V neděli 28.4. se uskuteční v Nové Městě nad Metují první mistrovský závod dospělých kategorií v chůzi na 10 000m na dráze. Závod bude součástí tradičního chodeckého závodu Točená desítka, krom MČR budou chodci a chodkyně bojovat i o první ligové body tohoto roku.

K uspořádání nového mistrovského závodu vedlo atletické funkcionáře nominační kritérium -  ranking pro OH a ME. Kvalifikovat se na velké závody bude čím dál obtížnější, limity jsou velmi přísné a je třeba využít šancí, které ranking nabízí. 10 000 m se pro dvacítku počítá a mistrovské závody umožňují našim elitním atletům získat bonusové body za vítězství. Závod budou kromě domácích rozhodčích rozhodovat i 3 rozhodčí mezinárodní úrovně.

Organizátorům závodu v čele s Davidem Šnajdrem slouží ke cti, že jsou ochotni do závodu přidat penalty zone, která se u nás prakticky nepoužívá, s výjimkou Poděbrad a  Zittau. Snad tím půjdou ostatním organizátorům příkladem, postavit pit lane není nic složitého.

Lze očekávat účast kompletní české špičky a především v mužské závodě, kde se nám vytvořila skvělá konkurence, bude nač se dívat, vzhledem k čtveřici Hlaváč - Morávek - Zajíček a nečekaně i Gdula. Ten předvedl v Poděbradech kvalitní výkon, o víkendu pak exceloval při MČR v Pardubicích, kdy skončil na půlmaratonské distanci 7. ve velmi dobrém výkonu 1:10:20!

Něco o historii chůze na 10 000m sepsal v krásném článku Rostislav Kolář. Za jeho příspěvek děkujeme:

Mistrovská disciplína 10 000 m chůze historickou perspektivou - autor Rostislav Kolář:

Tento je článek je věnován památce mj. nedostižného propagátora závodní chůze, trenéra, někdejšího reprezentanta, pana MUDr. Petra Brandejského.

Chodecké prostředí jednoznačně vítá zařazení Mistrovství republiky na 10 000 m chůze do závodního kalendáře. V prvé řadě je však třeba uvést, že se nejedná přímo o novinku v mistrovských disciplínách.  Na trati 10 000 m, čili na dráze, chodci bojovali o mistrovské tituly již před více než 100 lety (sic!).

Vezměme to ovšem popořádku, jedná se totiž o disciplínu s velmi pohnutou historií v dějinách atletiky, která přinesla Československu mimořádné úspěchy. Stručný nástin nám ukáže jedinečnost samotného závodu na 10 000 m chůze a jistě bude inspirací pro naše závodníky, zejména pokud jde o tehdy dosahované výkony.

Závod na 10 000 m chůze byl dokonce olympijskou disciplínou, a to již v roce 1912 na olympijských hrách ve Stockholmu, kde Čechy reprezentoval Rudolf Richter (vítězem byl Kanaďan G. H. Goulding v čase 46:28,4).  Po první světové válce pak na olympijských hrách v Antverpách konaných v roce 1920 v závodě na 10 000 m chůze (rovněž i v závodě na 3 000 m chůze) reprezentuje mnohonásobný československý rekordman, Josef Šlehofer (vítězem byl U. Frigerio z Itálie v čase 48:06,2). Závod na 10 000 m chůze byl dále na programu olympijských her v Paříži v roce 1924, kde vítězí U. Frigerio z Itálie výkonem 47:49. Do programu olympijských her se závod na 10 000 m chůze vrací po II. světové válce na olympijských hrách v Londýně, jehož vítězem byl Mikaelsson ze Švédska v olympijském rekordu 45:13,2. Naposledy se závod na 10 000 m chůze na olympijských hrách konal v Helsinkách v roce 1952, kde obhájil své vítězství Švéd Mikaelsson v olympijském rekordu 45:02,8. Čechoslovák Josef Doležal byl v rozchodu pátý v čase 47:06,2 (do finále nenastoupil pro zranění, současně na těchto hrách ovšem získal stříbrnou medaili v závodě na 50 km chůze).

Jde-li o Mistrovství Evropy, závod na 10 000 m chůze byl na programu v roce 1950 v Bruselu a v roce 1954 v Bernu, kde vítězí náš reprezentant, světový rekordman Josef Doležal v čase 45:01,8, a to s náskokem více než tři čtvrtě minuty před A. Jegorovovem z SSSR.

Největší událostí v samotném poválečném Československu, pokud jde o závod na 10 000 m chůze, pak bylo památné utkání mistra sportu Václava Balšána se Švédem Wernerem Hardmem konané dne 24. 10. 1945 v Praze na Strahově před zraky více než 20 tis. díváků. Československý závodník totiž v tento den vyzval na souboj světového rekordmana Hardma a po dramatickém souboji stanovil nový světový rekord 42:31,0, který ovšem pro dodatečně vyslovené pochybnosti nebyl mezinárodní chodeckou federací jako světový rekord uznán.

Je možné tedy konstatovat, že závod na 10 000 m chůze je v historii české, resp. československé atletiky, zapsán zlatým písmem. A nyní se můžeme zaměřit na samotné Mistrovství republiky v této disciplíně.

První Mistrovství Československé republiky na 10 000 m chůze se konalo již před 104 lety, tj. v roce 1920 (25. 7.), na stadionu na Letné v Praze, jež bylo dějištěm mistrovství i v následujících letech. Vítězem se stal Josef Šlehofer z AC Praha 1890 výkonem 52:57,6, druhým byl Jan Plichta z SK Slavia Praha (53:58,8) a třetí František Štětina z AC Sparta Praha (55:32). V roce 1921 mistrovský titul obhajuje J. Šlehofer v čase 51:23, přičemž vítězí až do roku 1924 (49:05,6). Po několikaleté odmlce se závod na 10 000 m chůze vrací na program Mistrovství Čsl. republiky v roce 1932, tehdy vítězí výše zmiňovaný Václav Balšán z AC Praha 1890 v čase 49:01. V následujícím roce mistrovský titul obhajuje výkonem 47:32,2. Mistrovství Čsl. republiky na 10 000 m chůze pokračovalo až do roku 1938, kdy na Strahově vítězí Jaroslav Štork-Žofka z AC Sparta Praha (mj. 4.  na 50 km chůze na OH v Berlíně v r. 1936) v čase 48:18,4. Za zmínku stojí rok 1937, kdy se Mistrovství konala hned dvě, jednak Mistrovství ČAAU na Strahově v Praze a jednak Mistrovství chodecké federace v Karlíně, rovněž v Praze. Do té doby byla dějištěm závodu pražská Letná.

Během období Protektorátu se chodci utkávali na 10 000 m chůze v rámci Mistrovství Čech a Moravy v Praze na Strahově. Nejvíce titulů na této distanci v dané době posbíral Václav Balšán v dresech AC Sparta Praha, SK Sparta Michle a SK Jawa (5x, s nejlepším výkonem 43:57,6), 1x vyhrál Otakar Buhl z SK Slavia Praha.

Mistrovství Čsl. republiky na 10 000 m chůze se následně konalo po osvobození vlasti v roce 1945, jehož vítězem byl opět Václav Balšán v čase 43:36. Titul obhajuje i v roce následujícím. V roce 1947 se dějištěm tohoto mistrovství namísto Strahova stává stadion Na Mrázovce v Praze, mistrem se stává Jaroslav Oliva z Železáren Kladno v čase 47:26,2. V roce 1948 se mistrovský titul na Strahově vrací do rukou Václava Balšána ze Sokola Jawa Praha za výkon 47:22,5, který jej obhahuje i v roce následujícím (44:42,4).

V roce 1950 vítězí Jindřich Malý z ATK v čase 49,44,6. V následujícím roce se dějištěm závodu stává Brno a vítězem se poprvé stává nejúspěšnější čsl., resp. český chodec, již výše zmíněný Josef Doležal výkonem 46:02,2. Titul obhajuje až do roku 1954, kdy se historie této mistrovské disciplíny (jak vidno bohudík jen prozatímně) uzavírá. Následující dva ročníky (1952 a 1953) se konaly na Strahově, v roce 1954 se pak chodci naposledy na Mistrovství Čsl. republiky na 10 000 m chůze utkali ve Vítkovicích (čas vítěze J. Doležala byl 45:55,4, stříbro bral legendární tehdy již 40 letý Václav Balšán).

Novodobá (rozuměj 21. století) historie této mistrovské disciplíny v kategorii dospělých se začíná psát v roce současném a můžeme jen popřát účastníkům Mistrovství republiky na 10 000 m chůze, které se bude konat dne 28. 4. 2024 v Novém Městě nad Metují, aby úspěšně navázali na výkony svých předchůdců.