Autorka článku: Lucie Nekulová

Zdroj fotografií: Miriam Stewartová, Jan Nekula

Sponzor fotografií: SMOLA KONSTRUKCE s.r.o.

Část srpna a především zářijové termíny patří v české atletice především finálovým soutěžím družstev. Krom juniorských klání je chůze zařazena jako součást všech finálových kol. Celá řada atletů a atletek si tak má možnost vyzkoušet chůzi na kratších distancích a otestovat svou fyzičku v rámci naší krásné, leč náročné, disciplíně.

Není v našich silách obsáhnout všechna finálová kola, pojďme se alespoň podívat na ty nejzajímavější výsledky.

Již 16.8. se na vítkovickém stadionu odehrálo finále extraligy. Muži i ženy šly shodně 5000m.

Mužů nastoupilo k závodu 12, z absolutní české špičky chyběl pouze Morávek, který se v té době připravoval na podzimní část sezony v Livignu společně se svou slovenskou tréninkovou skupinou.

V závodě udával do počátku tempo Vítek Hlaváč, kterého se od prvních metrů držel Lukáš Gdula a odmítal si nechat Vítka odejít. Po prvním kole se odpojil Zajíček s Kuklou a každý z nich pak pokračoval samostatně. Po prvním kilometru měla vedoucí dvojice již náskok 8 sec (4:02) a dál zvyšovala svůj náskok. Vítkovi se až v posledních dvou kolech podařilo zlehka odpárat Gdulu, ale odstup byl minimální. Vítek Hlaváč přinesl plný počet bodů do Kladna za výkon 20:21.80 a o 3 sec zpět ve výkonu 20:24:06 protnul cílovou pásku Lukáš Gdula, který si dokázal ve věku 34 let zlepšit OR na de facto pro něj sprinterské distanci. Blahopřejeme. Bronz bral Adam Zajíček již se značným odstupem. Zajímavostí dne byl start trenéra Karla Ketnera, který se rozloučil s extraligovou kariérou. Na chodeckých tratích jej budeme v rámci nižších ligových soutěží snad vídat i nadále, z nejvyšší ligy se však rozhodl odejít.

K soutěži žen nastoupilo pouze 6 závodnic. Od začátku zatáhla za tempo Ema Klimentová, která rychle odešla Alžbětě Franklové a předvedla suverénní výkon 23:12.71. Alžběta Franklová závod absolvovala v nevýrazném výkonu 25:10.40, bronz pak brala plzeňská Michaela Baklíková při jejím posledním chodeckém startu pod dívčím jménem. Do budoucna to již bude (je) paní Říhová. Novomanželům blahopřejeme a přejeme mnoho štěstí při společné chůzi životem.

K nejzajímavějším výkonům finálových kol nepochybně patří závod konaný 13.9. v Bílině. Duchcovský atlet Jakub Weiss zvítězil v novém OR 14:00.62 a připsal hostujícímu oddílu plný počet bodů. Závod předznamenal jeho úspěšnou sérii, kdy následně vyhrál MČR žactva a při startu na MU v maďarském Kaposváru zapsal nejen vítězství pro české barvy, ale z OR ukrojil další  2 sec (13:58.10). Výborná práce!

S velkým odstupem 3 min (17:01.91) došel v Bílině při svém prvním chodeckém startu pardubický Martin Štědrý, který následně získal stříbro při MČR v novém osobním rekordu (16:53) a při MU v Kaposváru dokončil závod jako 6.! Snad tohoto mnohostranného atleta chůze chytne, výsledky jej motivují a uvidíme jej na startu i nadále.

Mezi děvčaty zvítězila v Bílině Aneta Hrochová z Dobrušky, které se podařilo dostat pod 18min hranici (17:54:55) před Adélou Hůlkovou z Ml. Boleslavy (18:38.57), která si jako nejmladší účastnice bílinského závodu vylepšila osobní rekord. Třetí v cíli, Rozálii Kostelkové tentokrát ze Staré Boleslavy, pak mladičká chodkyně nadělila téměř minutu. Při finále KPD mladšího žactva v Turnově na kratší 2km distanci atakovala hranici 6 min - 12:01.42. Umí to však i pod 12 min, při letošním rumburském Svátku chůzi si došlápla na hranici 12 min a dala 11:53! Při KPD v Turnově startovalo hned 9 budoucích chodkyň. Kéž by byla chůze zařazována do soutěží v každém kraji! 

Rozhodně nejzajímavějším výkonem finálových soutěží pak byl ten v Turnově taktéž 13.9.. Závod od začátku vedl rumburský dorostenec Vojtěch Vejvančický. Ten ukazuje, že se v druhé části sezony nachází ve velké formě. Po vynikajícím výkonu na 10 000m ve švýcarském Monthey, kde předvedl letošní nejlepší U20 desítku na dráze - 48:18.60 (na silnici byl rychlejší další dorostenec Mochal v Satalicích), si v Turnově vybojoval další osobáček. Výkon 13:23.30 je vynikající.

Za ním si pro svůj první čas pod 14 min (13:50.54) v kvalitním osobním rekordu došel další dorostenec, duchcovský Arnošt Slaměník. Třetí skončil Dan Mochal za 14:02:41. Pod 15 min se dostal ještě mladoboleslavský Marek Rösler - 14:50.62. Turnovská soutěž mužských složek byla díky výkonům  dorostenců nejkvalitnější ze všech finálových soutěží.

Vejvančický pak předvedl výborný výkon i při finále krajských soutěží, kde startoval ve vložené soutěži na 5000m. Od prvních metrů se střídal v udávání tempa s oddílovým kolegou Martinem Nedvídkem, aby ho 4 kola před cílem utrhnul a připsal si další osobní zlepšení - 22:46:19. Tímto výkonem se kvalifikoval do TOP týmu SCM a zařadil se za Mochala na druhé místo U20 tabulek v chůzi na 5000m. Na silnici dokázal jít o něco rychleji Plecháček v Dudincích.

V Rumburku při KPD šli ostatní muži 3000m a zvítězil jablonecký Matyáš Dražan, věkem ještě žák, v novém OR 17:15.07.

Na příkladu Vejvančického lze vidět, jak důležité je mít chůzi jako součást soutěží družstev. V minulosti zde byla prosazována strategie výběru jednotlivců a práce pouze s nimi, na místo budování širší základny. Zrovna Vejvančického by v žákovském věku nikdo netipoval na aspiranta takovýchto časů. Snad se brzy dočkáme a chůze se bude na dráze objevovat častěji ve všech věkových kategoriích.

Mistrovství ČR žáků a žákyň na dráze, 3.000m chůze, Mladá Boleslav, 21.9.2025

Autorka článku: Lucie Nekulová

Zdroj fotografií: Atletika Frýdek-Místek / Josef Nejezchleba 

RESULTS

O uplynulém víkendu se na mladoboleslavském stadionu, kde atleticky vyrůstal Jan Železný, uskutečnilo MČR žactva. Chodecké závody byly na programu v neděli. Po chladnějších dnech přišlo velké oteplení a tak především u vytrvaleckých disciplín to pro mladé vyznavače atletiky nebylo nejjednodušší.

Jako již tradičně, nebojovalo se pouze o mistrovské tituly. První 2 z každé disciplíny obdrželi hned v Mladé Boleslavy nominační dopis na MU U 16, které se bude konat 27.09. v maďarském Kaposváru, kde se proti sobě postaví celky Česka, Chorvatska,  Maďarska, Slovenska a Slovinska.

Jako první se na start postavila děvčata. Přihlášku k soutěži podalo 31 závodnic, vybráno bylo TD 19 z nich. Největší favoritky z Frýdku - Místku, Krasulová a Zvonková, se přes krátké vedení Maredové ihned vydaly do čela závodu. Veronika Zvonková si šla za svým, po stříbru z haly si chtěla na krk pověsit zlatou medaili a pomalu budovala náskok před tréninkovou kolegyní Adélou Krasulovou. V cíli se mohla radovat z nového osobního rekordu takřka o dvacet sec, kdy jí k prolomení 17 min hranice chyběla 1 set - 17:01:35.

Adéla Krasulová, která má osobní rekord na úrovní 16:30, za ním sice výrazně zaostala (17:09:89), stříbro však získala přesvědčivě a o výkonnostní posun může usilovat v Maďarsku. Ze zimních a  jarních závodů je vidět, že s přibývajícím počtem startů se její výkonnost zvyšuje.

Pro bronz si po velkém souboji a de facto 2 kola trvajícím finiši dokráčela plzeňská chodkyně Kateřina Elblová, která si nejlepší osobní výkon z loňského roku posunula o půl minutky na 17:21:41. Do cíle ji hnala čtvrtá opavská Barbora Kristiánová, která nakonec sice ztratila 8 sec, ale i ona si z Boleslavy veze pěkný OR. Na pátém místě zaujala nymburská Ludmila Štěpánová, která si loni vyzkoušela chůzi při finále KP (20:36) a letos se skokově zlepšila, kdy si OR posunula na 17:34:46. Třeba by již v příštím roce v Poděbradech mohla startovat závodnice z tamního blízkého okolí!

Svými starty zaujala hned 3 děvčata, která jsou věkem ještě mladší žákyňky a vítězka je tak o 3 roky starší. Nejlepší z nich byla rumburská Alenka Kalubová, která zahájila závod z posledního místa, nijak se tím nenechala rozhodit a postupně vyzrále sbírala jednou závodnici za druhou, kdy se v cíli mohla radovat z 9. příčky a zlepšení OR o minutu - 19:00:91. O 19 sec zpět na 11. příčce byla stejně stará frýdecká chodkyně Melanie Macháčová, třetí do party mladších žákyněk pak je na 16.místě Emmička Viktorinová z Orlíku Vyškov. Děvčata, jen tak dál a snad vás na chodeckých tratích budeme dále vídat.

Žáci se na start postavili ve 12:55. Přihlásilo se 12 chodců, 2 byli TD vyřazeni. Jasným a jediným favoritem závodu byl Jakub Weiss z Duchcova. Ten letos předvedl obrovský výkonnostní skok, kdy se v Bílině zlepšil až na výborných 14:00:62 a byl jasným adeptem na titul. Od začátku také závodu dominoval a v teplém počasí si došel pro přesvědčivé vítězství ve svém dalším čase pod 15 min - 14:43.91. Aspirantem stříbra byl pardubický Martin Štědrý. Ten si chůzi poprvé vyzkoušel 13.09. v Bílině při MČR družstev žactva sk.B, kvalifikoval se na MČR a hned si v novém OR dokráčel pro stříbrnou medaili a nominační dopis na MU v čase 16:51:09. Ziskem bronzové medaile a hlavně obrovským zlepšením jistě svého trenéra Nejezchleba potěšil Josef Kuchař. Ten letos debutoval v chůzi výkonem 20:57 a při MČR se zlepšil již na 16:53:17. Ostatní závodníci jibyli přeci jen o notný kus zpět.

Je potěšitelné, že v chlapecké soutěži nedošlo k žádné diskvalifikaci, vyloučena pak byla jedna chodkyně.

Zastavme se i u sboru rozhodčích. Ač se nám v loňském roce rozrostla skupina těch mezinárodních o celou řadu jmen, při MČR z nich byl na místě pouze František Párys v roli vrchníka soutěže. Na přímý dotaz k těm, co bydlí v blízkém okolí MB se pak překvapivě dozvídáme, že jim rozhodování MČR ani nebylo nabídnuto. MČR by přeci primárně měli rozhodovat ti s nejvyšší erudicí,  bohužel se tak neděje. A je to škoda, prolínání mezinárodních rozhodčích s regionálními by přeci mělo ty ostatní posouvat dál. To není nic proti těm, kteří na MČR byli přítomni, spíše údiv nad tím, že pro MČR se primárně nepoužívá to teoreticky nejlepší, co je v rozhodcovském košíku. K rozhodčím se pak váže ještě jedna poznámka. Doby, kdy se někteří rozhodčí schovávali na trati za stromy a pak vítězoslavně vybíhali s terčíkem, jsou naštěstí minulostí. Nesmyslné a nedůstojné lehání si na dráhu, aby rozhodčí “lépe viděl” či spíše vykázal činnost, je snad také pryč. Bohužel stále ještě vidíme kolem trati šaškování na téma “podívejte, jak aktivně rozhoduji”. Rozhodčí v předklonu, podřepu atd. lépe neuvidí. Vidí to však okolí a působí to… minimálně směšně. V době internetových přenosů, všudypřítomných mobilů, chovejme se i na těchto postech tak, že reprezentujeme disciplínu. Pokud to nevidím z normálního postoje, chce to nakoukat více videí a konzultovat s těmi, co podobné prostocviky předvádět nemusejí.

Všem atletům, atletkám i jejich trenérům patří blahopřání, jak se na závody připravili. Padaly osobní hranice a snad nám velká řádka mladých adeptů chůze vydrží i do dalších let. U těch, co získali nominační dopis na víkendové mezistátko, se budeme těšit na pěkné výkony a přejeme, ať se jim z repro dresu nerozklepou kolena.

Rozhodčím a organizátorům pak náleží poděkování, jak obětavě se atletice ve volném čase věnují.

STUPNĚ VÍTĚZŮ 3.000m chůze ŽÁKYNĚ (zleva Krasulová, Mistryně ČR Zvonková 17:01.35, Elblová  / ŽÁCI (zleva Štědrý, Mistr ČR Weiss 14:43,91, Kuchař)

Skvělý Evan DUNFEE z Kanady a naprosto fascinující a nepřemožitelná Španělka Mária PÉREZ zaslouženými Mistry světa 2025 v Tokiu v chůzi na 35km!  Dominik ČERNÝ 7. místem naprosto šokoval nejen celé Slovensko, ale celý svět a stává se doslova černým koňem chůze!!! BRAVO, BRAVO, BRAVO!!!! Fantastický závod zvedal z postelí i hodně dlouho po půlnoci (SELČ). Óda na chodecký sport!!! 

Autorka článku: Lucie Nekulová

Zdroj všech fotografií: Český atletický svaz / Soňa Maléterová 

RESULTS 35km Race Walk MEN  

RESULTS 35km Race Walk WOMEN 

Světový atletické šampionát odstartoval nejdelší chodeckou tratí v sobotu v 7:30 ráno.

Tedy pro Japonce, našinec si musel přivstat a pokud si chtěl užít přímý přenos, vstávalo se po půlnoci. A kdo si vstal, mohl si říci, že každá minuta před Tv stála rozhodně za to.

Poprvé od MS v Bejingu 2015 se chodci při startu i finiši vrátili na stadion. Na startu nestál světový rekordman Stano pro zranění, odhlásil se i Pintado. Největším favoritem tak byl bezesporu kanadský rekordman z Dudinců Dunfee. V ženách nechyběla žádná z favoritek.

Společný start mužů a žen vyslal na trať impozantní masu chodců a chodkyň. Do čela závodu se ihned vydal slovenský chodec Dominik Černý, který je znám spíše atletickým fajnšmekrům. Nebo těm, co jedou na sociálních sítích, ale je otázka, kdo z nich si vzpomněl na budapešťskou žádost o ruku. Spíše jeho úprk vpřed zvedl nejedno obočí a když jej následně převálcovala skupina favoritů, někdo si mohl říci “tak má doslova 5 min slávy za sebou”. Chyba lávky!

V hlavní skupině nechyběl nikdo z favoritů. Po 10km se rozhodli osmnácti člennou skupinu roztrhat Japonci a vyrazili do útoku. Nástupu Kawana a Katsukiho se chytil německý favorit Linke, který cítil, že medaile by mohla být blízko. Trojice si rychle vybudovala cca 10 sec náskok a ten dál navyšovala. Na chvostu skupiny pronásledovatelů vlál Karlström a na 14km už začal výrazněji ztrácet. Po Paříži mu závod nechutnal ani v Tokyu. Ze skupiny odpadal a zase se do ní vracel Bonfim, příliš aktivně nešel ani Dunfee. Linke tempo Japonců příliš dlouho nevydržel a po 4km začal pomalu ztrácet. Jeho místo zaujal ekvádorský atlet Hurtado. Dotáhnout se snažil Dunfee i Francouz Quinion. Průběžně se propadal a zase dotahoval na pronásledovatele Bonfin.

Na 27 km zaútočil Hurtado a rychle se vzdálil dvojici Japonců, kdy Katsuki začínal ztrácet. Hurtadovo vedení nemělo dlouhého trvání, během jediného okruhu byl stažen do penalty zóny, kde si počkal 31/2 minuty a závod dokončil na 9. místě.

V tu dobu se na trati začínalo opravdu hodně trpět. Trápícímu se Linkemu to prostě v tomhle počasí nejelo, ale Quiniona v cestě za bronzem zastavily křeče takového rozsahu, že jej bolest vystřelovala do výše (viz Tv záběry). Jak dokázal tohle rozejít, je otázkou, ale pokračoval. 5km před cílem se bojující Dunfee dostal před Katsukiho a velmi rychle přejel i Kawana. Ani domácí závodník vysokou vlhkost spojenou s horkem neustál a začal mít viditelně vážné zdravotní potíže a pohled na něj byl chvílemi dosti děsivý.

3km před cílem měl Dunfee náskok na třetího Bonfina minutu a zdálo se, že je rozhodnuto. Jenže v posledním okruhu, cca 1km před cílem, se Kanaďan chytil za zadní stehno, chvíli poté byl nucen zastavit, křeč rozmasíroval a ledem z osvěžovačky se snažil chladit křečující nohu. Náskok se sice ztenčoval, ale Bonfim jej nemohl vidět a to rozhodně byla velká kanadská výhoda.

Evan Dunfee prošel jako první bránou borců a o 300 m později si na krk pověsil zlatou medaili. A jak sám řekl, nikdy neabsolvoval nic tak strašně těžkého. Výkon 2:28:22. Dokonalá velká japonská pomsta za Rio, kde jej ne úplně slušně převálcoval fyzickým kontaktem Japonec Arai a urval tehdy ne úplně čistý bronz.   Stříbro bral brazilský Caio Bonfim o 33 sec zpět. I přes totální kolaps Kawana, Japonsko se mohlo radovat. Stadion burácel, když bránou borců vešel na stadion bronzový Hayato Katsuki. Čest čínské chodecké školy zachraňoval na čtvrtém místě Zhou. Nejlepším z evropských chodců byl neuvěřitelně trpící otec olympijského miminka Charlie, Aurélien Quinion, který nedokázal posledních 100 m pokrčit nohu a kolébajíc se na křečujících nohou docházel v slzách zklamání a bolesti. Pokud někomu ve výčtu chybí moderátory avizovaný korejský chodec, tak ten závod nedokončil. Vloudila se chybička.

Sedmým místem šokoval Dominik Černý ze Slovenska, který šel svůj životní závod a dokončil za Španělem Chamosou jako třetí z Evropanů. Němec Linke dokončil jako 14, 13 min za svým letošním nejlepším výkonem! Nebohý Kawano prošel vytřeštěně cílem na 18.místě a co se dělo následně opravdu nebylo hezké na pohled. Vynikající 20. místo bral nejstarší chodec na startu, nezlomný Portugalský veterán Joao Vieira. Na 21. místě se s kariérou rozloučil francouzský šampion “Keke” Kevin Campion.

Českou chůzi zastupoval kladenský chodec Vítek Hlaváč. Vítek se kvalifikoval splněním požadavku ČAS v Poděbradech, kde předvedl národní rekord 2:31:44. Vítek se od začátku pohyboval na úrovni 30. - 35. místa. Po 20 km plánoval sbírat odpadlíky, bohužel zrychlit nedokázal, i jeho úmorné podmínky otočily. Závod dokončil na 31.místě na hodně toporných nohách a i on se za cílem pomalu sesul k zemi. Výkon 2:44:08 ho jistě netěší, pravdou je, že v Tokyu bouchli i jiní. Někomu počasí nevadilo, někdo se dokázal otřepat, někdo prostě dopochodoval do cíle jako Karlström či Linke. Nebohý Slovenský chodec Morvay byl stažen z trati ve chvíli, kdy už šlo o zdraví. Hodnotit výkon závodníka z pohodlí našeho gauče, především výkon v tokijských podmínkách, prostě nejde.

Zajímavé bylo, že ženy zvládaly obtížné podmínky mnohem lépe. I tam pozorný divák viděl pár kolapsů, ale i v cíli vypadaly ženy jako že se vlastně tak moc neděje. Zatímco závod mužů byl plný zvratů a napětí, ženy předváděly sice kvalitnější soutěž pohledem časů, ale vývoj byl o dost jednotvárnější.

Na pátém kilometru už byla výrazněji v čele skupinka největších favoritek - Palmisano, Torres, Pérez, García León, Li Ma a Li Peng. Občas zatáhla Pérez, ale ženy se držely pospolu, jedinou odpadnuvši byla Li Ma. 13 km před cílem se Peréz podařilo dopárat García León a postupně začala odpadat i druhá z Čínských chodkyň Li Peng. O kilometr později zatáhla Pérez znovu a nikdo nedokázal reagovat. Palmisano následně odešla Torres a bylo rozhodnuto.

Neskutečná Španělka Mária Pérez dokázala v přetěžkých podmínkách dojít v čase 2:39:01, necelé 2 minuty za vlastním světovým rekordem! Pro srovnání, Dunfee na svůj rekordní výkon z Dudinců ztratil 7 minut. I Antonella Palmisano předvedl špičkový čas - 2:42:24 (3 minuty za svým národním rekordem). Paula Torres, vítězka z letošních Dudinců, dokonce zlepšila národní rekord - 2:42:44.  Padlo několik osobních rekordů, Slovenka Burzalová šla svůj druhý nejlepší výkon kariéry a finišovala na 12. místě. Prostě ženám Tokyo sedělo o dost více, než robustnějším mužům.

Bohužel žádná česká chodkyně se kvalifikovat nedokázala.

35 km trať svůj krátký život ve světle ramp končí. V Tokyu nám chodci předvedli úžasnou a napínavou podívanou. Smutným faktem je neúčast Jaromíra Morávka. Ten sice prošel rankingem a opakovaně prokázal vysokou výkonnost, potvrzovací limit ČAS však nesplnil a i přes apel mnohých šéftrenér ČAS odmítl argumenty ohledně věku a potenciálu do budoucna, divokou kartu neudělil. Zrovna v Tokyu by se Morávek naučil hodně. Věřme, že to Jardu neodradí a bude se snažit Vítkovi šlapat na paty. Oba dva příští rok čeká nová, maratonská vzdálenost. Budeme doufat, že při ME uvidíme českých chodců na startu více. Je kde brát. Z mužů je tu krom Hlaváče s Morávkem Zajíček, nejmladší z party Kukla, k tréninku s vrací Martínková, obrovský výkonnostní skok předvedla na 20km trati Klimentová a třeba opět překvapí Franklová.

Ale to je příští rok. Teď nás čeká v sobotu (20.9.) nad ránem bitva na 20km. Muži a ženy půjdou tentokrát odděleně a tak to bude předlouhá noc. 35 km závod ukázal, že to bude stát za to.