Závodní chůze vznikla na britských ostrovech, i když ostatní země se na jejím vzniku také podílely, vzpomeňme jen římské legie. Soutěže v chůzi se konaly jako sázky a jako důkaz fyzické zdatnosti.

Je zaznamenán Sir Robert Carvey z roku 1589, král Karel II byl dobrým chodcem, roku 1670 přihlížel anglický královský dvůr pokusu o překonání 5 mil pod 1 hodinu lordem Digbym o sázku 50 liber.

Na OH se ocitla chůze poprvé v roce 1908 v Londýně, trať měřila 3 500m na dráze a 10 mil na dráze. Výkony nebyly vůbec špatné: 14:55 a 1:15:40. Nesmíme však zapomenout, že definice závodní chůze v té době vypadala poněkud jinak než dnes.

Na OH v Paříži 1924 vznikly velké problémy s rozhodováním a chůze se vrátila na program OH až v roce 1932 v Los Angeles. Zde se šlo poprvé na OH 50 km a to v čase 4:50:10. V roce 1956 se šlo namísto tradičních 10 000 m na dráze 20 km a 50 km a tyto tratě se jako olympijské chodí dodnes. V roce 1970 se opět objevily spory kolem rozhodování a 50 km bylo vypuštěno z programu OH v Montrealu. V roce 1992 v Barceloně bylo zařazeno kromě tradičních 20 km a 50 km mužů také poprvé 10 km žen. Na OH v Sydney 2000 je zařazeno kromě obou mužských tratí poprvé 20 km žen. Velký význam pro rozvoj závodní chůze měly závody Lugano Thropy vzniklé v roce 1961. V roce 1975 k nim byla přidána pětikilometrová trať pro ženy nazvaná Eschborn Cup. Tyto závody jsou nyní Světový pohár IAAF v závodní chůzi a pořádají se každé dva roky na olympijských tratích 20 km a 50 km mužů a nyní od roku 1999 v Mezidonu poprvé také na 20 km žen. Jedná se o závod družstev, poprvé vyhrál tým Velké Británie, mezi chodecké velmoci ve světovém poháru patří v současnosti týmy Ruska, Itálie, Španělska, Mexika, nově se objevila Čína. Od roku 1996 pořádá EAA také Evropský pohár v závodní chůzi, kde kromě olympijských mužských a ženských tratí je v roce 2000 poprvé zařazeno 10 km pro týmy juniorů a juniorek.

V roce 1997 byl uspořádán osmnáctý Světový pohár IAAF v závodní chůzi v Poděbradech. Vešel do historie nejen pro světové výkony na krásné trati poděbradské kolonády a náměstí, ale i pro světovou úroveň organizace. Sto let atletiky u nás se tak oslavilo akcí na nejvyšší úrovni. Bylo to také uznání více než stoleté tradice naší české chůze, kde dodnes figurují slavná jména olympioniků a světových rekordmanů jako Jaroslav Štork-Žofka, Václav Balšán, legendární Josef Doležal, bratři Buhlové, Ladislav Moc, Alexander Bílek, průkopnice ženské chůze Jana Smolová- Zárubová, úspěšná generace osmdesátých a devadesátých let Dana Vavřačová, Kamila Holpuchová, Ján Dzurňák, Jaromír Vaňous, Vladimír Podroužek, František Bíro, Ivo Piták, Hubert Sonnek, Miloslav Lapka, Jaroslav Makovec, Tomáš Kratochvíl, Miloš Holuša, Jiří Malysa a mnoho dalších o kterých se dočtete v krásné publikaci Stoletá historie československé sportovní chůze z roku 1988, kterou sestavil Ladislav Moc, Petr Brandejský a ostatní chodci. Úspěšným obdobím byl rozvoj chůze na Slovensku, korunovaný olympijským vítězstvím Josefa Pribilince (OH Soul, 1988), ale musíme zmínit i ostatní, v té době československé reprezentanty, Juraje Benčíka, Pavola Szikoru, Pavola Blažka a Romana Mrázka. V současnosti mají na Slovensku opět olympijského vítěze (OH Rio de Janeiro, 2016) a mistra světa (MS Peking, 2015), v chůzi na 50km, kterým je Matej Tóth.  

Závodní chůze se stále vyvíjí, a to dosti rychlým způsobem. Závodní chůze přitahuje kromě tradičních zemí jako je Mexiko, Rusko a jeho bývalé svazové republiky, Itálie, Španělsko, Polsko, Německo, Francie, tradiční Velká Británie a Skandinávie, z evropských států nezapomínejme ani na Česko a Slovensko, také země nové: Ekvádor, Guatemala, Austrálie, Čína, africké státy, Turecko, Malajsie, Fidži, Sierra Leone, Brazílie a další.

Ženská chůze zaznamenala prudký rozvoj a kromě tradiční 20km trati byla do programu OH, MS, ME a Světového poháru poháru přidána i 50km chůze žen. O tom, že máme v novodobé historii ženské chůze reprezentantky schopné soutěžit na ME, MS a OH svědčí následující jména: Kamila Holpuchová-Veselá, Barbora Dibelková, Lucie Pelantová, Zuzana Schindlerová, Eliška Drahotová a hlavně v současnosti naše nejúspěšnější chodkyně Anežka Drahotová.