na silnici byl rychlejší další dorostenec Mochal v Satalicích), si v Turnově vybojoval další osobáček. Výkon 13:23.30 je vynikající.

Za ním si pro svůj první čas pod 14 min (13:50.54) v kvalitním osobním rekordu došel další dorostenec, duchcovský Arnošt Slaměník. Třetí skončil Dan Mochal za 14:02:41. Pod 15 min se dostal ještě mladoboleslavský Marek Rösler - 14:50.62. Turnovská soutěž mužských složek byla díky výkonům  dorostenců nejkvalitnější ze všech finálových soutěží.

Vejvančický pak předvedl výborný výkon i při finále krajských soutěží, kde startoval ve vložené soutěži na 5000m. Od prvních metrů se střídal v udávání tempa s oddílovým kolegou Martinem Nedvídkem, aby ho 4 kola před cílem utrhnul a připsal si další osobní zlepšení - 22:46:19. Tímto výkonem se kvalifikoval do TOP týmu SCM a zařadil se za Mochala na druhé místo U20 tabulek v chůzi na 5000m. Na silnici dokázal jít o něco rychleji Plecháček v Dudincích.

V Rumburku při KPD šli ostatní muži 3000m a zvítězil jablonecký Matyáš Dražan, věkem ještě žák, v novém OR 17:15.07.

Na příkladu Vejvančického lze vidět, jak důležité je mít chůzi jako součást soutěží družstev. V minulosti zde byla prosazována strategie výběru jednotlivců a práce pouze s nimi, na místo budování širší základny. Zrovna Vejvančického by v žákovském věku nikdo netipoval na aspiranta takovýchto časů. Snad se brzy dočkáme a chůze se bude na dráze objevovat častěji ve všech věkových kategoriích.

Mistrovství ČR žáků a žákyň na dráze, 3.000m chůze, Mladá Boleslav, 21.9.2025

Autorka článku: Lucie Nekulová

Zdroj fotografií: Atletika Frýdek-Místek / Josef Nejezchleba 

RESULTS

O uplynulém víkendu se na mladoboleslavském stadionu, kde atleticky vyrůstal Jan Železný, uskutečnilo MČR žactva. Chodecké závody byly na programu v neděli. Po chladnějších dnech přišlo velké oteplení a tak především u vytrvaleckých disciplín to pro mladé vyznavače atletiky nebylo nejjednodušší.

Jako již tradičně, nebojovalo se pouze o mistrovské tituly. První 2 z každé disciplíny obdrželi hned v Mladé Boleslavy nominační dopis na MU U 16, které se bude konat 27.09. v maďarském Kaposváru, kde se proti sobě postaví celky Česka, Chorvatska,  Maďarska, Slovenska a Slovinska.

Jako první se na start postavila děvčata. Přihlášku k soutěži podalo 31 závodnic, vybráno bylo TD 19 z nich. Největší favoritky z Frýdku - Místku, Krasulová a Zvonková, se přes krátké vedení Maredové ihned vydaly do čela závodu. Veronika Zvonková si šla za svým, po stříbru z haly si chtěla na krk pověsit zlatou medaili a pomalu budovala náskok před tréninkovou kolegyní Adélou Krasulovou. V cíli se mohla radovat z nového osobního rekordu takřka o dvacet sec, kdy jí k prolomení 17 min hranice chyběla 1 set - 17:01:35.

Adéla Krasulová, která má osobní rekord na úrovní 16:30, za ním sice výrazně zaostala (17:09:89), stříbro však získala přesvědčivě a o výkonnostní posun může usilovat v Maďarsku. Ze zimních a  jarních závodů je vidět, že s přibývajícím počtem startů se její výkonnost zvyšuje.

Pro bronz si po velkém souboji a de facto 2 kola trvajícím finiši dokráčela plzeňská chodkyně Kateřina Elblová, která si nejlepší osobní výkon z loňského roku posunula o půl minutky na 17:21:41. Do cíle ji hnala čtvrtá opavská Barbora Kristiánová, která nakonec sice ztratila 8 sec, ale i ona si z Boleslavy veze pěkný OR. Na pátém místě zaujala nymburská Ludmila Štěpánová, která si loni vyzkoušela chůzi při finále KP (20:36) a letos se skokově zlepšila, kdy si OR posunula na 17:34:46. Třeba by již v příštím roce v Poděbradech mohla startovat závodnice z tamního blízkého okolí!

Svými starty zaujala hned 3 děvčata, která jsou věkem ještě mladší žákyňky a vítězka je tak o 3 roky starší. Nejlepší z nich byla rumburská Alenka Kalubová, která zahájila závod z posledního místa, nijak se tím nenechala rozhodit a postupně vyzrále sbírala jednou závodnici za druhou, kdy se v cíli mohla radovat z 9. příčky a zlepšení OR o minutu - 19:00:91. O 19 sec zpět na 11. příčce byla stejně stará frýdecká chodkyně Melanie Macháčová, třetí do party mladších žákyněk pak je na 16.místě Emmička Viktorinová z Orlíku Vyškov. Děvčata, jen tak dál a snad vás na chodeckých tratích budeme dále vídat.

Žáci se na start postavili ve 12:55. Přihlásilo se 12 chodců, 2 byli TD vyřazeni. Jasným a jediným favoritem závodu byl Jakub Weiss z Duchcova. Ten letos předvedl obrovský výkonnostní skok, kdy se v Bílině zlepšil až na výborných 14:00:62 a byl jasným adeptem na titul. Od začátku také závodu dominoval a v teplém počasí si došel pro přesvědčivé vítězství ve svém dalším čase pod 15 min - 14:43.91. Aspirantem stříbra byl pardubický Martin Štědrý. Ten si chůzi poprvé vyzkoušel 13.09. v Bílině při MČR družstev žactva sk.B, kvalifikoval se na MČR a hned si v novém OR dokráčel pro stříbrnou medaili a nominační dopis na MU v čase 16:51:09. Ziskem bronzové medaile a hlavně obrovským zlepšením jistě svého trenéra Nejezchleba potěšil Josef Kuchař. Ten letos debutoval v chůzi výkonem 20:57 a při MČR se zlepšil již na 16:53:17. Ostatní závodníci jibyli přeci jen o notný kus zpět.

Je potěšitelné, že v chlapecké soutěži nedošlo k žádné diskvalifikaci, vyloučena pak byla jedna chodkyně.

Zastavme se i u sboru rozhodčích. Ač se nám v loňském roce rozrostla skupina těch mezinárodních o celou řadu jmen, při MČR z nich byl na místě pouze František Párys v roli vrchníka soutěže. Na přímý dotaz k těm, co bydlí v blízkém okolí MB se pak překvapivě dozvídáme, že jim rozhodování MČR ani nebylo nabídnuto. MČR by přeci primárně měli rozhodovat ti s nejvyšší erudicí,  bohužel se tak neděje. A je to škoda, prolínání mezinárodních rozhodčích s regionálními by přeci mělo ty ostatní posouvat dál. To není nic proti těm, kteří na MČR byli přítomni, spíše údiv nad tím, že pro MČR se primárně nepoužívá to teoreticky nejlepší, co je v rozhodcovském košíku. K rozhodčím se pak váže ještě jedna poznámka. Doby, kdy se někteří rozhodčí schovávali na trati za stromy a pak vítězoslavně vybíhali s terčíkem, jsou naštěstí minulostí. Nesmyslné a nedůstojné lehání si na dráhu, aby rozhodčí “lépe viděl” či spíše vykázal činnost, je snad také pryč. Bohužel stále ještě vidíme kolem trati šaškování na téma “podívejte, jak aktivně rozhoduji”. Rozhodčí v předklonu, podřepu atd. lépe neuvidí. Vidí to však okolí a působí to… minimálně směšně. V době internetových přenosů, všudypřítomných mobilů, chovejme se i na těchto postech tak, že reprezentujeme disciplínu. Pokud to nevidím z normálního postoje, chce to nakoukat více videí a konzultovat s těmi, co podobné prostocviky předvádět nemusejí.

Všem atletům, atletkám i jejich trenérům patří blahopřání, jak se na závody připravili. Padaly osobní hranice a snad nám velká řádka mladých adeptů chůze vydrží i do dalších let. U těch, co získali nominační dopis na víkendové mezistátko, se budeme těšit na pěkné výkony a přejeme, ať se jim z repro dresu nerozklepou kolena.

Rozhodčím a organizátorům pak náleží poděkování, jak obětavě se atletice ve volném čase věnují.

STUPNĚ VÍTĚZŮ 3.000m chůze ŽÁKYNĚ (zleva Krasulová, Mistryně ČR Zvonková 17:01.35, Elblová  / ŽÁCI (zleva Štědrý, Mistr ČR Weiss 14:43,91, Kuchař)

Skvělý Evan DUNFEE z Kanady a naprosto fascinující a nepřemožitelná Španělka Mária PÉREZ zaslouženými Mistry světa 2025 v Tokiu v chůzi na 35km!  Dominik ČERNÝ 7. místem naprosto šokoval nejen celé Slovensko, ale celý svět a stává se doslova černým koňem chůze!!! BRAVO, BRAVO, BRAVO!!!! Fantastický závod zvedal z postelí i hodně dlouho po půlnoci (SELČ). Óda na chodecký sport!!! 

Autorka článku: Lucie Nekulová

Zdroj všech fotografií: Český atletický svaz / Soňa Maléterová 

RESULTS 35km Race Walk MEN  

RESULTS 35km Race Walk WOMEN 

Světový atletické šampionát odstartoval nejdelší chodeckou tratí v sobotu v 7:30 ráno.

Tedy pro Japonce, našinec si musel přivstat a pokud si chtěl užít přímý přenos, vstávalo se po půlnoci. A kdo si vstal, mohl si říci, že každá minuta před Tv stála rozhodně za to.

Poprvé od MS v Bejingu 2015 se chodci při startu i finiši vrátili na stadion. Na startu nestál světový rekordman Stano pro zranění, odhlásil se i Pintado. Největším favoritem tak byl bezesporu kanadský rekordman z Dudinců Dunfee. V ženách nechyběla žádná z favoritek.

Společný start mužů a žen vyslal na trať impozantní masu chodců a chodkyň. Do čela závodu se ihned vydal slovenský chodec Dominik Černý, který je znám spíše atletickým fajnšmekrům. Nebo těm, co jedou na sociálních sítích, ale je otázka, kdo z nich si vzpomněl na budapešťskou žádost o ruku. Spíše jeho úprk vpřed zvedl nejedno obočí a když jej následně převálcovala skupina favoritů, někdo si mohl říci “tak má doslova 5 min slávy za sebou”. Chyba lávky!

V hlavní skupině nechyběl nikdo z favoritů. Po 10km se rozhodli osmnácti člennou skupinu roztrhat Japonci a vyrazili do útoku. Nástupu Kawana a Katsukiho se chytil německý favorit Linke, který cítil, že medaile by mohla být blízko. Trojice si rychle vybudovala cca 10 sec náskok a ten dál navyšovala. Na chvostu skupiny pronásledovatelů vlál Karlström a na 14km už začal výrazněji ztrácet. Po Paříži mu závod nechutnal ani v Tokyu. Ze skupiny odpadal a zase se do ní vracel Bonfim, příliš aktivně nešel ani Dunfee. Linke tempo Japonců příliš dlouho nevydržel a po 4km začal pomalu ztrácet. Jeho místo zaujal ekvádorský atlet Hurtado. Dotáhnout se snažil Dunfee i Francouz Quinion. Průběžně se propadal a zase dotahoval na pronásledovatele Bonfin.

Na 27 km zaútočil Hurtado a rychle se vzdálil dvojici Japonců, kdy Katsuki začínal ztrácet. Hurtadovo vedení nemělo dlouhého trvání, během jediného okruhu byl stažen do penalty zóny, kde si počkal 31/2 minuty a závod dokončil na 9. místě.

V tu dobu se na trati začínalo opravdu hodně trpět. Trápícímu se Linkemu to prostě v tomhle počasí nejelo, ale Quiniona v cestě za bronzem zastavily křeče takového rozsahu, že jej bolest vystřelovala do výše (viz Tv záběry). Jak dokázal tohle rozejít, je otázkou, ale pokračoval. 5km před cílem se bojující Dunfee dostal před Katsukiho a velmi rychle přejel i Kawana. Ani domácí závodník vysokou vlhkost spojenou s horkem neustál a začal mít viditelně vážné zdravotní potíže a pohled na něj byl chvílemi dosti děsivý.

3km před cílem měl Dunfee náskok na třetího Bonfina minutu a zdálo se, že je rozhodnuto. Jenže v posledním okruhu, cca 1km před cílem, se Kanaďan chytil za zadní stehno, chvíli poté byl nucen zastavit, křeč rozmasíroval a ledem z osvěžovačky se snažil chladit křečující nohu. Náskok se sice ztenčoval, ale Bonfim jej nemohl vidět a to rozhodně byla velká kanadská výhoda.

Evan Dunfee prošel jako první bránou borců a o 300 m později si na krk pověsil zlatou medaili. A jak sám řekl, nikdy neabsolvoval nic tak strašně těžkého. Výkon 2:28:22. Dokonalá velká japonská pomsta za Rio, kde jej ne úplně slušně převálcoval fyzickým kontaktem Japonec Arai a urval tehdy ne úplně čistý bronz.   Stříbro bral brazilský Caio Bonfim o 33 sec zpět. I přes totální kolaps Kawana, Japonsko se mohlo radovat. Stadion burácel, když bránou borců vešel na stadion bronzový Hayato Katsuki. Čest čínské chodecké školy zachraňoval na čtvrtém místě Zhou. Nejlepším z evropských chodců byl neuvěřitelně trpící otec olympijského miminka Charlie, Aurélien Quinion, který nedokázal posledních 100 m pokrčit nohu a kolébajíc se na křečujících nohou docházel v slzách zklamání a bolesti. Pokud někomu ve výčtu chybí moderátory avizovaný korejský chodec, tak ten závod nedokončil. Vloudila se chybička.

Sedmým místem šokoval Dominik Černý ze Slovenska, který šel svůj životní závod a dokončil za Španělem Chamosou jako třetí z Evropanů. Němec Linke dokončil jako 14, 13 min za svým letošním nejlepším výkonem! Nebohý Kawano prošel vytřeštěně cílem na 18.místě a co se dělo následně opravdu nebylo hezké na pohled. Vynikající 20. místo bral nejstarší chodec na startu, nezlomný Portugalský veterán Joao Vieira. Na 21. místě se s kariérou rozloučil francouzský šampion “Keke” Kevin Campion.

Českou chůzi zastupoval kladenský chodec Vítek Hlaváč. Vítek se kvalifikoval splněním požadavku ČAS v Poděbradech, kde předvedl národní rekord 2:31:44. Vítek se od začátku pohyboval na úrovni 30. - 35. místa. Po 20 km plánoval sbírat odpadlíky, bohužel zrychlit nedokázal, i jeho úmorné podmínky otočily. Závod dokončil na 31.místě na hodně toporných nohách a i on se za cílem pomalu sesul k zemi. Výkon 2:44:08 ho jistě netěší, pravdou je, že v Tokyu bouchli i jiní. Někomu počasí nevadilo, někdo se dokázal otřepat, někdo prostě dopochodoval do cíle jako Karlström či Linke. Nebohý Slovenský chodec Morvay byl stažen z trati ve chvíli, kdy už šlo o zdraví. Hodnotit výkon závodníka z pohodlí našeho gauče, především výkon v tokijských podmínkách, prostě nejde.

Zajímavé bylo, že ženy zvládaly obtížné podmínky mnohem lépe. I tam pozorný divák viděl pár kolapsů, ale i v cíli vypadaly ženy jako že se vlastně tak moc neděje. Zatímco závod mužů byl plný zvratů a napětí, ženy předváděly sice kvalitnější soutěž pohledem časů, ale vývoj byl o dost jednotvárnější.

Na pátém kilometru už byla výrazněji v čele skupinka největších favoritek - Palmisano, Torres, Pérez, García León, Li Ma a Li Peng. Občas zatáhla Pérez, ale ženy se držely pospolu, jedinou odpadnuvši byla Li Ma. 13 km před cílem se Peréz podařilo dopárat García León a postupně začala odpadat i druhá z Čínských chodkyň Li Peng. O kilometr později zatáhla Pérez znovu a nikdo nedokázal reagovat. Palmisano následně odešla Torres a bylo rozhodnuto.

Neskutečná Španělka Mária Pérez dokázala v přetěžkých podmínkách dojít v čase 2:39:01, necelé 2 minuty za vlastním světovým rekordem! Pro srovnání, Dunfee na svůj rekordní výkon z Dudinců ztratil 7 minut. I Antonella Palmisano předvedl špičkový čas - 2:42:24 (3 minuty za svým národním rekordem). Paula Torres, vítězka z letošních Dudinců, dokonce zlepšila národní rekord - 2:42:44.  Padlo několik osobních rekordů, Slovenka Burzalová šla svůj druhý nejlepší výkon kariéry a finišovala na 12. místě. Prostě ženám Tokyo sedělo o dost více, než robustnějším mužům.

Bohužel žádná česká chodkyně se kvalifikovat nedokázala.

35 km trať svůj krátký život ve světle ramp končí. V Tokyu nám chodci předvedli úžasnou a napínavou podívanou. Smutným faktem je neúčast Jaromíra Morávka. Ten sice prošel rankingem a opakovaně prokázal vysokou výkonnost, potvrzovací limit ČAS však nesplnil a i přes apel mnohých šéftrenér ČAS odmítl argumenty ohledně věku a potenciálu do budoucna, divokou kartu neudělil. Zrovna v Tokyu by se Morávek naučil hodně. Věřme, že to Jardu neodradí a bude se snažit Vítkovi šlapat na paty. Oba dva příští rok čeká nová, maratonská vzdálenost. Budeme doufat, že při ME uvidíme českých chodců na startu více. Je kde brát. Z mužů je tu krom Hlaváče s Morávkem Zajíček, nejmladší z party Kukla, k tréninku s vrací Martínková, obrovský výkonnostní skok předvedla na 20km trati Klimentová a třeba opět překvapí Franklová.

Ale to je příští rok. Teď nás čeká v sobotu (20.9.) nad ránem bitva na 20km. Muži a ženy půjdou tentokrát odděleně a tak to bude předlouhá noc. 35 km závod ukázal, že to bude stát za to.