Němečí chodci pod taktovkou Ronalda Weigela při Mistrovství Německa ve Frankfurtu světovými výkony splnili ostré limity na olympijské hry do Sappora / Tokia.  Nad všechny vyčnívá výkona na 50km Jonathana Hilberta 3:43.44, který se tímto výkonem zařadil do světové špičky.

"Připravujeme překlad článku do českého jazyka"

V Ý S L E D K Y

csm hilbert jonathan2 dm strassengehen frankfurt foto kai peters b8dd752ff5Die 50-Kilometer-Geher setzten am Samstag in Frankfurt mit drei Olympia-Normen das i-Tüpfelchen auf die DM im Straßengehen – allen voran Jonathan Hilbert, der sich mit einer gewaltigen Steigerung auf Platz sechs der ewigen deutschen Bestenliste vorschob. Über 20 Kilometer machten Nils Brembach und Saskia Feige mit überzeugenden Auftritten einen wichtigen Schritt auf der „Road to Tokyo“.

 

„Das war super. Wirklich ganz stark. Mit dieser Steigerung hinten raus. Das war ein super Wettkampf. Da können wir wirklich stolz sein, auf alle Athleten und Trainer.“ Die Euphorie über die Resultate im 50 Kilometer Wettbewerb war Bundestrainer Ronald Weigel deutlich anzuhören, nachdem die Athleten am Samstag auf dem Frankfurter Messegelände die Ziellinie überquert hatten.

Vorausgegangen waren drei deutsche Olympia-Normen, gekrönt von einer herausragenden Zeit von Jonathan Hilbert (LG Ohra Energie). Der Thüringer hatte von Beginn an das Tempo bestimmt, sich schnell von seinen zwei Mitstreitern abgesetzt – und konnte trotz pfeilschneller erster Rennhälfte im zweiten Teil des Wettbewerbs sogar noch zulegen. Das Resultat: DM-Gold in 3:43:44 Stunden. Nur fünf Deutsche waren über 50 Kilometer je schneller. In diesem Jahr weltweit noch niemand. Und 2019 hätte er sich damit auf Platz 13 der Welt einsortiert.

Fokussierter Auftritt von Seiler und Dohmann

„Ich habe damit gerechnet, Olympia-Norm zu gehen“, sagte der 25-Jährige anschließend. „Aber dass es auf den letzten Kilometern so gut lief – keine Ahnung, wo ich das hergeholt habe!“ Ihm seien die Bedingungen entgegengekommen, „ich mag Regen, ich mag kühles Wetter“, bestätigte er, noch um Erklärungen ringend. „Das war das Ziel, auf das ich die letzten sechs, sieben Jahre hingearbeitet habe.“

Jubeln konnten nach fast vier Stunden Strapazen auch die beiden zweitplatzierten Nathaniel Seiler (TV Bühlertal) und Carl Dohmann (SCL Heel Baden-Baden). Die beiden Badener hatten mit dem Ziel Olympia-Norm (3:50 h) gemeinsame Sache gemacht und sich den Wettbewerb bestens eingeteilt. In 3:48:44 und 3:48:54 Stunden war das Werk vollbracht – sie unterboten nicht nur die Norm, sondern auch die Vorgabe von Karl Junghannß (Top Team Thüringen), der im Oktober in Dudince (Slowakei; 3:49:45 h) vorgelegt hatte. "Das haben die Zwei ganz diszipliniert und genau nach Zeitplan gemacht", sagte Ron Weigel.

Dritter 20-Kilometer-Titel für Nils Brembach

Seite an Seite hatten zuvor die vier deutschen Olympia-Kandidaten über 20 Kilometer die ersten Runden auf der 2-Kilometer-Schleife absolviert. Dann waren es Nils Brembach (SC Potsdam) und der junge Leo Köpp (LG Nord Berlin), die mit einer Tempoverschärfung ihren Konkurrenten Christopher Linke und Hagen Pohle (beide SC Potsdam) davonzogen.

Wie schon in 2015 und 2019 hatte am Ende Nils Brembach die besten Beine. Der 28 Jahre alte Fünfte der EM 2018 in Berlin schüttelte schließlich auch den rund fünf Jahre jüngeren Leo Köpp ab und holte sich in 1:21:37 Stunden die DM-Goldmedaille. Vielleicht noch entscheidender: Er blieb dabei auch unter dem noch geforderten Leistungsnachweis für die Olympia-Nominierung, nachdem er die Norm (1:21:00 h) schon im Jahr 2019 unterboten hatte.

"Neue Motivationsquelle für das Training"

Leo Köpp überzeugte dahinter mit neuer Bestzeit von 1:22:04 Stunden. Christopher Linke (1:23:09 h), als WM-Vierter mit Norm bereits mit den besten Karten für eine Olympia-Nominierung ausgestattet, hatte wie schon einige Male in der Vergangenheit mit Seitenstechen und Magenproblemen zu kämpfen und konnte noch nicht zeigen, was in ihm steckt. Hagen Pohle (1:23:33 h) tat sich nur drei Wochen nach seinem 50er in Dudince (Slowakei) noch schwer und muss nun weiter um die Olympia-Qualifikation kämpfen – vielleicht am 16. Mai bei der Team-EM der Geher in Podebrady (Tschechien).

"Das waren für die Bedingungen gute Leistungen", konstatierte der Bundestrainer, der die Potsdamer Athleten auch als Heimtrainer betreut. "Nils Brembach hat gut trainiert, das wussten auch die anderen. Ihm ging es hier um den Leistungsnachweis von 1:22:30 Stunden. Christopher Linke wird sich ein wenig ärgern, dass es mit dem Titel nicht geklappt hat. Aber er ist kein Kältegeher, er liebt die Wärme." Zudem sei der Formaufbau in Richtung Olympia ausgerichtet. "Jetzt wissen wir, wo wir stehen, und der Wettkampf war sicher eine Motivationsquelle, die auch das weitere Training beeinflusst."

Saskia Feige mit souveränem Solo

Einen weiteren eindrucksvollen Wettbewerb absolvierte als einzige Frau über 20 Kilometer Saskia Feige (SC Potsdam). Nachdem sie 2019 zuerst mit deutscher U23-Bestleistung und Olympia-Norm (1:30:40 h) und dann mit Platz elf der WM den Sprung in die erweiterte internationale Spitze geschafft hatte, holte sie sich in Frankfurt mit einem Solo in 1:31:37 Stunden ihren zweiten nationalen Titel.

"Wir brauchten hier keinen Druck aufzubauen", ordnete Ronald Weigel die Leistung ein – das Olympia-Ticket ist der Deutschen Meisterin aufgrund ihrer WM-Platzierung sicher. "Das war gut, solide, ganz alleine, nicht mal eine Minute über Bestzeit." Saskia Feige konnte unterstreichen: Die Form in Richtung Sapporo – wo die olympischen Wettbewerbe im Marathon und Gehen stattfinden sollen – stimmt.

In der männlichen U23 sammelten die jungen Potsdamer Jakob Johannes Schmidt (1:27:18 h) und Johannes Frenzl (1:29:01 h) erste Erfahrungen auf der 20-Kilometer-Strecke. Noch brachten sie ihnen keinen internationalen Richtwert ein, beide sind aber noch weitere zwei Jahre in der U23 und damit auch 2023 bei U23-Europameisterschaften startberechtigt.

15-jähriger Frederick Weigel in großen Fußstapfen unterwegs

In der männlichen U18 feierte mit Frederick Weigel der Sohn von Bundestrainer Ron Weigel seinen ersten nationalen Erfolg: Der 15-jährige setzte sich über 10 Kilometer in 46:33 Minuten durch. Er hatte anderthalb Minuten Vorsprung auf seinen ersten Verfolger, obwohl er nach drei Verwarnungen sogar 50 Meter vor dem Ziel noch eine Zeitstrafe von 60 Sekunden in Kauf nehmen musste. Ohne diese hätte Frederick Weigel sogar die Norm für die jüngst abgesagte U18-EM unterboten – nach nur einem Jahr Training bei Nachwuchs-Bundestrainerin Manja Berger und im ersten 10-Kilometer-Wettkampf.

"Es ist ein Anfang, man muss gucken, wo der hinführt", stellte sein erfolgreicher Vater fest. "Der Name Weigel kann auch eine Last sein, da will ich mich gar nicht einmischen, Frederick soll selbst sein Ding machen. Das Gehen ist eine technische Disziplin, an den Fehlern muss man arbeiten."

"Auch eine Würdigung für die Veranstalter"

Als erste Athletinnen waren am Morgen die Geherinnen der weiblichen U18 über 5 Kilometer im Ziel. Hier steigerte sich die junge Potsdamerin Lena Sonntag deutlich auf 24:09 Minuten und holte sich unangefochten den Titel. In der weiblichen U20 über 10 Kilometer gab es einen Doppelsieg für die Zwillinge Lena (49:51 min) und Sina Riedel (50:20 min) vom ASV Erfurt.

Dass die Deutschen Meisterschaften im Straßengehen auch in Zeiten der Corona-Pandemie – mit kleinen Teilnehmerfeldern sowie strengen Sicherheits- und Hygienemaßnahmen – stattfinden konnten, hatten der Hessische Leichtathletik-Verband (HLV) mit der Stadt Frankfurt als Ausrichter gemeinsam mit dem Deutschen Leichtathletik-Verband (DLV) möglich gemacht. "Die Leistungen hier sind auch eine Würdigung für die Veranstalter, die das hier so perfekt organisiert haben", sagte Ronald Weigel. "Ihnen gilt ein großes Dankeschön!"

Vitězi 55. ročníku chodeckého mítinku "Olomoucká dvacítka" ve Smetanových sadech v Olomouci se stali Kolumbijec Eider Arevalo a  Maria Pérez z Guatemaly. A i celkovému hodnocení vládli jednoznačně chodci a chodkyně z Jižní Ameriky. Mistrovství České republiky opanovali Vít Hlaváč a Tereza Ďurdiaková.

AREVALO CÍL

Závod mužů na 20 kilometrů byl v jasné režii jihoamerických chodců. Jako první se pokusili o únik Mexičan Ricardo Ortiz a Peruánec César Augusto Rodriguez. Ten však skončil bez úspěchu. Krátce před desátým kilometrem se však dostal do čela světový šampion z roku 2017 Eider Arevalo, a to byl rozhodující okamžik. Žádný ze soupeřů na něj nedokázal zareagovat a Kolumbijec jim začal stále více unikat. Nebylo tak pochyb o tom, že si dojde pro triumf, a tak se i stalo, když prošel cílem vítězně v čase 1:21:04. César Augusto Rodriguez na něj ztratil v celkovém zúčtování časem 1:22:11 více než minutu. Třetí byl Ricardo Ortiz za 1:23:12. Nadvládu Jihoameričanů podtrhli čtvrtý Kolumbijec Esteban Soto (1:24:05) a pátý Guatemalec José Oswaldo Calel (1:24:20).

Boj o mistrovský titul byl v nepříjemných povětrnostních podmínkách naprosto jednoznačný. Vítu Hlaváčovi uniklo na minulém šampionátu na podzim v Poděbradech premiérové zlato na této distanci jen díky penalizaci. V Olomouci se konečně po čtyřech stříbrech v řadě dočkal, když se stal národním mistrem v čase 1:29:12 a ukončil tak kralování Lukáše Gduly, jenž triumfoval od roku 2016 pětkrát v řadě. Tentokrát se Gdula musel spokojit se stříbrem za 1:35:14. Celkově získal na dvacítce již jubilejní desátou medaili na MČR. Naopak při své mistrovské premiéře na této distanci se z prvního umístění na stupních vítězů mezi dospělými dočkal junior Adam Zajíček, kterého může těšit osobní rekord 1:35:57.

Pepa stupně ženy

V ženském klání se velmi záhy po startu vydala do trháku Peruánka Mary Luz Andiaová. S mírným odstupem ji následovala trojice Marya Pérezová, Rafaela Ponciová (obě Guatemala) a další zástupkyně chodecké školy z Peru Evelyn Ingaová. Tereza Ďurdiaková se v průběhu první poloviny závodu držela ve skupince na hraně první desítky. Anežka Drahotová pak šla osamocena na průběžné jedenácté příčce se ztrátou půl minuty na svou rivalku.

Na desátém kilometru už byla situace trošku odlišná. Andiaová byla svými pronásledovatelkami předstižena a začala ztrácet. V souboji o mistrovský titul měla nadále navrch průběžné osmá Ďurdiaková. Tento duel se právě někde kolem poloviny závodu také rozhodl, když Drahotová odstoupila. Zásadní věci se udály také na čele. Vedoucí Ponciová byla totiž diskvalifikována, čímž se otevřela příležitost pro Pérezovou a Ingaovou. Ďurdiaková nadále držela osmou pozici a šla ve společnosti Kolumbijky Yeseidy Carrillové. To však netrvalo dlouho, jelikož i tu postihla diskvalifikace. 

V závěrečné fázi měla nejvíce sil Maria Pérezová, která nakonec zvítězila v čase 1:34:03. Peruánka Mary Luz Andiaová se v závěrečných kilometrech dostala před svou reprezentační kolegyni Evelyn Ingaovou a byla druhá za 1:34:38. Ingaová brala bronz výkonem 1:35:43. Díky diskvalifikacím se posouvala vpřed i Ďurdiaková. V konečném hodnocení se před ni už dostala pouze čtvrtá Slovenka Mária Czaková (1:36:54). Ďurdiaková dokončila závod jako česká šampionka na pátém místě v čase 1:38:00 a úspěšně tak obhájila zlato z podzimního MČR v Poděbradech. Ani nepříznivé větrné podmínky nezabránili juniorce Elišce Martínkové k vytvoření velkého osobního rekordu 1:39:13, kterým si zasloužila mistrovské stříbro a stala se sedmou nejrychlejší ženou historie MČR. Bronz pak získala její oddílová kolegyně z AC Turnov Jana Zikmundová za 1:48:26.

V Ý S L E D K Y

AREVALO DETAIL

PĚREZ DETAIL

MČR V CHŮZI NA 20 KM + OLOMOUCKÁ DVACÍTKA - ZPRÁVA POŘADATELE, FINÁLNÍ STARTOVNÍ LISTINA

ÚČAST NA MČR

  • Konání a účast na MČR mužů a žen v chůzi na 20 km a 55. ročníku Olomoucké dvacítky je povoleno na základě udělené výjimky ze zákazu konání hromadných akcí od ministerstva zdravotnictví a NSA – č.j. MZDR 11746/2021-2/OVZ.
  • Pro potřeby cesty na akci a z ní je potřeba vyplnit formulář pro cesty mimo okres s uvedením, že se jedná o účast na hromadné akci. Tento formulář musí mít vytištěný každý účastník u sebe a prokázat se v případě kontroly.
  • Formulář pro cesty mimo okres.pdf

DŮLEŽITÉ INFORMACE POŘADATELE

Žádáme všechny účastníky MČR mužů žen v chůzi a 55. ročníku Olomoucké dvacítky, aby dorazili do Smetanových sadů v Olomouci s dostatečným časovým předstihem, a to z důvodu vyvarování se dlouhých front u akreditace. Po příchodu k areálu je nutné časové rezervy pro absolvování akreditačních procedur. Účastníci nejdříve obdrží selfreporting formulář, který musí vyplnit na místě vč. předložení výsledku negativního RT-PCR testu (sms, email, vytištěný výsledek) / popř. předložení lékařského potvrzení u osob, které prodělali COVID-19 v posledních 90 dnech viz. propozice. Před vstupem do prostou svolavatelny bude účastníkům změřena tělesná teplota a poté pokračují k vyzvednutí startovních čísel a čipů. Všechna stanoviště budou přehledně označena.

OBČERSTVOVACÍ STANICE A TRENÉŘI

Vstup do prostoru občerstvovací stanice a prostoru svolavatelny budou mít pouze trenéři nebo členové reprezentačních výběrů, kteří se řádně akreditují a obdrží na ruku pásku pro daný blok závodu (selfreporting formulář, který musí vyplnit na místě vč. předložení výsledku negativního RT-PCR testu, sms, email, vytištěný výsledek, ne starší než 48 hodin / popř. předložení lékařského potvrzení u osob, které prodělali COVID-19 v posledních 90 dnech viz. propozice.)

PARKOVÁNÍ

Pořadatel doporučuje využít parkoviště autobusového nádraží na Tržnici, které je v sobotu bezplatné a do akreditačního stanu je to cca 200 m chůzí. Vjezd do parku Smetanovy sady je ZAKÁZÁN.

Propozice:  https://online.atletika.cz/Propozice/propozice/48184

ČASOVÝ POŘAD

10:00 3km chůze Ž, 3km chůze M

10:30 5km chůze M, 5km chůze Ž, 10km chůze M, 10km chůze Ž

13:00 20km chůze M

15:00 20km chůze Ž

Seznam přihlášených a přijatých závodníků:  STARTOVNÍ LISTINA FINAL OLOMOUC.pdf

smetanovy sady velka mapa 2

 David Uhlíř, ředitel závodu

CHODECKÁ ELITA ZMĚŘÍ SÍLY V OLOMOUCI

vybraná grafikaDějištěm mistrovství České republiky mužů a žen v chůzi na 20 kilometrů byly v posledních letech tradičně Poděbrady. Letos se však domácí špička utká o mistrovské tituly v sobotu 10. dubna v Olomouci. K rychlým časům by našim nejlepším mohli pomoci také zahraniční hosté.

Oba mistrovské závody budou očekávanou odvetou za předešlý šampionát, který se konal v polovině října v Poděbradech. V tom ženském překvapila Tereza Ďurdiaková, když v těsném souboji o pět vteřin porazila pětinásobnou mistryni Anežku Drahotovou a získala svůj premiérový titul. Podařilo se jí to jen po několika měsících speciální chodecké přípravy. Do té doby se věnovala vytrvalostním běhům. Její strmý výkonnostní růst pokračuje i v letošní sezóně. 20. března si v Dudincích posunula hodnotu kariérního maxima na 1:30:52, čímž se jí podařilo pokořit ostrý kvalifikační limit pro olympijské hry v Tokiu a zařadila se na třetí příčku českých historických tabulek za Anežku Drahotovou a Barboru Dibelkovou. Dobré závodní rozpoložení jí tak nahrává k tomu, aby obhájila titul z minulého šampionátu. „Mým hlavním cílem pro letošní sezónu bylo splnění limitu pro olympijské hry, což se mi podařilo hned při prvním závodě. V Olomouci bych si svůj start ráda hlavně užila a uvidíme, na co to bude stačit. Začala jsem již přípravu na 35 kilometrů, které chci jít v rámci ME družstev v Poděbradech a kde bych ráda vyhověla nominačním požadavkům pro start na mistrovství světa v Eugene,“ nechala se slyšet.

Nejvyšší ambice má ovšem i česká rekordmanka Anežka Drahotová. Naše historicky nejúspěšnější chodkyně od posledního mistrovského klání nezávodila. V jejím hledáčku je tak jistě také čas 1:31, který by jí zajistil start pod pěti kruhy a samozřejmě návrat na český chodecký trůn. Pokud by se Anežce podařilo zvítězit, dorovnala by se šestým zlatem na Barboru Dibelkovou v dlouhodobé statistice chodeckého šampionátu. Dohromady má ve své sbírce již osm cenných kovů. „Na závod se těším, i když příprava nebyla zdaleka ideální. Vím, že nemohu očekávat výborný výkon. Závod je součástí přípravy na cestě směrem k olympijským hrám. Očekávám tvrdý boj o český titul a na to drama se upřímně moc těším,“ vzkázala.

Bronzovou medaili bude obhajovat Eliška Martínková. Svěřenkyně trenérky Kateřiny Čermákové, která hájí barvy AC Turnov již letos prokázala nadějnou formu v Dudincích, kde na desetikilometrové trati suverénně vyhověla nominačním požadavkům pro start na mistrovství Evropy juniorů v estonském Tallinnu a nyní ji čeká dvojnásobná porce kilometrů.

Velmi zajímavý průběh měl na předešlém šampionátu i mužský mistrovský závod. Na podzim v Poděbradech se zdálo, že si pohodlně dojde pro svůj premiérový titul na trati 20 kilometrů Vít Hlaváč a přeruší tak panování zkušenějšího Lukáše Gduly. Tuto vidinu mu ovšem narušil čtvrtý prohřešek proti pravidlům a následná penalizace, která otevřela právě Gdulovi cestu k šestému titulu. Hlaváč se musel počtvrté v řadě spokojit se stříbrem. V Olomouci by se však zlaté medaile mohl dočkat, jelikož by měl být mírným favoritem, a to i vzhledem k tomu, že v Dudincích poměrně přesvědčivě Gdulu porazil na padesátce. Vyhraje tedy v Olomouci mládí nebo zkušenost?

Kromě našich nejlepších chodců a chodkyň by se měla na startu objevit také zajímavá zahraniční jména. Mezi ženami figurují v předběžných přihláškách například stříbrná žena z posledních Her Commonwealthu Alana Barberová z Nového Zélandu nebo bronzová z jihoamerického chodeckého šampionátu Mary Luz Andiaová z Peru. Mezi favoritky patří také silné Kolumbijky Sandra Arenasová a Sandra Galvisová. Mužský závod by měl ozdobit svou účastí světový šampion na dvacítce z roku 2017 Kubánec Eider Arevalo. Na startovní čáru by se měli pak postavit též bronzový z posledních Panamerických her José Alejandro Barrondo z Guatemaly či Polák Rafal Fedaczynski.

FORMULÁŘE PRO CESTU NA OLOMOUCKOU DVACÍTKU V CHŮZI! 

imagesKONTROLY KONTROLY KONTROLY KONTROLY KONTROLY KONTROLY KONTROLY 

Pro potřeby cesty na Olomouckou dvacítku a z ní je potřeba vyplnit formuláře pro cesty mimo okres s uvedením, že se jedná o účast na hromadné akci. Tento formulář musí mít vytištěný každý účastník u sebe a prokázat se v případě kontroly! Dále pak je potřeba mít vyplněný Selfreporting formulář. Oba dva formuláře jsou ke stažení níže ve formátu.pdf

!!! A nezapomenout na RT PCR TEST NA COVID !!!: 

Výsledek tohoto testu musí být k dispozici nejpozději před vstupem povinné osoby do areálu konání sportovní akce, a nesmí být v době zahájení sportovní akce starší 48 hod. od odběru biologického vzorku (nejdříve 8.4.2021 v 9:01 hodin). Tato povinnost se nevztahuje na povinné osoby, které prokazatelně prodělaly onemocnění COVID-19, nemají klinické známky onemocnění COVID-19, absolvovaly podle platných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví izolaci ve stanoveném rozsahu z důvodu pozitivního výsledku RT-PCR testu a od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu neuplynulo více než 90 dní. Povinné osoby, které prokazatelně prodělaly onemocnění COVID-19, předloží lékařské potvrzení. Povinnost předložení negativního výsledku RT-PCR testu na onemocnění COVID-19 se vztahuje na všechny povinné osoby (závodníci, rozhodčí, organizátoři a média), i když již absolvovaly očkování na COVID-19. 

FORMULÁŘ PRO CESTU MIMO OKRES DO OLOMOUCE.pdf

SELFREPORTING FORMULÁŘ.pdf

Selfreporting formulář musí být vyplněn v den závodu (v tištěné podobě bude k dispozici i v místě závodu)

 A když tohle všechno absolvujete, tak nezapomeňte přijít na START a po startovním výstřelu hlavně jít dopředu........a užít si závod.   

 

MČR V CHŮZI NA 20 KM + OLOMOUCKÁ DVACÍTKA - STARTOVNÍ LISTINA

V přiloženém souboru naleznete seznam vybraných závodníků pro MČR v chůzi na 20 km a mítink Olomoucká dvacítka (10.4.2021, Olomouc).

STARTOVNÍ LISTINA - OLOMOUCKÁ DVACÍTKA 2021

červeně označeni - nevybraní nebo závodníci, kteří se na poslední chvíli ze závodu odhlásili

modře označeni - náhradníci, (Poznámka ke 20km muži : Štěpán Krupka není náhradník, ale je vybraným závodníkem a naopak náhradníkem je Josef Smola)

Od dětství do současnosti vystřídala pět olympijských sportů. Jako chodkyně začala Tereza Ďurdiaková s tréninkem teprve loni v únoru. Letos v březnu se už dokázala kvalifikovat na olympijské hry v Tokiu! Pár týdnů před závodem, kterým se na hry nominovala, prodělala velice nepříjemné onemocnění s covidem.

dudince5Trenér ji musí krotit, aby neriskovala a netrénovala či nezávodila přes své limity. I když trpí bolestí, tak to Tereza Ďurdiaková kouči nepřizná, a dál bojuje jako lvice. Od dětství se totiž hnala za svým snem – závodit na olympijských hrách. Letos se jí to podaří. A teď vám povypráví o své dlouhé a trnité cestě.

Vystřídala jsem celkem pět olympijských sportů od plavkyně až po chodkyni. Jak probíhala ta střídání?

Probíhalo to postupně. Z plavání jsem poměrně přirozeně přešla na akvabely, když jsem si doma vybrečela, že to chci dělat. Ze začátku mě nechtěli vzít, ale po půl roce jsem už s nimi trénovala. Následně jsme s reprezentací jezdili i po světě.

A proč jste u akvabel nezůstala?

Například v týmové sestavě to pro nás bylo nesmírně těžké. Česko v týmech na olympiádě nikdy nebylo. V duetu reprezentovala Soňa Bernardová, pětinásobná účastnice her. Přišlo mi, že můj celkový projev nebyl tak dokonalý, abych dosáhla toho, že se na hry kvalifikuji. Rozhodla jsem se skončit.

A následoval triatlon.

K triatlonu jsem se dostala díky tomu, že se mi líbila kombinace těch sportů. Jako bývalá plavkyně jsem měla dobrý předpoklad a šlo mi to i na kole či při běhu. Ale má přemrštěná ambice mě pohřbila. Měla jsem totiž velké a poměrně utopistické cíle. Zkoušela jsem plnit mezinárodní limity, a tak jsem jezdila po závodech ve světě a snažila se stoupat žebříčkem. Nedařilo se mi ale tolik, abych se na olympiádu dostala. A následně přišel zřejmě syndrom vyhoření.

Jak dlouho jste vrcholově nesportovala?

Dala jsem si dva roky pauzu, kdy jsem sportovně nic zásadního nedělala a účastnila se jen hobby závodů jako Spartan race. Pak jsem měla myšlenku, že bych chtěla zkusit legendární Iron Man. Po dvou letech bez pořádného tréninku jsem se na závod připravila a zvládla ho v čase přes 11 hodin.

To vám dodalo sebevědomí a následně přišla myšlenka závodit jako maratonská běžkyně...

Začala jsem spolupracovat s trenérem Pavlem Novákem, což je dobrý trenér. První republiková medaile přišla, když jsem vybojovala bronz v čase 2:48 hodiny. Moje ambice mě ale opět dostihla. Snažila jsem se probojovat na mistrovství Evropy, kde byl stanoven limit na 2:42. Zradil mě kotník a měla jsem spoustu zranění.

Takže jste si řekla, že místo maratonkyně budete chodkyně?

Poznala jsem trenéra Ivo Pitáka, který mi pomáhal s přípravou na maratony, ale když mě limitovala ta zranění, tak jsem to vzdala psychicky a zeptala se ho, jestli to nemůžu zkusit jako chodkyně.

Jak pobíhal ten váš přerod z běžkyně na chodkyni?

Pohyb se dá naučit. Jsem flexibilní už z akvabel a mám pohybovou paměť. Zkusili jsme to od února 2020, ale začátky byly katastrofální. Přesně před rokem jsem natáčela video, jak jsem se učila chůzi, a pohyb mi dělal velký problém.

A po roce jste se jako chodkyně kvalifikovala na olympijské hry.

Už jako dítě jsem toužila zúčastnit se her. Když jsem jako malá chodila plavat, neuměla jsem slovo olympiáda ani vyslovit. Doma jsem chodila po bytě a říkala, že chci na tu olympiádu a v televizi koukala na olympioniky. Nominovat se na hry byl pro mě vždycky velký sen. Ještě teď nevěřím tomu, že jsem to dokázala.

Na vaší cestě za olympijským snem byla spoustu překážek. A ta jedna z posledních byla i nákaza covidem koncem ledna.

Pro mě to bylo těžké i z důvodu, že jsem nebyla skoro nikdy nemocná. Navíc všichni trénovali a já nemohla. Byla jsem zavřená v karanténě a po 10 dnech mi najednou nešlo pořádně trénovat. Do toho jsem měla vyšší jaterní testy. Vyrovnávala jsem se s tím těžce. Dokonce musel zapracovat psycholog, protože to pro mě nebylo lehké období.

Ani samotný průběh nemoci nebyl lehký, že?

Průběh byl s teplotami, nesmírným vyčerpáním, kašlem a zhoršeným dýcháním. A především svalovou slabostí a únavou. Po covidu navázal návrat do tréninku, kdy jsem hned při prvním lehkém chodeckém tréninku měla problém se svalem na noze a celkovým vyčerpáním. Vytrvalost mi předtím nedělala problém a najednou dvě hodiny tréninku byly nesmírně těžké. Zlepšení nastalo po dalších deseti dnech, což znamenalo dvacet dní v podstatě bez tréninku.

A pak přišla polovina března a najednou se kvalifikujete svým časem na olympiádu.

Nechtěla jsem dát všechno do jednoho jediného startu a riskovat. Nakonec byl zázrak, že se to povedlo. Ani trenér tomu nevěřil. Nevím, kde jsem ty síly našla. Když jsem prošla cílem, nemohla jsem tomu uvěřit. Proletěla jsem bránou, ušla ještě asi 10 metrů, a pak jsem se složila. Nebyl to kolaps, jen jsem toho měla dost. Došlo mi to až ve stanu, když mi kamarád podal pivo a gratuloval mi.

Kvůli závodu jste změnila i vzhled.

Výrazně jsem se ostříhala asi o 30 centimetrů. Trenér mi řekl, že když bude pršet, může mě to stát nějaké sekundy. Teoreticky mohl mít pravdu, protože během závodu sněžilo. Vlasy jsem měla skoro až po zadek. Teď je mám po ramena. Udělala jsem to jen kvůli splnění limitu na olympiádu.

Jaké cíle máte pro olympijské hry?

Chci tam ještě svůj čas posunout. Nepojedu tam nepřipravená. Trenér na hry vždy své svěřence dokonale připravil. Dokonce tam ještě většinou zlepšili svůj osobní rekord.

Naučila jste se brzdit své ambice, když jste trénovala a závodila přes závit?

Trošku už jsem se to naučila vnímat. U mě je zranění limitujícím prvkem. Začala jsem  poslouchat své tělo. Stále mě ale musí trenér občas brzdit.

Překvapilo mě, že jako letní sportovkyně máte největší vzor v rychlobruslařce Martině Sáblíkové.

Martiny jsem si vždycky strašně vážila. Vzešla z toho zamrzlého rybníku a podmínek, které nebyly ideální. To, co dokázala, mě fascinuje. I ta její skromnost. Druhým vzorem byla Anežka Drahotová. To, co jako chodkyně dokázala je skvělé.