Závodní sezóna ve světě se rozjela na plno, v sobotu 25.3. se uskutečnil další ročník Dudinské 50, součástí tohoto závodu bylo 7 mistrovských soutěží, mimo jiné i MČR v chůzi na 35km.

Závod na 35km mužů odstartoval v 8:30 ráno a sluníčko se pomalu začalo do závodníků opírat.

Hned po startu vyrazil na čelo závodu Kanaďan Evan Dunfee, který toužil po svém jméně na sloupu vítězů a startem v Dudincích si toužil splnit sen o startu na tomto tradičním meetingu. Bohužel mu závod vůbec nevyšel a nakonec se musel sklonit před uměním dalších tří soupeřů. Doctor z Mexika zvítězil ve světovém čase 2:26:37 s téměř minutovým náskokem na druhého Bonfire Caia z Brazílie. Třetí Číňan se prohnal přes trápícího se Dunfeeho 2km před cílem a došel si pro bronz v čase 2:29:00. I čtvrtý Dunfee však přes závod, který mu vůbec nesednul, došel v čase pod úrovní ostrého limitu pro MS v Budapešti!

Čeští závodníci soutěžili v rámci svého mistrovství a o vítězi nepochyboval nejspíše nikdo. Otázkou jen bylo, zda Vít Hlaváč (AC Teplo Kladno, tr. Větrovcová), který se na sezónu připravoval v Livignu, na Kypru a JAR, dokáže navázat na výsledky z minulé sezóny. Závod rozešel společně se slovenským Morvayem, který se mu však po 17km začal vzdalovat a Víťa pak již bojoval spíše sám se sebou. Mistrovský titul sice vybojoval s přehledem, celkově však došel na 27. místě a s dosaženým výkonem může být spokojen jen stěží. Výkon 2:43:43 je o víc než 2min horší loňského výkonu z Dudinců, co hůř, výkon je dokonce horší než loňských 2:43:14 z pekelného MS chodeckých týmů v Muscatu, kde závodníci bojovali nejen s horkým počasím, ale i extrémně kopcovitou tratí. Vítek je aktuálně 38 ve světovém žebříčku a až se propíší body za Dudince, nejspíše lze očekávat další propad dolů. Potvrzovací výkon ČAS pro MS při kvalifikovaní se přes ranking je 2:36:00. Slabou útěchou na nepřesvědčivý výkon může být maximálně fakt, že se jedná o splněný limit pro ME v Poděbradech.

Za Vítkem se však v boji o další medaile děly věci. Druhý z našich olympioniků Lukáš Gdula po mnoha letech startoval bez bolesti a olepení tejpy. Závod však ani jemu vůbec nesednul, kilometry si protrpěl a tak se přes něj na 17km doslova přehnal nestárnoucí Martin Nedvídek (AC Rumburk). Lukáš, který měl v průběhu závodu náskok i víc jak 2min, nedokázal na Martina reagovat a jeho ztráta se rychle navyšovala až na více než minutu. Kolem 22km ještě zkusil zabojovat, rychle stahoval ztrátu až na rozdíl pouhých 28sec, ale to bylo vše. Martin Nedvídek pak s přehledem svou stříbrnou medaili uhájil (celkově 38.) a s výkonem 2:58:01 nemůže být ve 48 let nespokojen. Bojovný koncentrovaný výkon právem zaslouží nejvyšší hodnocení. Za OR ze Žitavy sice zaostal o více jak 2min, ale to po problémech s cestováním den před závodem, kdy na místo závodu dorazil až těsně před půlnocí, není nic, co by jej mělo trápit.

Pro bronz si pak došel zmiňovaný Lukáš Gdula (Hvězda Pardubice, tr. Čermáková) v čase 3:02:59. Každý by Lukášovi jistě přál dobrý výsledek, když jej po dlouhé době netrápily zdravotní problémy, tohle však opravdu nebyl jeho den. Bramborovou medaili pak získal Alexandr Malysa (VSK Univerzita Brno, tr. Malysa, který se v druhé polovině závodu rozhodl pomoci českým ženám bojujícím o 3-5místo v rámci MČR a došel si tak pro čas 3:08:06. Dokončením závodu rozhodně pozitivně překvapil.

Ženský třicítka přinesla fantastickou podívanou na peruánskou světovou šampionku. Kimberly García Leon přijela do Dudinců skvěle připravená a deklasovala své soupeřky nejen dokonalým stylem, ale i výkonem, který se nevidí každý den. Nový světový rekord, čas 2:37:44, tak závodí světová šampionka. I fantasticky jdoucí Liu Hong z Číny na ni ztratila víc jak 2min!!!

Ženský mistrovský závod měl také jasnou favoritku. Tereza Ďurdiaková (USK Praha,tr. Piták)  přijela do Dudinců přímo z tréninkového kempu v Keni a předem avizovala, že se soustředí na Poděbrady. Tereza se od prvních metrů závodu trápila, její styl byl upracovaný a těžkopádný. Mistrovský titul sice s přehledem získala, ovšem čas 3:13:53 je daleko i za kvalifikačním výkonem pro ME v Poděbradech!

Daleko za Terezou se odehrával boj o další medaile. Od začátku šla na stříbrné pozici Klára Hlaváčová (AC Teplo Kladno, tr. Čermáková). Ta na 16km již dávala svým soupeřkám víc než  jeden kilometr, ovšem bylo znát, jak těžce se jí jde. Soupeřky Pohlová - Bakliková - Bugárová však dál držely své tempo, postupně zrychlovaly a začaly se trápící se Kláře na kilometrovým okruhu vzdalovat. Po 22 kilometru musela ze závodu odstoupit v té chvíli se již trápící Michaela Bakliková, která stoupla do neoznačené díry v asfaltu a obnovila si tak zranění kotníku. Štěpánka Pohlová Kučerová (tr. Hlavenka, TJ Sokol Hr. Králové) šla bok po boku s Nelly Bugárovou (AK Škoda Plzeň, tr. Malysa) a děvčata tvrdě útočila na pozici Kláry Hlaváčové. Začít s útokem o kilometr dříve, byly medaile rozdány jinak. Klára Hlaváčová uhájila stříbro o 36s před Pohlovou - Kučerovou, Bugárová na bronz ztratila pouhé 4sec.

Krom hlavního závodu na 35km se v Dudincích šly i další závody. V dětských soutěžích se představili potomci slavných otců (Korzeniowsky, O’Callaghan).

V závodě juniorů na 10km došel na na 10. místě Roman Hanyk (AC Turnov, tr. Čermáková), který si v posledním kilometru musel postát v penalty zóně. Výsledný čas 50:08 ho na ME v Poděbradech bohužel neposune. Ovšem je třeba podotknout, že u závodníka došlo k výraznému zlepšení technického projevu, v únavě však problémy s koleny stále přetrvávají.

V závodě juniorek osmá Ema Klimentová (AK Šternberk, tr. Sadil/Čermáková) šla svou první juniorskou desítku a kvalitní čas 50:43 jí zajistil reprezentační dres pro ME v Poděbradech.  Prvních 5 km s ní držela krok halová mistryně Alžběta Franklová (tr. Čermáková, SK Jeseniova), pak ovšem zvolnila, i ona si však na 12.místě došla pro solidní OR a časem 51:59 o vteřinu pokořila hranici limitu pro Poděbrady. Další naše zástupkyně v soutěži byly Katka Nedvídková (AC Rumburk) 59:47, Pittnerová Tereza (SK Vrchlabí Smola Konstrukce) 1:02:29. Anna Horáková   AC Rumburk) závod nedokončila.

V závodě mužů na 20km jsme měli hned 3 zástupce. Loňští junioři se poprvé představili v mužské kategorii a osahali si, jak vypadá světová chůze na 20km. Oba toužili pokořit limit pro ME 22 (1:28:00), což by znamenalo výrazné zlepšení jejich OR. Z dvojice “juniorů” si nakonec lépe vedl Adam Zajíček (tr. Ketner, Atletika Poruba), kdy časem 1:29:03 splnil limit pro Poděbrady a OR zlepšil skoro o 7min. Jaromír Morávek (tr. Ketner, AK ŠKoda Plzeň) se časem 1:30:40 také zlepšil skoro o 8min, za limitem pro Poděbrady však zaostal o 40sec. U obou však jde o první ostrou dvacítku mezi muži, oba ukázali, že jejich přerod na dvacítkáře jde správným směrem a lze očekávat, že se budou dále zlepšovat. Lze jen doufat, že i Morávek získá šanci startovat na ME v Poděbradech a pokusit se od další zlepšení na rychlé trati. Na těžké olomoucké trati to totiž bude velmi obtížné. Třetí do party pak byl věkem již veterán Rostislav Kolář (SK Hranice). Ani on přes zimu nezahálel a jeho zesnulý trenér Brandejský by jistě měl radost, že si Rosťa po osobáku v Žitavě opět zlepšil OR a to o 1:40 na 1:36:09. Bravo.

V závodě žen předvedla skvělý výkon 1:28:09 drobounká Mexičanka González a ukázala, že i přes větrný závod šlo jít rychle. Eliška Martínková (USK Praha, tr. Čermáková) po návratu z tréninkového pobytu v Kolumbii toužila splnit limit pro ME 23, což pro sedmou z ME dospělých byla spíše méně formalita. Nominačnímu kritériu pro ME 22 vyhověla s přehledem, čas 1:35:24 stačil na celkově čtvrté místo. Eliška vyhověla i nominačním požadavkům pro ME v Poděbradech, od potvrzovacího výkonu ČAS pro MS v Budapešti je však daleko vzdálena (1:32:00). Ani její projev nebyl nejsvěžejší a bude zřejmě třeba delší čas na aklimatizaci po návratu z vysoké nadmořské výšky.

Co nám tak řekl dudinský závod o stavu české chůze? Mladí závodníci potěšili dalším postupným zlepšováním. Opory reprezentace však na loňský úspěšný rok budou navazovat obtížně. Je s podivem strategie našich trenérů a závodníků. Svět přijel do Dudinců skvěle připraven. Občas větrný závod nebránil celé řadě chodců a chodkyň ve špičkových výkonech. Svět bojuje o limity pro MS i OH. Ve hře jsou i body do žebříčku. Na žádném jiném meetingu nedostanou závodníci tolik bonusových bodů. Zlatý meeting je nejvýše hodnocen, atleti z celé světa chtějí na zlatém meetingu předvést nejlepší výkony. Naše reprezentace má zcela jinou strategii. Nevyladěné výkony, chybějící ambice na maximální výkon, nezájem o získání bodů do žebříčku za kvalitní časy.  Pokud by Poděbrady byly v tradičním dubnovém termínu, šlo by to chápat, ač zahraniční atleti dokáží zajít kvalitně více závodů za sebou. Jenže Poděbrady jsou až 21.5. Závod v Dudincích byl logickým vrcholem první části sezóny naše opory však rozhodně nestartovaly ve vrcholné formě. Strategie české reprezentační chůze je tak více než záhadná.

Reportáž přímo z dějiště závodu napsala: Lucie Nekulová.