Závodní chůze je olympijská atletická disciplína. Každá atletická disciplína má svou krásu, svá specifika, svůj okruh příznivců i profesionálů a přispívá tak k pestrosti atletické rodiny. Závodní chůze má v porovnání s ostatními členy atletické rodiny jednu specifickou vlastnost navíc: jde o pohyb, kde se hodnotí nejen dosažený výkon v objektivních měřitelných jednotkách, ale zároveň se hodnotí i provádění chodeckého kroku během soutěže při které oproti běhu musí být trvale jedna noha držena v kontaktu se zemí (nedojde k viditelné - lidským okem postřehnutelné ztrátě dotyku chodce se zemí) a dále musí být oporová noha napnutá v koleně od okamžiku prvního kontaktu se zemí až do okamžiku, kdy je ve svislé poloze.
Sportovní chůze jako jedna z disciplín lehké atletiky je součástí Olympijských her, Mistrovství světa, Mistrovství Evropy na tratích 20 km a 50 km mužů i žen.
Dále jako samostatná disciplína je v chůzi pořádán Evropský a Světový pohár jednotlivců i národních družstev pro předem kvalifikované závodníky.
V roce 2017 byl Evropský pohár v chůzi pořádán v tradiční baště české chůze v Poděbradech s vynikajícím organizačním a marketingovým výsledkem.
Závodní chůze vznikla na britských ostrovech, i když ostatní země se na jejím vzniku také podílely, vzpomeňme jen římské legie. Soutěže v chůzi se konaly jako sázky a jako důkaz fyzické zdatnosti.
Je zaznamenán Sir Robert Carvey z roku 1589, král Karel II byl dobrým chodcem, roku 1670 přihlížel anglický královský dvůr pokusu o překonání 5 mil pod 1 hodinu lordem Digbym o sázku 50 liber.
Na OH se ocitla chůze poprvé v roce 1908 v Londýně, trať měřila 3 500m na dráze a 10 mil na dráze. Výkony nebyly vůbec špatné: 14:55 a 1:15:40. Nesmíme však zapomenout, že definice závodní chůze v té době vypadala poněkud jinak než dnes.
Specializovaným tréninkem rozvíjíme schopnost organismu pracovat dlouhodobě v nejvyšších pásmech aerobního režimu s možností krátkodobých zátěží v režimu anaerobním.
U sportovní chůze lze v některých tréninkových prostředcích spojovat chůzi s během. Běh má svůj význam nejen v oblasti aerobního režimu přípravy, ale i v oblasti posilování (vybíhání kopců, skákané svahy, ABC, speciální běžecká cvičení).
Samozřejmě mezi tréninkové prostředky patří také všechna cvičení zařazená do oblasti kompenzačních a regeneračních prostředků.
U všech používaných tréninkových prostředků musí závodník zachovat správnou techniku chůze ve smyslu Pravidla 230.1 IAAF o definici závodní chůze.
