CHODECKÁ ELITA ZMĚŘÍ SÍLY V OLOMOUCI

vybraná grafikaDějištěm mistrovství České republiky mužů a žen v chůzi na 20 kilometrů byly v posledních letech tradičně Poděbrady. Letos se však domácí špička utká o mistrovské tituly v sobotu 10. dubna v Olomouci. K rychlým časům by našim nejlepším mohli pomoci také zahraniční hosté.

Oba mistrovské závody budou očekávanou odvetou za předešlý šampionát, který se konal v polovině října v Poděbradech. V tom ženském překvapila Tereza Ďurdiaková, když v těsném souboji o pět vteřin porazila pětinásobnou mistryni Anežku Drahotovou a získala svůj premiérový titul. Podařilo se jí to jen po několika měsících speciální chodecké přípravy. Do té doby se věnovala vytrvalostním běhům. Její strmý výkonnostní růst pokračuje i v letošní sezóně. 20. března si v Dudincích posunula hodnotu kariérního maxima na 1:30:52, čímž se jí podařilo pokořit ostrý kvalifikační limit pro olympijské hry v Tokiu a zařadila se na třetí příčku českých historických tabulek za Anežku Drahotovou a Barboru Dibelkovou. Dobré závodní rozpoložení jí tak nahrává k tomu, aby obhájila titul z minulého šampionátu. „Mým hlavním cílem pro letošní sezónu bylo splnění limitu pro olympijské hry, což se mi podařilo hned při prvním závodě. V Olomouci bych si svůj start ráda hlavně užila a uvidíme, na co to bude stačit. Začala jsem již přípravu na 35 kilometrů, které chci jít v rámci ME družstev v Poděbradech a kde bych ráda vyhověla nominačním požadavkům pro start na mistrovství světa v Eugene,“ nechala se slyšet.

Nejvyšší ambice má ovšem i česká rekordmanka Anežka Drahotová. Naše historicky nejúspěšnější chodkyně od posledního mistrovského klání nezávodila. V jejím hledáčku je tak jistě také čas 1:31, který by jí zajistil start pod pěti kruhy a samozřejmě návrat na český chodecký trůn. Pokud by se Anežce podařilo zvítězit, dorovnala by se šestým zlatem na Barboru Dibelkovou v dlouhodobé statistice chodeckého šampionátu. Dohromady má ve své sbírce již osm cenných kovů. „Na závod se těším, i když příprava nebyla zdaleka ideální. Vím, že nemohu očekávat výborný výkon. Závod je součástí přípravy na cestě směrem k olympijským hrám. Očekávám tvrdý boj o český titul a na to drama se upřímně moc těším,“ vzkázala.

Bronzovou medaili bude obhajovat Eliška Martínková. Svěřenkyně trenérky Kateřiny Čermákové, která hájí barvy AC Turnov již letos prokázala nadějnou formu v Dudincích, kde na desetikilometrové trati suverénně vyhověla nominačním požadavkům pro start na mistrovství Evropy juniorů v estonském Tallinnu a nyní ji čeká dvojnásobná porce kilometrů.

Velmi zajímavý průběh měl na předešlém šampionátu i mužský mistrovský závod. Na podzim v Poděbradech se zdálo, že si pohodlně dojde pro svůj premiérový titul na trati 20 kilometrů Vít Hlaváč a přeruší tak panování zkušenějšího Lukáše Gduly. Tuto vidinu mu ovšem narušil čtvrtý prohřešek proti pravidlům a následná penalizace, která otevřela právě Gdulovi cestu k šestému titulu. Hlaváč se musel počtvrté v řadě spokojit se stříbrem. V Olomouci by se však zlaté medaile mohl dočkat, jelikož by měl být mírným favoritem, a to i vzhledem k tomu, že v Dudincích poměrně přesvědčivě Gdulu porazil na padesátce. Vyhraje tedy v Olomouci mládí nebo zkušenost?

Kromě našich nejlepších chodců a chodkyň by se měla na startu objevit také zajímavá zahraniční jména. Mezi ženami figurují v předběžných přihláškách například stříbrná žena z posledních Her Commonwealthu Alana Barberová z Nového Zélandu nebo bronzová z jihoamerického chodeckého šampionátu Mary Luz Andiaová z Peru. Mezi favoritky patří také silné Kolumbijky Sandra Arenasová a Sandra Galvisová. Mužský závod by měl ozdobit svou účastí světový šampion na dvacítce z roku 2017 Kubánec Eider Arevalo. Na startovní čáru by se měli pak postavit též bronzový z posledních Panamerických her José Alejandro Barrondo z Guatemaly či Polák Rafal Fedaczynski.

FORMULÁŘE PRO CESTU NA OLOMOUCKOU DVACÍTKU V CHŮZI! 

imagesKONTROLY KONTROLY KONTROLY KONTROLY KONTROLY KONTROLY KONTROLY 

Pro potřeby cesty na Olomouckou dvacítku a z ní je potřeba vyplnit formuláře pro cesty mimo okres s uvedením, že se jedná o účast na hromadné akci. Tento formulář musí mít vytištěný každý účastník u sebe a prokázat se v případě kontroly! Dále pak je potřeba mít vyplněný Selfreporting formulář. Oba dva formuláře jsou ke stažení níže ve formátu.pdf

!!! A nezapomenout na RT PCR TEST NA COVID !!!: 

Výsledek tohoto testu musí být k dispozici nejpozději před vstupem povinné osoby do areálu konání sportovní akce, a nesmí být v době zahájení sportovní akce starší 48 hod. od odběru biologického vzorku (nejdříve 8.4.2021 v 9:01 hodin). Tato povinnost se nevztahuje na povinné osoby, které prokazatelně prodělaly onemocnění COVID-19, nemají klinické známky onemocnění COVID-19, absolvovaly podle platných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví izolaci ve stanoveném rozsahu z důvodu pozitivního výsledku RT-PCR testu a od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu neuplynulo více než 90 dní. Povinné osoby, které prokazatelně prodělaly onemocnění COVID-19, předloží lékařské potvrzení. Povinnost předložení negativního výsledku RT-PCR testu na onemocnění COVID-19 se vztahuje na všechny povinné osoby (závodníci, rozhodčí, organizátoři a média), i když již absolvovaly očkování na COVID-19. 

FORMULÁŘ PRO CESTU MIMO OKRES DO OLOMOUCE.pdf

SELFREPORTING FORMULÁŘ.pdf

Selfreporting formulář musí být vyplněn v den závodu (v tištěné podobě bude k dispozici i v místě závodu)

 A když tohle všechno absolvujete, tak nezapomeňte přijít na START a po startovním výstřelu hlavně jít dopředu........a užít si závod.   

 

MČR V CHŮZI NA 20 KM + OLOMOUCKÁ DVACÍTKA - STARTOVNÍ LISTINA

V přiloženém souboru naleznete seznam vybraných závodníků pro MČR v chůzi na 20 km a mítink Olomoucká dvacítka (10.4.2021, Olomouc).

STARTOVNÍ LISTINA - OLOMOUCKÁ DVACÍTKA 2021

červeně označeni - nevybraní nebo závodníci, kteří se na poslední chvíli ze závodu odhlásili

modře označeni - náhradníci, (Poznámka ke 20km muži : Štěpán Krupka není náhradník, ale je vybraným závodníkem a naopak náhradníkem je Josef Smola)

Od dětství do současnosti vystřídala pět olympijských sportů. Jako chodkyně začala Tereza Ďurdiaková s tréninkem teprve loni v únoru. Letos v březnu se už dokázala kvalifikovat na olympijské hry v Tokiu! Pár týdnů před závodem, kterým se na hry nominovala, prodělala velice nepříjemné onemocnění s covidem.

dudince5Trenér ji musí krotit, aby neriskovala a netrénovala či nezávodila přes své limity. I když trpí bolestí, tak to Tereza Ďurdiaková kouči nepřizná, a dál bojuje jako lvice. Od dětství se totiž hnala za svým snem – závodit na olympijských hrách. Letos se jí to podaří. A teď vám povypráví o své dlouhé a trnité cestě.

Vystřídala jsem celkem pět olympijských sportů od plavkyně až po chodkyni. Jak probíhala ta střídání?

Probíhalo to postupně. Z plavání jsem poměrně přirozeně přešla na akvabely, když jsem si doma vybrečela, že to chci dělat. Ze začátku mě nechtěli vzít, ale po půl roce jsem už s nimi trénovala. Následně jsme s reprezentací jezdili i po světě.

A proč jste u akvabel nezůstala?

Například v týmové sestavě to pro nás bylo nesmírně těžké. Česko v týmech na olympiádě nikdy nebylo. V duetu reprezentovala Soňa Bernardová, pětinásobná účastnice her. Přišlo mi, že můj celkový projev nebyl tak dokonalý, abych dosáhla toho, že se na hry kvalifikuji. Rozhodla jsem se skončit.

A následoval triatlon.

K triatlonu jsem se dostala díky tomu, že se mi líbila kombinace těch sportů. Jako bývalá plavkyně jsem měla dobrý předpoklad a šlo mi to i na kole či při běhu. Ale má přemrštěná ambice mě pohřbila. Měla jsem totiž velké a poměrně utopistické cíle. Zkoušela jsem plnit mezinárodní limity, a tak jsem jezdila po závodech ve světě a snažila se stoupat žebříčkem. Nedařilo se mi ale tolik, abych se na olympiádu dostala. A následně přišel zřejmě syndrom vyhoření.

Jak dlouho jste vrcholově nesportovala?

Dala jsem si dva roky pauzu, kdy jsem sportovně nic zásadního nedělala a účastnila se jen hobby závodů jako Spartan race. Pak jsem měla myšlenku, že bych chtěla zkusit legendární Iron Man. Po dvou letech bez pořádného tréninku jsem se na závod připravila a zvládla ho v čase přes 11 hodin.

To vám dodalo sebevědomí a následně přišla myšlenka závodit jako maratonská běžkyně...

Začala jsem spolupracovat s trenérem Pavlem Novákem, což je dobrý trenér. První republiková medaile přišla, když jsem vybojovala bronz v čase 2:48 hodiny. Moje ambice mě ale opět dostihla. Snažila jsem se probojovat na mistrovství Evropy, kde byl stanoven limit na 2:42. Zradil mě kotník a měla jsem spoustu zranění.

Takže jste si řekla, že místo maratonkyně budete chodkyně?

Poznala jsem trenéra Ivo Pitáka, který mi pomáhal s přípravou na maratony, ale když mě limitovala ta zranění, tak jsem to vzdala psychicky a zeptala se ho, jestli to nemůžu zkusit jako chodkyně.

Jak pobíhal ten váš přerod z běžkyně na chodkyni?

Pohyb se dá naučit. Jsem flexibilní už z akvabel a mám pohybovou paměť. Zkusili jsme to od února 2020, ale začátky byly katastrofální. Přesně před rokem jsem natáčela video, jak jsem se učila chůzi, a pohyb mi dělal velký problém.

A po roce jste se jako chodkyně kvalifikovala na olympijské hry.

Už jako dítě jsem toužila zúčastnit se her. Když jsem jako malá chodila plavat, neuměla jsem slovo olympiáda ani vyslovit. Doma jsem chodila po bytě a říkala, že chci na tu olympiádu a v televizi koukala na olympioniky. Nominovat se na hry byl pro mě vždycky velký sen. Ještě teď nevěřím tomu, že jsem to dokázala.

Na vaší cestě za olympijským snem byla spoustu překážek. A ta jedna z posledních byla i nákaza covidem koncem ledna.

Pro mě to bylo těžké i z důvodu, že jsem nebyla skoro nikdy nemocná. Navíc všichni trénovali a já nemohla. Byla jsem zavřená v karanténě a po 10 dnech mi najednou nešlo pořádně trénovat. Do toho jsem měla vyšší jaterní testy. Vyrovnávala jsem se s tím těžce. Dokonce musel zapracovat psycholog, protože to pro mě nebylo lehké období.

Ani samotný průběh nemoci nebyl lehký, že?

Průběh byl s teplotami, nesmírným vyčerpáním, kašlem a zhoršeným dýcháním. A především svalovou slabostí a únavou. Po covidu navázal návrat do tréninku, kdy jsem hned při prvním lehkém chodeckém tréninku měla problém se svalem na noze a celkovým vyčerpáním. Vytrvalost mi předtím nedělala problém a najednou dvě hodiny tréninku byly nesmírně těžké. Zlepšení nastalo po dalších deseti dnech, což znamenalo dvacet dní v podstatě bez tréninku.

A pak přišla polovina března a najednou se kvalifikujete svým časem na olympiádu.

Nechtěla jsem dát všechno do jednoho jediného startu a riskovat. Nakonec byl zázrak, že se to povedlo. Ani trenér tomu nevěřil. Nevím, kde jsem ty síly našla. Když jsem prošla cílem, nemohla jsem tomu uvěřit. Proletěla jsem bránou, ušla ještě asi 10 metrů, a pak jsem se složila. Nebyl to kolaps, jen jsem toho měla dost. Došlo mi to až ve stanu, když mi kamarád podal pivo a gratuloval mi.

Kvůli závodu jste změnila i vzhled.

Výrazně jsem se ostříhala asi o 30 centimetrů. Trenér mi řekl, že když bude pršet, může mě to stát nějaké sekundy. Teoreticky mohl mít pravdu, protože během závodu sněžilo. Vlasy jsem měla skoro až po zadek. Teď je mám po ramena. Udělala jsem to jen kvůli splnění limitu na olympiádu.

Jaké cíle máte pro olympijské hry?

Chci tam ještě svůj čas posunout. Nepojedu tam nepřipravená. Trenér na hry vždy své svěřence dokonale připravil. Dokonce tam ještě většinou zlepšili svůj osobní rekord.

Naučila jste se brzdit své ambice, když jste trénovala a závodila přes závit?

Trošku už jsem se to naučila vnímat. U mě je zranění limitujícím prvkem. Začala jsem  poslouchat své tělo. Stále mě ale musí trenér občas brzdit.

Překvapilo mě, že jako letní sportovkyně máte největší vzor v rychlobruslařce Martině Sáblíkové.

Martiny jsem si vždycky strašně vážila. Vzešla z toho zamrzlého rybníku a podmínek, které nebyly ideální. To, co dokázala, mě fascinuje. I ta její skromnost. Druhým vzorem byla Anežka Drahotová. To, co jako chodkyně dokázala je skvělé.

!!!POZOR!!! - Uzávěrka přihlášek je již tuto neděli 4. dubna 2021 ve 24.00 hodin!!! 

plakát OL20 2021 final bez časáku bez MČR veteránůPŘIHLÁŠKY:

Podávají atletické oddíly na webové stránce ČAS (http://www.atletika.cz), a to od pondělí 22. března do neděle 4. dubna 2021, uzávěrka přihlášek je v neděli 4. dubna 2021 ve 24.00 hodin.

Zahraniční účastníci se přihlašují emailem na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ve stejném termínu.

ZÁVOD SE USKUTEČNÍ JAKO:

MISTROVSTVÍ ČR MUŽŮ A ŽEN NA 20 KM

1. KOLO EXTRALIGY MUŽŮ A ŽEN NA 20 KM

ODLOŽENO - MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY VETERÁNŮ MUŽŮ NA 10 KM A ŽEN NA 5 KM

210330 Jared TallentAustralan Jared Tallent patří beze sportu k nejvýznamnějším chodeckým osobnostem posledních patnácti let. Cenný kov na čtvrtých olympijských hrách v řadě však nezíská. Kvůli zranění se rozhodl v šestatřiceti letech ukončit kariéru.

Tallent debutoval na mezinárodní úrovni při mistrovství světa do 17 let v maďarském Debrecenu v roce 2001. Už o sedm let později se pak stal vůbec prvním australským atletem, který získal dvě medaile na jedné olympiádě. Na hrách v Pekingu 2008 si došel na trati 20 kilometrů pro bronz a na padesátce vybojoval stříbro. O čtyři roky později se stal dokonce olympijským šampionem, když v Londýně triumfoval v dosud platném olympijském rekordu 3:36:53, což je také hodnota jeho osobního maxima. K tomu byl sedmý na dvacítce. Na olympijských hrách v Riu de Janeiru pak nestačil na padesátce pouze na vítězného Slováka Mateje Tótha a odvezl si z Brazílie stříbro.

Zářil také na světových šampionátech, kde získal třikrát za sebou stříbrnou medaili, a to na MS 2011 v Tegu, 2013 v Moskvě a 2015 v Pekingu. Dvakrát vyhrál v letech 2012 a 2016 chodecký světový pohár a v sezóně 2010 se v Novém Dillí se stal šampionem Commonwealthu. Čtyřikrát ovládl hry Oceánie a sedmkrát národní mistrovství. Na trati 20 kilometrů má osobák 1:19:15. „Jsem hrdý na to, čeho jsem v atletice dosáhl. O tom, že získám medaile na olympijských hrách jsem ani nesnil, když jsem začínal s chůzi a získat je na třech olympiádách za sebou, to je něco, na co nikdy nezapomenu,“ nechal se slyšet.

V nadcházejících týdnech chtěl usilovat o účast na svých čtvrtých olympijských hrách. Tuto snahu mu však znemožnilo svalové zranění. „Plánoval jsem, aby bylo Tokio mojí labutí písní, ale už dlouho mě trápí zranění podkolenní šlachy, kvůli kterému nemohu startovat na australském šampionátu, který mohl být poslední možností k tomu, abych se kvalifikoval na hry. Takže se smíšenými emocemi oznamuji svůj odchod do atletického důchodu,“ uvedl v oficiálním prohlášení.

Nezapomněl také poděkovat všem, kteří se na jeho úspěšné kariéře podíleli. „Díky atletice jsem získal mnoho cenných přátelství a jsem za ně vděčný. Rád bych poděkoval své rodině i přátelům za podporu, stejně jako trenérům Darilovi Bigginovi, Brentu Vallanceovi a Adamu Didykovi, kteří mě v průběhu kariéry vedli. Velký dík patří také profesorce Louise Burkeové z australského institutu sportu. Velké části mých úspěchů jsem dosáhl díky znalostem, které se mnou sdílela. Bez tohoto týmu bych nic z toho nedokázal,“ dodal.