RESULTS

Autorka článku: Lucie Nekulová

Autorka foto: Alice Štrosová

76. ročník Memoriálu Miloše Morávka Okolo Máchova jezírka se konal v překrásném prostředí Libušina údolí v Třebíči.  Závod byl spojený s charitativním Během naděje. Veškerý výtěžek z dobrovolného startovného půjde na podporu onkologických pacientů. Na start se postavilo 15 chodců. Nezlomné úsilí pořadatelů by si zasloužilo vyšší závodní účast.

Na foto vetránky (zleva: Alice Štrosová a Bertha Maják)

3 km si střihla děvčata z Vyškova. Emma Viktorinová šla společně s Natalii Maršálovou za 18:56.

Veteránskou pětku ovládnul břeclavský Zbyněk Herman za 34:06. Druhý skončil Miloš Němec a až z České Lípy přicestoval pro třetí místo František Mocker.

Mezi veteránkami vládla paní Bertha Maják, letošní chodecká novicka, která se poprvé dostala pod 29 min. Její nový osobní rekord má hodnotu 28:54. Stříbrnou příčku vybojovala Alice Štrosová.

Jedinou dorostenkou na startu byla Noemi Maják a ta jistým krokem zapsala 26:45.

Nejobsazenějším závodem bylo 10 km mužů. Zde jasně dominoval Jaromír Hloch, který v sólo závodě vyválčil sezónní maximum 48:15 a může si konečně říci, že je po dlouhodobějším zranění zpět a plně ve formě. Výborně. Druhý v cíli Josef Kalát finišoval o 15 min zpět. Bronz bral domácí závodník Milan Zeibert. 10 km dokončilo 7 chodců.

Díky moc pořadatelům za jejich úsilí a pro všechny chodce a chodkyně, pokud chcete mít kde závodit, je třeba jezdit i jinam, než jen na ligu. S nízkou účastí to pro pořadatele není příliš motivační.

Již 17.10.2026 nás čeká poslední závod na českém území a to již 13.ročník Mezinárodního chodeckého mítinku SMOLA KONSTRUKCE - Pražská chodecká hodinovka.

Tentokrát s účastí absolutní evropské chodecké elity a mnoha dalšími překvapeními od SMOLA KONSTRUCE s.r.o.!!! Moc se na vás na startu těšíme. I na Hodinovku je však třeba se přihlásit:

https://www.sportt.cz/register/1501

O týden později se pak středoevropská chodecká sezona uzavře v německém Zittau pod organizační taktovkou AC Rumburk a OSEE Zittau. Těšíme se na vás.

https://lusatian-racewalking.com/

Snad nám počasí vydrží!

Úspěšné mezistátko žactva ve slovinském Ptuji a skvělý Vojta Vejvančický (3.000m 12:21.24!!!, PB) na baráži v Praze! 

Autorka článku: Lucie Nekulová

Autoři foto: Jan Rein (horní foto), Jaroslav Prückner (dolní foto)

Závěr sezony v podobě chodeckého dvojboje Pražská hodinovka - Lužická chůze v Zittau se mílovými kroky blíží a tak není divu, že i v závěru sezony jsme opakovaně svědky výborných výkonů. I poslední 2 víkendy byly nabité chodeckými soutěžemi.

V sobotu 26.9. se konalo MU žactva ve slovinském městečku Ptuj. Ve slunečný den české týmy celkově zvítězily a neztratili se ani ani mladí chodci a chodkyně z Česka. Závod dívek ovládla zcela suverénně a bez jakýchkoliv potíží slovenská Nela Ščibranová za 15:07.49. Vítězka MČR Adéla Klavíková si při prvním reprezentačním startu zapsala na čtvrtém místě osobní rekord a jen těsně neprolomila 16 min hranici - 16:03.28. I celkově sedmá Kateřina Elblová zašla své nové osobní maximum - 16:47.47 a obě děvčata tak mohla odjíždět na maximum spokojená.

Mezi žáky byl pikantní start Michala Benčíka. Tento věkem ještě mladší žák byl týden předtím při slovenském šampionátu diskvalifikován, přesto dostal důvěru vedení a za možnost startu se odvděčil druhým místem a OR 14:45.23. Fantastický výkon předvedl Chorvat Delibašič, který zvítězil za 13:37.07. Mistr ČR Roman Holubář poprvé v životě zašel pod 16 min - 15:54.87 a za čtvrté místo připsal týmu 7 bodů. Novým osobním rekordem se může na pátém místě pochlubit i Matyáš Dražan - 16:17.89. Může nás těšit, že naši mladí od žáčků po juniory dokáží se lvíčkem na prsou předvádět opakovaně své nejlepší výkony, navíc letos všichni obstáli i technicky. Mladá generace je napříč kategoriemi sebevědomá a připravená předvádět to nejlepší, co v nich právě je. Bravo.

Ve stejný den proběhlo MČR juniorských družstev v Praze. Závodům zcela dominoval Vojta Vejvančický. Nejbližším pronásledovatelům nadělil odhadem 600m. O to cennější je výkon, který předvedl. 12:21.24 je novým osobnímu rekordem. Vojta začal velmi zostra, 1km 4:02. V sólo závodě neměl šanci toto sám udržet, zvolnil a došel již rovnoměrně. Kvalita tohoto výkonu je obrovská, nicméně nejcennější je vysoce kvalitní technické provedení. Vejvančický šel de facto bezchybně. Druhý a třetí v cíli - Rösler s Plecháčkem šli společně a ani se nesnažili Vojtěcha stíhat. Vojtu kluci kdysi poráželi, on si však počkal, postupně dorostl k velkým výkonům a od loňského podzimu prakticky nemá mezi mladými konkurenci. Bravo.

Mezi děvčaty zvítězila v novém OR Kateřina Policerová (16:39.00) o necelých 20 sec pod taktéž v osobáku finišující Sofií Proňovou. Juniorské soutěže prokázaly, že bylo chybou v nich v minulosti chůzi nezařazovat. I ve finále startovalo 8 chlapců a 12 děvčat, což je na první ročník, kdy byla chůze zavedena, více než dobrá kvantita.

O den později se konalo finále MČR dorosteneckých družstev. Nejzajímavějším a nejhodnotnějším výkonem byl ten Denise Drdly. Letos výrazně se lepšící chodec srazil své maximum již na 14:10.84. Výborně. Celkem startovalo 15 chodců a chodkyň.

I v tzv. baráži o I. Ligu se šla chůze, vítězem a jediným atletem pod 30min byl Martin Žežulka z pražských Stodůlek - 27:29.89.

MČR družstev žactva pak mělo finále v sobotu 3.10. v Olomouci. I přes 30 sec pobyt v penalty zóně si připsal suverénní vítězství Matyáš Dražan - 16:51.93., kdy druhého Volfa porazil téměř o minutu. Mezi děvčaty jasně zvítězila Adéla Klavíková (na dolním foto) za 16:38.95, kdy druhé Elblové nadělila 40 sec. V žactvu startovalo celkem 32 chodců a chodkyň!

Finále soutěží družstev a MČR žactva

Autorka článku: Lucie Nekulová

Zdroj foto: ČAS - Marie Typovská

Uplynulé dva víkendy se v chůzi soutěžilo na všech úrovní napříč republikou. Víkend 12.-13.9. patřil finálovým soutěžím družstev od žactva po juniory. Ve všech případech byla na programu trojka chůze, potěšitelné je, že po loňském tlaku na zodpovědné byla chůze doplněna  do juniorských soutěží, kde doposud chyběla.

Soutěží bylo opravdu požehnaně, vypíchněme tedy ty nejzajímavější výsledky. Ve Stříbře si žákyně Kateřina Elblová z Plzně vylepšila sezóně maximum na 17:08.80 a zařadila se mezi kandidátky medaile pro MČR následující týden.

V Trutnově se jablonecký borec Matyáš Dražan poprvé, a hned výrazně, dostal pod 17 min (16:38.84) a bral druhé místo, kdy na vítězného Holubáře z Hradce ztratil 2 sec. V Trutnově se při chůzi poprvé představila řada mladých chodců z Rumburku a zjistili, jak moc velký rozdíl je trojku ujít a závodit. Klukům může být motivací Vojta Vejvančický, který také své první pokusy s chůzí začínal na 20 min a podívejme, kde je dnes.

V soutěžích žactva si chůzi vyzkoušelo 31 dívek a 29 chlapců. Mnozí již opakovaně, jako již tradičně však přibyla nová jména a někteří nováčci získali právo startu na MČR v následujícím víkendu.

V dorosteneckých kategoriích se mohl v sobotu radovat Miroslava Myška z nejlepšího dorosteneckého výkonu ČR roku 2026 15:48.11, aby mu jej hned následující den sebral letos výrazně se lepšící Denis Drdla. Ten potvrdil časy z jarní části sezony a finišoval 3000m v novém OR 14:49.44, kdy Myškův čas srazil o minutu.

Mezi děvčaty nejkvalitnějšího výkonu dosáhla Veronika Zvonková z Frýdku časem 16:57.59.

V juniorských kategoriích startovala věkem ještě dorostenka Noemi Maják a předvedla suverénní čas 15:18.82, což je jejím novým osobním rekordem na dráze o délce 400m. Z haly má čas ještě o pár sekund lepší. Její výkon je o to cennější, že šla zcela osamoceně, nejbližší pronásledovatelka Proňová na ni ztratila přes 2 1/2 minuty.

Skvělé výsledky nabídla soutěž v Praze. Nejlepší junior letošního roku Vojtěch Vejvančický v sólo závodě, kdy dalším juniorům nadělil 8 minut, předvedl suverénní výkon 12:41.88. Nejblíže Vejvančickému byla skvěle jdoucí českobudějovická Klára Součková, která se ve velkém osobním rekordu poprvé dostala pod 15 minutovou hranici - 14:24.11.

MČR žactva, Blansko, 20.9.2026:

RESULTS

K závodu nastoupilo 17 děvčat a vesměs se dívky prezentovaly velmi dobře zvládnutou technikou. Tomu odpovídá jediná diskvalifikace.

Do čela závodu vyrazila čtveřice, tempo udávala teprve mladší žákyně Javůrková, nicméně trojička Klavíková, Elblová, Halasová jí doslova šlapala na paty. Za nimi vlála mladoboleslavská Hůlková, ta však postupně výrazně ztrácela. První kilometr za 5:43 nerozhodl nic, skupina favoritek se držela pospolu. Javůrková začala ztrácet a největší favoritka závodu Klavíková postupně skupinku roztrhala a metou 2000m již procházela osamoceně (5:41), ovšem Elblová se rozhodně nehodlala vzdát a bojovala o každý metr. Mladoboleslavská Adéla Klavíková s nádherným lehkým krokem a perfektním technickým projevem si zaslouženě pověsila na krk zlatou medaili (16:43.62). První výkon pod 17 minut - 16:59.83 zapsala Kateřina Elblová. Obě děvčata se kvalifikovala na MU v nádherném slovinském lázeňském městěčku  Ptuj. MU tam proběhne hned o následujícím víkendu. Třetí místo vybojovala Anežka Hlasová z Vyškova (17:34.74).

Výborně se předvedly 2 mladší žákyně, kdy Natalia Javůrková finišovala na 4. místě v OR 17:57.85 a rumburská Alena Kalubová závod dokončila taktéž v novém OR 18:54.93 na 6.místě, 7 sec před další mladší žákyní Melanii Macháčovou. To jsou děvčata, která budou o medaile bojovat již za rok.

Žákovský závod byl zcela rozdílný. Nelze čekat stejné technické provedení jako u děvčat, kluci jsou přece jen v tomto věku ještě prkennější, nebyl to tedy ten lehounký styl Klavíkové, který namlsal diváka o hodinu dříve. Do čela 14 členného startovního pole se dostala skupinka ve složení Holubář, Dražan, Halas, Dobeš a Beneš. Tempo od začátku udával hlavní favorit Holubář

a ostatní se jej snažili držet. Nebyl to, bohužel, pěkný pohled. Netradiční počet rozhodčích (4+1) si v náročném dni vybral slabší chvilku, když ve vedoucí skupince naprosto nepochopitelně zůstával takřka bez reakcí rozhodčích Beneš. Rozhodčí opravdu dlouho nereagovali, doslova klusající Beneš se neměl dostat přes 3 kola. První kolo to vidím, druhé dám žlutou, ve třetím se musí sejít 4 červené od všech rozhodčích na místě.  V případě tak výrazného klusu bych se dokonce nebránila červené na první dobrou. V momentě, kdy je stadion obklopen závodníky ostatních disciplín, kteří to nahlas komentují a běžícího závodníka vidí úplně všichni, tohle není dobrá vizitka chůze.

Po cca 10 minutách odpadla z vedoucí skupiny dvojička Beneš - Dobeš. Paradoxně s přibývajícím časem se Beneš lepšil, ovšem do akceptovatelné techniky to mělo stále daleko. Nicméně byla vidět snaha. Dobeš nakonec zůstal osamocen, když byl Beneš po neúnosně dlouhé době v závodě konečně diskvalifikován. DQ nevzal úplně sportovně a za verbální invektivu přesahující výrazivo legendárního studenta Míchy vyfásnul ještě žlutou dle TP 7.1. Budiž mu k dobru, že se následně, až emoce pominuly, omlouval.

Po 12 minutách odpadnul z vedoucí skupinky Halas a začal pomalu ztrácet. Tempo nadále udržoval Holubář s Dražanem na zádech. Oba kluci musí zapracovat na technice. Aktuální provedení se blíží hraně toho, co v tomto tempu uznají rozhodčí. Roman Holubář v posledním kole konečně udolal svého soupeře a zcela zaslouženě vybojoval další zlatou medaili (16:17.06).

Poslední kilometr zvládnul na úrovni 5:02, což byl  o proti předchozím kilometrům (5:35 resp. 5:40)

výrazný skok. Druhé místo z haly obhájil Matyáš Dražan (16:24.98), kdy týden starý OR vylepšil o 14 sec. Oba závodníci se stejně jako děvčata mohou těšit na MU do Slovinska. Bronz si na krk pověsil vyškovský Matěj Halas za výkon 16:51.79. Čtvrtý Dobeš se v novém OR 18:05.23 ještě nedostal pod 18 min, nicméně výkonnostní skok přijde brzy. S vedoucí skupinou se dokázal udržet dlouho.

Závod chlapců potvrdil, jak potřebné je zveřejňovat zápisy vrchníka. Vezmeme li si výkon Holubáře, pro něj i pro trenéra by to bylo velkou zpětnou vazbou. Závodník dostal 1 červenou kartu. Kdy přišla, bylo to v začátku, či až ve chvíli, kdy tak výrazně zrychlil? Protokoly vrchníka jsou nástrojem, který jasně definuje, v které fázi závodu se výkon závodníka rozhodčím nelíbil a mohou být velkým pomocníkem pro trenéry a atlety. Vodítkem, které jim pomůže v další práci.

V zahraničí bývá často vidět, že závodníci, kterým se závod technicky nepovedl, se následně jdou zeptat daných rozhodčích, na čem a jak mohou pracovat. Terčík rozhodčího není jen okamžitým napomenutím, ale i šancí na spolupráci na úrovni rozhodčí - závodník/trenér.

Mistrovství žactva se vydařilo. Nádherné počasí a výbornou organizaci podtrhli atleti krásnými výkony. Těm, kteří uspěli, náleží gratulace. U budoucích reprezentantů si přejme, ať se jim ve Slovinsku daří. A všechny rádi uvidíme při posledních závodech sezony. V Praze při Hodinovce, kde jsou kromě hlavního závodu v Hodinovce chůze zařazeny rámcové kratší distance (17.10.) a následně v Zittau (24.10). Těšíme se na vás!

76.ročník legendárního chodeckého závodu Okolo Máchova jezírka, Memoriál Miloše Morávka.

PROPOZICE/AUSSCHREIBUNG

Kdo si chce prověřit závodní formu před dvěma vrcholy podzimní závodní sezony - 17.10. Pražská chodecká hodinovka, 24.10. Lusatian Race Walking Zittau, má na to skvělou možnost při již 76.ročníku legendárního chodeckého závodu Okolo Máchova jezírka v sobotu 3.10. , a to na 10km trati nebo mládež na 5km a 3km chůze. 

Pro neznalce tohoto závodu: závod je vždy výborně uspořádán místními nadšenci z TJ Spartaku Třebíč, závodní trasa vede nádherným prostředím, přírodou a ve stínu stromů Libušina údolí. Jedinou vadou krásy je v některých místech okruhu nerovný povrch. Na níže uvedeném obrázku jsou názorně vidět trasy a délky okruhů závodních tratí.

Švýcarský chodecký výlet č.2 na 5.000m chůze do Bellinzony.

RESULTS

V sobotu 12.9. se ve švýcarské Bellinzoně konal atletický MASTERS meeting a zároveň Mistrovství Švýcarska MASTERS, kde byla na programu i pětka chůze. Vzorně ve švýcarské kvalitě připravený stadion Stadio Comunale di Bellinzona a azurové nebe připravilo všem atletům  ideální podmínky.

Start závodu v chůzi byl v 10:00h a nebýt italských a českých chodců, bylo by startujících hodně málo!

SMOLA CHŮZE měla tentokrát na startu dva zástupce Jirku Šotolu (M75) a Pepu Smolu (M60).

Do čela celého závodu šel od startu nekompromisně italský chodec Marcello Fidanzio (M50). A protože Pepovu jarní formu už dávno rozehnalo horké léto, bylo v podstatě jasné, že Itala bude jen těžko stíhat. A to se také stalo. Ital si své vedení zkušeně pohlídal až do cíle a s cca 100m přesvědčivým náskokem zvítězil výkonem 27:51.27. Pepa tak bral celkové druhé místo výkonem 28:27.51, sice to není žádná sláva, ale také to není propadák.

17.10.26 na chodeckými hvězdami a legendami přímo nabité Pražské chodecké hodinovce to však musí být o hodně lepší výkon.......

O slávu se však postaral ten starší z českého dua a to Jiří Šotola ročník 1950!, když si opět!! vylepšil osobák na 5.000m a to již na 37:11.18 a pouhých 10 sekund mu chybělo, aby zvítězil v kategorii M75 a porazil hvězdného italského závodníka Pierangela Fortunatiho 37:01.61............!!!!!!  Úctyhodný výkon 76ti letého chodeckého začátečníka!!!  Bude zajímavé sledovat, co Jirka předvede v domácím prostředí pražského Radotína 17.10. na Pražské chodecké hodinovce a hlavně jaký nakonec zvolí závod, jestli si bude chtít opět vylepšit osobák na 5.000m nebo se dokonce postaví na start hodinovky!? 

Už se těšíme na Pražskou hodinovku, Praha-Radotín (17.10.) a Lusatian race Walking v Zittau (24.10) a budeme připraveni jak organizačně!!!!!!!!!!!!, tak sportovně!!!

PRŮSER NA MČR DRUŽSTEV - závod na 5.000m chůze 

Autorka článku: Lucie Nekulová / Autor dovětku k článku (aneb Papoušci práci s tabletem zvládají): Josef Smola

Zdroj foto: ČAS

RESULTS

INITIAL RESULTS :

V neděli 6.9. se v Karlových Varech konalo vyvrcholení letošní soutěže družstev mužů a žen. Soutěž v chůzi proběhla v sobotním předprogramu společně s kladivem. Soutěž družstev mění od roku 2027 formát a tak toto poslední finále bylo výjimečné. Týkalo se to i chůze, bohužel však ne v pozitivním slova smyslu.

Společný závod mužů a žen startoval v podvečer, na start chůze na 5000m se postavilo 16 mužů a 10 žen. Ze špičky nechyběl nikdo a tak se každý fanoušek mohl těšit na výborné časy. Jenže…

Začněme pozitivně. Mezi ženami se do čela závodu vydala dvojice Martínková - Klimentová, všechny ostatní chodkyně pozorovaly tuto dvojičku s velkým odstupem. První kilometr protnula dvojice v čase 4:26. Ema Klimentová utrhla Martínkovou už po 1500 m a velmi rovnoměrným tempem si šla pro jasné a nikým nerušené vítězství. V cíli se mohla oprávněně radovat z nového osobního rekordu 22:24.78. Eliška Martínková na Emu postupně ztrácela více a více, nicméně druhé místo bylo zcela přesvědčivé v čase 23:47.36. Třetí místo si připsala další účastnice nedávného ME Alžběta Franklová výkonem 25:06.44. Z výborných osobních rekordů se mohla radovat dvojice Jana Zikmundová (25:17.96) - Michaela Říhová (25:24.10). Všechny ženy viděly cíl a vyjma jedné červené karty s nimi rozhodčí moc práce neměly.

A teď to kyselejší jablíčko. Závod mužů mohl nabídnout krásný souboj trojice Morávek - Zajíček - Kukla. Jenže jen mohl. Hned od startu vyrazil do čela závodu Morávek. Pro něj šlo o druhý start v sezóně a po birminghamském maratonu se pětky na dráze opravdu nebál. Po kilometru se na něj dotáhnul Zajíček (oba 3:59), 4 sec ztrácel Gdula a cca 10 sec ztrácela trojička Morvay - Kukla - Hlaváč. Po třech kilometrech rytmicky jdoucí Morávek Zajíčkovi lehce cuknul. A pak to přišlo.

Morávek byl odeslán do PZ, kde si postál místo 30 cca 35 sec, neb hodiny byly spuštěny až v době, kdy už v PZ byl. To by však nebylo to nejhorší. Morávek gestikuloval směrem k vrchníkovi, na tabuli se totiž u jeho čísla příliš nečervenalo. Vlastně vůbec.

Do čela se tak dostal Zajíček, tlačil tempo a zezadu jej mocně stahoval Kukla. Adam Zajíček zvítězil v čase 20:04.37. Albert Kukla na něj v novém osobním rekordu ztratil 6 sec - 20:10.71.

Mezitím se ze závodu poroučel hradecký Tomáš Gloser a PZ navštívil Lukáš Gdula. Třetí místo připadlo Michalu Morvayovi (20:50.88) a za ním na jistotu dokončil Jaromír Morávek v čase 21:07.40. Vítek Hlaváč zapsal 21:23.55 a Lukáš Gdula po PZ 21:55.13. Z osobního rekordu se radovali Jaromír Hloch a Jiří Arnošt, výborně zašel i Malysa a Řežábek (všichni hluboce pod 24 min). Jenže uveřejněné výsledky i pochyby závodníků vyústily v celou řadu dohadů. Návštěvy PZ totiž nekorelovaly s červenými kartami zapsanými v systému.

Při MČR byl rozhodčími použit software On-line systému. Systém je jednoduchý. Jsou tam obrázky, st. čísla, znaky jako ~ a <. Systém používají bez problémů např. Poděbrady, Olomouc či Dudince. Bohužel v Karlových Varech bylo užití tabletu nad síly vrchníka a osazenstva PZ. Prověření zápisů totiž ukázalo, že Morávek ani Gdula v PZ vůbec být neměli. Oba obdrželi červenou kartu (Gdula 2). Bohužel oba od rozhodčího číslo 3. A byli odesláni směr PZ, neb to bylo vyhodnoceno tak, že č. 3 znamená počet červených karet. Morávek dokončil závod a bral pro tým 10 bodů. Nicméně penalizován byl z prvního místa, kdy nakonec vítězný Zajíček bral i bonusové body. Lze tak tvrdit, že výkon osazenstva PZ obral Plzeň o 5 ligových bodů. Oběma závodníkům byl čas upraven o 30 sec, Morávek se tak posunul na 3. místo, na bonusové body však již nedosáhnul. Kdo viděl přenos, mohl si všimnout, že odpočet v PZ byl zapnut až cca 4 sec poté, co Morávek do PZ vstoupil. Gdula se na streamu neobjevil, i u něj však hovoří lidé na místě o totožném průběhu.

I když je, především Morávkova situace politováníhodná, alepsoň dokončil. Mnohem hůře na tom byl Tomáš Gloser z Hradce. Ten cílil na kvalifikační čas pro halové MČR. Jenže obdržel žlutou a následně červenou (žádnou jinou kartu nedostal) od rozhodčího číslo 4. V pořádku. Když by to ovšem nebylo vyhodnoceno jako čtyři červené a Gloser nebyl diskvalifikován. I on žádal prověření zápisu… Bohužel tím, že nedostal šanci projít cílem, u jeho jména místo osobního rekordu a bodů pro oddíl svítí DNF. On-line zápis u jeho jména vykazuje i další podivnost. Závod byl odstartován v 18:41. Jedinou červenou kartu obdržel v 18:54, tedy po cca 13 minutách závodu. Přesto zaspal i mezičas na metě 4600m - 24:14. Nabízí se otázka (prostor ke spekulacím), zda jeho červená od rozhodčího číslo 4 nebyla přehlédnuta a nešel ven “na místo” oddílového kolegy Arnošta. I ten obdržel jednu červenou od rozhodčího číslo 4 a to v čase 19:04, tedy po 23 minutách závodu. Času DQ Glosera by to odpovídalo více, popletení si Arnošta s Gloserem by vysvětlovalo 10 min prodlevu od obdržení červené karty a diskvalifikace. Je třeba zdůraznit, že Arnošt obdržel pouze jednu červenou a měl proti Gdulovi s Morávkem nejspíše štěstí, že se na něj buď zapomnělo, či si jej popletli s Gloserem.

Shrňme si to. Mohly to být nádherné závody plné kvalitních výkonů. Jenže… Morávek odeslán neoprávněně do PZ z vedoucí pozice po jedné červené, Gdula navštívil PZ za 2 červené karty, Gloser nepochopitelně diskvalifikován, kdy byl ponechán v závodě ještě 10 min poté, co obdržel jedinou červenou… Pokud si někdo říkal, že po chybném DQ finské závodnice v Poděbradech už hůře být nemůže, mýlil se. Faux pas takových rozměrů nepamatuji. Chyby se dějí. Viz zmíněné Poděbrady. Ale tolik chyb v jednom závodě lze chápat stěží. Tak alespoň že ten závod žen se povedl… Pozitivem je i uplatňování pravidla penalty zone. Nebýt tam PZ, těch neoprávněně diskvalifikovaných by bylo více.

Lze jen doufat, že při Pražské hodinovce a v Zittau se podobné systémové selhání dít nebude. Bylo by to hodně smutné zakončení sezóny. Jménem organizátorů obou soutěží mohu ujistit, že uděláme vše proto, abychom dopadli lépe. Snad tuto výzvu zdoláme, laťka moc vysoko neleží, de facto se válí na tartanu.

PS.: Dovětek k článku aneb Papoušci práci s tabletem zvládají:

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-vedci-naucili-papousky-telefonovat-pres-tablet-ptaci-byli-nadseni-40429474

Švýcarský chodecký výlet na 3.000m chůze do Regensdorfu.

Autorka článku: Lucie Nekulová

Zdroj foto: Martin Nedvídek

RESULTS:

V sobotu 22.8. se ve švýcarském Regensdorfu konal atletický meeting, kde byla na programu i trojka chůze.

Slovo dalo slovo a Martin Nedvídek vyrazil do země sýrů a čokolád spolu s českými chodeckými talenty.

Startovalo se pro nás nezvykle až ve 21:40 a nebýt českých chodců, bylo by startujících pomálu.

To však našim mladým nebránilo poprat se o skvělé výkony.

Do čela závodu šel od začátku francouzský chodec David Kuster. Chodec z Alsaska poslední roky laboroval se zdravím a následně technickými problémy. Nevzdal se, našel si nového trenéra a neúnavně pracoval. Jeho trenérem není nikdo jiný, než bronzový medailista z maratonu v Birminghamu Aurélien Quinion. Ten na plný úvazek pracuje jako krajinář a zahradník, trénuje sám sebe a po večerech si najde čas na početnou skupinu atletů a atletek, které vede ke sportu.

David za ním jezdí pravidelně do Paříže a výsledky začínají být pomalu znát.

David vedl prvních 600m, pak se do čela dostal Vojta Vejvančický z Rumburka a vedení už nepustil. První kilometr za 4:11 se jej Kuster ještě dokázal držet, pak začínal pomalu ztrácet.

Vojta šel skvěle, dvojku prolétl v čase 8:18 (4:07) a v cíli se radoval z velkého osobního rekordu

12:29:03. Proti halovému výkonu z březnového MČR se zlepšil o 24 sec. Výborná práce.

David Kuster zůstal o 14 sec zpět.

Druhou skupinku vedl hradecká Jiří Arnošt, ale po 600 m se přes něj dostal velezkušený Martin Nedvídek. Ten držel tempo těsně nad hranicí 4:30/km a Jirku trápícího se s žaludečními problémy dokázal utrhnout. Martin bral bronz za výkon 13:35,46. Jirka Arnošt i přes značný diskomfort dokázal vybojovat nový osobní rekord 13:57,18 a ukázal, že stojí za to se nevzdávat. Příště s ním bude mít Martin o hodně víc práce.

V ženách vedla suverénně od začátku dvojice Mulačová - Hromádková. Po první třetině závodu se Emma Mulačová začala pomalu vzdalovat své soupeřce a kráčela si pro suverénní vítezství. Proti halovému MČR se zlepšila o více jak 30 sec a zapsala krásný čas 15:01.17. Výborný výkon je pro Emmu velkou motivací, příště již těch 15 min zdolá. A ukázala, že naše dorostenky mají z o něco delší pětky zbytečný respekt. Katka Hormádková šla svou druhou nejlepší trojku a zapsala na druhém místě výkon 15:48.33. Naše děvčata se prezentovala výborně, třetí v cíli Rosalba byla o více jak 3 minuty zpět za Hromádkovou.

Naši chodci předvedli krásné výkony a můžeme se těšit, co nám předvedou při finálových soutěžích jednotlivých soutěží družstev. A především je vidět, že na podzimní část sezóny,

Pražskou chodeckou hodinovku (17.10., Praha - Radotín) a Lusatian race Walking v Zittau (24.10.) budou skvěle připraveni. Už se nejen na vás na podzim těšíme.

Sobota 15.8.26, B + B, BRNO + BIRMINGHAM, ligové závody jako Brno, ME jako Birmingham.  

RESULTS

FOTO

Autorka článku: Lucie Nekulová

Autor dovětku: Udo Schaeffer

Foto: Mirek Nosek

V sobotu 15.8. se v moravské metropoli konalo 4. kolo ligové chůze. Tradiční okruh na brněnském výstavišti vystřídal okruh na in-line dráze u nákupního centra Olympia. Původní okruh byl finančně neudržitelný a brněnští pořadatelé napnuli síly a našli nový okruh. Není to rozhodně věc jednoduchá a vhodné okruhy se hledají obtížně. Nový okruh měří necelý kilometr a má jedinečnou kulisu v podobě projíždějícího vláčku. Brněnský okruh je tak jediný u nás, kde vám při cestě na start, pokud to střihnete přes park, hrozí srážka třeba i s elektrifikovanou vlakovou soupravou. A pokud bude počasí přát, lze se vykoupat ve Svratce, která protéká hned vedle. Letos tedy ne, Svratka připomíná spíše brouzdaliště.

Závod kolidoval se startem chodců při ME v Birminghamu a i v Brně se fandilo. Organizátoři pravidelně informovali o výsledcích našich i slovenských chodců a chodkyň. Pro reprezentanty: fandila vám celá ligová chůze.

Poprvé se v Brně šlo jen 5 km. Původní tradiční desítku vystřídala pětka na návrh řídící soutěže. Důvod “teplotní podmínky v srpnu” byl opodstatněný. Při startu atakoval teploměr 30° C, v závěru ukazovalo auto až o 7° C více.  Vhodný výběr trati se odrazil i na počtu startujících, na start se postavilo na sto atletů a atletek.

Kilometr si vyzkoušel žabovřeský Miloslav Vlašič (6:54) a dcera jednoho z organizátorů Kateřina Vojtíšková (7:08). Matěj Halas z Vyškova předvedl na dvojce 11:12 a zajímavostí byl i start příchozího Josefa Valkouna - 16:06. Kateřina Sedláčková s rozvázanou botou finišovala za 13:20 a havlíčkobrodský Filip Denemarek zapsal 19:13 na trojce. Plzeňská Kateřina Elblová brala 18:19.

Jako první vyrazily na ligovou pětku ženy. Sluníčko už pěkně pálilo. Trať je místy kryta stromy, závod byl i tak náročný. Do čela vyrazila od začátku Michaela Říhová snažící se vylepšit osobní rekord z Dudinců. To se její nakonec o 8 sec nepodařilo, čas 25:49 je však její druhý nejlepší v kariéře. Silniční osobáček předvedla na druhém místě dorostenecká Mistryně ČR Emma Mulačová z Berouna - 26:29. Johana Petříková brala za výkon 27:59 třetí místo před slovenskou Ninou Lasicovou (28:31). Pod 30 min se dostala i Kateřina Policerová z pražského Spartaku v osobním rekordu 29:38. K závodu nastoupily 4 desítky žen a dívek. Všechny se prezentovaly solidně zvládnutou technikou. Během závodu jsme došli s rozhodčími  k zajímavému poznání. Změna módy přinesla do sportu místo vysoce vyčesaných culíků vlasy sepnuté na temeni. A to přináší jistou komplikaci. Dlouhé vlasy u mnohých děvčat překrývaly startovní čísla. Čísla na zádech jsou pro rozhodčí klíčová, do budoucna tak doporučuji všem rozhodčím, kontrolovat na startu, zda jsou ta čísla vůbec vidět. Člověk se pořád učí…

Mezi muži vyrazil ihned do čela rumburský Standa Borissov, kterého chvíli stíhal Vojta Vejvančický a Alex Malysa. Malysa letos předvádí velký výkonnostní progres, tentokrát si však ukousnul hodně velké sousto a postupně strašlivě vytuhnul. Nicméně je na něm vidět, že trénuje a v Zittau jistě předvede zajímavý půlmaratonský čas. Standa utrhnul i Vojtu a šel si pro suverénní vítězství a nový osobní rekord. Je radost pozorovat jeho ladný krok. Nový osobní rekord kazašského borce je 22:05. Vojta Vejvančický finišoval v poklidu na druhém místě za 22:39. V týdnu šel při závodech v Rumburku 1 km za 3:48.18 a i jeho příprava jde směrem k Hodinovce a Zittau dobrým směrem.

Velká skupinka pronásledovatelů postupně pohltila tuhnoucího Malysu, v druhé polovině se utrhnul Jaromír Hloch s Romanem Hanykem a oba to stihli pod 24 min. Jarda Hloch je po zranění definitivně zpět, čas 23:51 znamenal třetí místo, Hanyk byl o 6 sec zpět. Malysa nakonec dokončil za 24:26, pod 25 min se dostala skupinka Kolář - Ŕežábek - Nedvídek a v suchém tričku dokončivší Marek Rösler. Dorostenci Drdlovi utekla magická hranice o 25 sec. Poprvé v Brně startoval Josef Smola  a zapsal 28:38, Tomáš Vojtíšek, organizátor závodu protnul cílovou pásku v čas 31:37. Další reprezentant Smola Chůze Jiří Šotola od Poděbrad (1km chůze pro zdraví) zamakal na technice a jen s jednou žlutou finišoval v osobním rekordu 38:06. Pan Šotola je ročník 1950, chůzi objevil letos. Mladým to nic neřekne, ale začít s něčím novým není lehké ani ve 40. Ono to tělo už o něco víc bolí. A nechce se. A to vstávání, au, au au. Začít s tak obtížnou disciplínou jako je chůze ve věku pana Jiřího a naučit se zdárně techniku, je obdivuhodné. Smekám hluboce svůj krásný klobouk. Jedno který, všechny jsou krásné. Závod dokončilo přes 50 atletů!

Po ligové chůzi se organizátoři inspirovali v Poděbradech a uspořádali jedno kolo chůze pro zdraví. Startujících z řad přihlížejících bylo dost a zábava to byla veliká.

Brněnští pořadatelé uspořádali krásné závody. Parafrází jedné písně lze říci “Brno, to je to město, Brno je chodecký hit”. Děkujeme a těšíme se snad za rok!

DOVĚTEK - Udo Schaeffer:

* Der Buchstabe „B“ ist so was von faszinierend! Die Geradlinigkeit einerseits, dazu im Gegensatz  diese beiden geschwungenen Hälften! Und stundenlang könnte man darüber diskutieren, ob uns die beiden „Hälften“ gleich sein sollten oder sich ein besseres Design entwickelt, wenn man die untere „Hälfte“ größer darstellt? Damit eine stabilere Basis und vielleicht sogar ein besseres „Verständnis“ in sich ruhend, allen neugierigen Betrachtern vermitteln wird! Ich nehme mal von beiden Städten mit ihren Gehsport – Wettkämpfen,

DAS POSITIVE:

* Brno!!! Für Deutschland ungewohnte 37 Frauen! sowie 54 Männer! starteten am 15.8. in der 4.Runde der tschechischen Geher-Liga (1. & 2.Liga) über 5km für ihre Vereine um die Punkte. Die sieben Athleten über kürzere Strecken noch hinzugerechnet, waren dort 98 Aktive!! am Start. Davon 52 Masters! Das ist eine Basis, aber auch Erwachsene (U35) und auch Jugendliche im Vergleich in diesen großen Gruppen: FÜR JEDEN ETWAS DABEI! Ja, meinen allergrößten Respekt für diese Breite. Für dieses GELEBTE SPORTLERDASEIN! BREITENSPORT als WETTKAMPFSPORT

Chodecký půlmaraton a maraton mužů a žen

Autor článku: Miloslav Lapka

Zdroj foto: ČAS - Jaroslav Svoboda

RESULTS: HALF MARATON + MARATON RACE WALK WOMEN 

RESULTS: HALF MARATON + MARATON RACE WALK MEN

Druhé největší a nejvýznamnější město Birmingham  ve Velké Británii, které je co do počtu obyvatel srovnatelné zhruba s Prahou, nabídlo své citlivě zrekonstruované centrum pro chodecký maraton a půlmaraton, stejně jako pro běžecký maraton mužů a žen.

Birmingham – toto město-dílna anglické průmyslové revoluce, ale i nebezpečné město z hlediska kriminality a teroristických útoků IRA, bylo zcela předěláno a rekonstrukce se povedla nejen po stránce architektury, ale i po stránce bezpečnosti a sportovního ducha mnoha tisíc diváků kolem maratonských a půlmaratonských tratí. Birmingham je velkoměsto, kde  většinu již těsně netvoří bílá rasa, což se samozřejmě projevilo i na složení  diváků.  Birmingham má i výraznou  českou stopu moderní architektury - obchodní dům Selfridges Jana Kaplického a jeho Future Systems studia.

Jak stopy zanechaly české ženy a muži na maratonských a půlmaratonských chodeckých tratích?

Výsledky a oficiální komentáře jsou přístupné na stránkách Českého atletického svazu a nutno říci, že pro  českou chůzi vyznívají pozitivně.

Albert Kukla, jehož slovenský trenér Dominik Černý byl také přímým účastníkem závodu, ovšem na maratonskou vzdálenost, šel svoje tempo,  a to se ukázalo jako správná taktika – nestále předcházel ke konci soupeře a nakonec skončil  jako dvanáctý, v čase 1:28:01, což je vynikající umístění širšího finále. To zaslouží obdiv a gratulaci i vzhledem j jeho mládí!

Podobou taktiku zvolil  Jarda Morávek na maratonské trati, zastavil svůj propad a krizi a srovnal techniku a z 23. místa  to dotáhl do top 20 v čase 3:16:36.

Ema Klimentová, začala po vzoru Albertka Kulky na 12 místě. Obrazně řečeno, všechny tratě totiž startovaly stejně v 7:30 místního času. Nakonec skončila po tlaku 2 červených karet na stále ještě skvělém 15. místě v osobním rekordu za 1:36:29.

Eliška Martínková se prvních asi 7 km pohybovala tam, kam by měla patřit, bezpečně v první top desítce. Koleno (meniskus) však nebylo ještě na tohle tempo až do konce připraveno, takže skončila na 18. místě za 1:38:41.

Alžběta Franklová, při svém prvním velkém startu mezi dospělými se nedala zastrašit a odevzdala, co mohla ve svém v sezonním maximu 1:44:47 na 28. příčce.

Výsledky však nikdy nevypovídají o celém příběhu a průběhu závodu. Protože jsem měl možnost sledovat závod přímo z trati jako rozhodčí chůze, pokusím se tento příběh alespoň naznačit, i když divák v přímém přenosu na obrazovce toho vidí daleko více a má přehled, což my jako rozhodčí chůze ani mít nesmíme, ale často necítí atmosféru závodu a nemá oční kontakt se závodníky.

Albert Kukla byl pro mne velikým a příjemným překvapením svým profesionálně zvládnutým technickým projevem, soustředěností a prakticky žádnou změnou perfektní techniky až do cíle. Tak byl právem jeden z cca  30% mužů bez jediné žluté karty. Na první pohled je znát, jakou má dobrou práci paží a jak je zkoordinovaná s jeho dlouhým krokem.

Z hlediska závodního projevu musím pochválit Jardu Morávka. Nedal se rozhodit červenými kartami někde kolem druhé hodiny trvání závodu, reagoval i na moji žlutou za kontakt, vylepšil techniku, šel soustředěně, rukama si hodně pomáhal na členité trati.

Ema Klimentová mne překvapila svým soustředěným projevem, kromě dvou úseků neměla technické potíže, ty přišly na dlažbě směrem k cílové rovince a poté na nakloněné dlažbě po jedné z mnoha zatáček na trati. Po asi 1h 40 min dostala dvě červené, tyto úseky jí zjevně neseděly. Zvolnila. Její koordinace paží a nohou a boků – tato trojčlenka zvládnuté chodecké techniky – byla na vysoké úrovni a oceňuji držení ramen a zad, které ji hodně pomáhalo. Myslím, že 12 místo bylo v jejím dosahu, ovšem chápu ten velký risk penalty zóny a raději finiš a jistotu dokončení závodu.

Eliška Martínková působila od začátku velmi soustředěně a odhodlaně. Technicky šla velmi dobře a její operace a regenerace a následný trénink a nacvičování techniky (na kterém jsem se trochu podílel) přineslo z hlediska techniky výsledek, že patřila mezi asi třetinu závodnic v celé tomto elitním evropském poli, které šly úplně čistě. A to není snadno dosažitelná věc! Na její tváři pak bylo vidět, jak moc ji koleno brzdí, ale na technice se to nijak neprojevilo, jen šla trochu sevřeněji v porovnání s počátkem z hlediska práce paží.

Alžběta Franklová šla také technicky velmi čistě a nebýt jediné žluté za kontakt, což je v sestavě šesti rozhodčích chůze dosti obvyklé, zařadila se technicky po bok Elišky.  Pěkný pružný krok, soustředěnost na trať, na vlastní síly. Bylo znát, že má z trati a soupeřek respekt, ale že má poctivě natrénováno a na svůj výkon spolehlivě dosti sil.

U všech našich reprezentantů musím ocenit odhodlání, s jakým šil na trať mezi absolutní  evropskou elitu. Žádné hroucení se do sebe, vyděšení, prudké  změny techniky, rezignace. Sluší se poděkovat jejich  osobním  trenérům a trenérkám za jejich fyzickou a technickou přípravu. Z hlediska chodecké techniky zaslouží absolutorium rozhodně Albert, Eliška a Alžběta. Emma a Jarda potřebují ještě více síly dát do bezpečného udržení kontaktu i na nevyhovujícím povrchu a náklonu tratě.

Můj pohled na průběh závodu byl velmi ovlivněn mojí pozicí na trati – polovinu času jsem byl na otočce na cca 600m a pak o pozici výše po trati na konci občerstvovací stanice. Na poměrně široké otočce bylo mnoho  traťových rozhodčích, fotografové, TV kamera na jeřábu a diváci a ke všemu se scházelo na otočku z kopce, po ní hned do kopce, takže závodníci se snažili hodně přibrzdit a pak do kopce setrvačností projít. Z tohoto hlediska to bylo na rozhodování paradoxně dobré stanoviště. Po vystřídání na konci občerstvovačky to bylo podobné.  Závodníci se polévají, pijí a nejsou ještě v plném tempu. Také náš protokol s Guillerno Sandino (ESP) s kterým jsme se střídali,  vypadá velmi podobně. To se nedá říci o ostatních rozhodčích, kde byly rozdíly veliké z hlediska pozice na trati a samozřejmě i zkušeností. A co se nepovedlo z hlediska rozhodčích vůči závodníkům byla třetí červená karta v čase 10:22 tedy na konci závodu v maratonu  pro Bence Venyercsána (HUN) a jeho pobyt v penalty zóně. Ta červená měla přijít daleko dříve, já sám jsem mu dával žlutou za kontakt relativně pozdě vhledem ke své pozici na otočce na trati, až v 9:37,  aby si byl vědom, že je v nebezpečí, na problematické dlažbě k cíli dostal první červenou již v 8:05, další v 9:04. Třetí červená jej odsunula z třetího na šesté místo.

Při prohlídce trati den před závodem jsme měli s technickými delegáty debatu, kde nám vysvětlovali, jak moc se snažili najít kompromis mezi ideální tratí  (a zde se mnohokrát zmiňovaly naše Poděbrady) a umístěním chůze a následně i maratonu v historickém cenrtu města pro diváky a pro propagaci chůze.

Trať byla velmi členitá, nebyl zde jediný rovný úsek alespoň 500m, byla i relativně kopcovitá s převýšením 11m na každý kilometr, takže maratonci absolvovali nějakých 450 výškových metrů a půlmaraton cca 225 metrů. Střídaly se různé povrchy – žulová dlažba z velkých desek, asfalt, malé žulové kostky a také hrubozrnný asfalt.  Nikdo nečekal tolik rekordů. Projevilo se, že jde o novou trať a že jsou na ni chodkyně a chodci dobře připraveni,. To potvrdil i následný maraton běhu, kde také padaly v ženské kategorii úžasné výkony a rekordy a musím zde zmínit skvělé deváté místo Kateřiny Hrochové. Trať maratonu měla část společnou  s chodeckým okruhem, stejný cíl,  a okruh měřil 5km.

Ukázalo se, že z hlediska PR chůze je třeba být odvážný a stavět tratě tam, kde je to atraktivní. V  tomto směru mají Poděbrady obrovskou výhodu, že splňují obojí kritéria - rychlé trati i atraktivity.

Komu trať nesedla, byly silové a tempové typy, které právě na Poděbradech jsou schopny vytěžit maximum, myslím že medailovou pozic to stálo Perseuse Karlströma, další obětí tratě,  už ne s ambicemi na medailové umístění,  se stal Christopher Linke.

Zato  Massimo Stano dal nový  nový evropský rekord 2:56:49,  drobná  Španělka María Pérez byla na poloviční trati jako doma, ustanovila čas 1:30:06., který  je nejrychlejším časem v této nové disciplíně, pokořila tím i limit pro uznání světového rekordu (1:30:30).

Mladá Sofia Fiorini, Italka, časem 3:15:11 s přehledem pokořila stanovený limit pro světový rekord, a šla sama do cíle s pětiminutovým náskokem. Tyto těžké tratě obecně prověřily schopnosti všech závodníků a postavily na hlavu mnoho opatrných zásad, jako jít stále ve skupině, nejít na čas a podobně.  Příčinou je samozřejmě nová délka trati a první velká příprava evropské špičky na tyto tratě.

Podle TP 54.1 závodní chůze máme sice od 1. 1. 2026 řadu oficiálních, standardních vzdáleností. Jen pro připomenutí:  Na krátkém oválu 3000 m a 5000 m; na standardním oválu 400 m jsou to: 5000 m, 10 000m, půlmaraton, maraton, 50 000 m a na silnici 10 km, půlmaraton, maraton, 50 km. Ovšem nejdůležitější je, co bude na MS v atletice a na OH 2028. Začíná být jasné, že se udrží půlmaraton muži a ženy, maraton se uvidí. Pokračuje docela silný trend sjednotit pro diváky dlouhé tratě podle maratonu a půlmaratonu. To by mohlo  zařazení chodeckého maratonu jednotlivců na program OH podpořit. Chůze by si to po dosti nepromyšlených  změnách z 50 km na 35km ano a pak 35 km ne, maratonských štafet  a nyní tedy půlmaraton místo 20 km, nehledě na novinky v rozhodování s Penalty zónou, konečně zasloužila a je pro její existenci na OH nutné udržet tyto vzdálenosti alespoň pod dobu několika olympijských cyklů.

Ovšem jsou tu i silné protiargumenty, stejné jako při vyřazení 50km z programu OH – kolikrát do roka se dá takový závod absolvovat, na jakých závodech a nakolik je to atraktivní pro diváky. Z tohoto důvodu proběhly všechny starty v Birminghamu najednou. To způsobilo podle mého zmatek z pohledu diváka, nevěděl,  kde je vedoucí skupina jakého závodu, byly totiž hned čtyři najednou a promíchané. Když už byla trať postavena, mohl se rozdělit strat  maraton a půlmaraton, klidně muži i ženy dohromady. Z hlediska ekonomických a organizačních nákladů na stavbu tratě a uzavírku silnic v centru města bylo nereálné upořádat dva chodecké závody, třeba na počátku a na konci ME a tak zvýšit počet účastníků.  Prioritou bylo zviditelnit chůzi, což se pořadatelům povedlo.

V této souvislosti je zajímavé, jak hodnotit umístění v jednotlivých disciplínách. Je 12 místo Alberta srovnatelné s 12 místem ve finále běhu nebo oštěpu? Samozřejmě, ideální je,  kdyby to vyšlo nastejno, i podle rankingu a nevím ještě jakých kritérií. Podle mého to ale úplně srovnatelné není. Výkony na půlmaratonu a maratonu jsou nepředvídatelné a je zde více proměnných.  Není zde standardní kruh nebo dráha nebo rozběhová dráha, i když i ty mají různý povrch a tím pádem tvrdost.  Profil tratě nahrává nebo znevýhodňuje určité typy závodníků, stejně jako počasí, vítr (to platí  i na stadionu) umístění občerstvovačky, složení pití. Domnívám se, že umístění v první dvacítce na těchto  tratích mimo dráhu je již velký výkon, zvláště  když padly dva světové a jeden evropský rekord. Tím nechci v žádném případě říci, že výkony na dráze a technické disciplíny v poli jsou méně hodnotné, jen se podle mého nedají úplně porovnávat.

Jsem moc rád, že česká chůze byla tentokrát vidět vedle jasné dominance Španělska a Itálie.

Diskutabilní nominace ČR chodeckých reprezentantů na ME do Birminghamu - v nominaci překvapivě nechybí Franklová s Martínkovou, ale naopak tam chybí Zajíček s Hlaváčem!!!!

Autorka článku: Lucie Nekulová

Foto: Mia Stewartová a Josef Smola

RESULTS Půlmaraton STŘÍBRO

RESULTS MAELO Lovosice

Uplynulý chodecký víkend byl opravdu nabitý událostmi. A kdo chtěl, mohl být na české půdě i svědkem světového rekordu. Nicméně pojďme popořadě.

V pátek 24.7. se ve Stříbře v rámci Zlatého týdne Emila Zátopka šel chodecký půlmaraton na dráze. Všeobecně se vědělo, že je to závod pro Elišku Martínkovou. Ta se letos vrací po dlouhodobém zranění, kdy jeden problém střídal další. Eliška se sice vrátila do rankingu, potřebný výkon požadovaný ČAS pro ME v Birminghamu jí však chyběl. Po nijakém výkonu v Belgii (viz minulý článek), byla Eliška přihlášena ke startu v Irsku 12.7.. Nicméně nakonec nestartovala a zapsala ve výsledcích DNS. V kalendáři se objevil závod ve Stříbře. Na závod se sjeli všichni, vyjma Martínkové. Ta nedorazila s tím, že šetří koleno. DNS bylo jen hypotetické, přihlášky nešly přes oficiální web ČAS. Nicméně už ve Stříbře se spekulovalo, zda Martínková obdrží pro ME zelenou, ač nemá splněná kvalifikační kritéria. Znalí poměrů si byli jistí, že ano…

Na místě však byli jiní. Vítek Hlaváč přijel pomoci Alžbětě Franklové k vylepšení času a postavení v rankingu. Alžběta byla na posledním postupovém místě na ME a před námi víkend plný mistrovských soutěží různých zemí. Bětce přijela s tempem pomoci i Ema Klimentová, která jako jediná česká chodkyně měla splněné všechny podmínky pro kvalifikaci.

Na startu byl i Roman Hanyk a přes celou republiku cestovala Michaela Říhová. Od začátku šla do čela trojička vedená Vítkem, Klimentová se pohybovala kolem Franklové a snažila se její výkon podpořit. Večerní start zajistil příjemné počasí a tak bylo jen na Alžbětě, zda cílené tempo udrží. Bojovala ze všech sil, nicméně po polovině závodu začalo být zřejmé, že úplně jednoduché to nebude. V určité fázi se ztráta na Vítka natahovala na 5 - 10m, ten se i ohlížel a vizuálně se zdálo, že už neví, jak by zabrzdil. Bětka se opakovaně snažila s klesajícím tempem něco udělat a závod do posledních metrů nepustila. Oba vodiči, Hlaváč i Klimentová, nechali v posledním kole Franklovou jít dopředu a Bětka tak prošla vítězně cílem. Čas nebyl, jaký si původně přála, výkon z Poděbrad vylepšila o víc jak 2 minuty na 1:45:52.6. Za OR z loňska však zaostala o téměř 4 minuty. Zda jí to bude stačit, měl ukázat až čas, nicméně pohledem např. Poděbrad, kdy nestavíme družstva, neb nemají výkonnost, by tenhle výkon stačit neměl. Na dospělé ME je to objektivně strašně málo.  Roman Hanyk byl v poslední čtvrtině závodu diskvalifikován. Obrovskou poklonu zaslouží Michaela Říhová. Ta ukázala velké chodecké srdce, kdy vyrazila přes celou republiku, aby si dala tréninkový závod. Čas 1:57:18.5 je pro ni velmi cenný. Michaela šla celý závod sama, soupeřila jen se svou hlavou a technikou, klobouk dolů před touto studentkou.

Ve stejný den, v pátek, začalo pro chodce tradiční lovosické soukromé ME masters, tzv. MAELO. Chodecký trojboj 3000m - 5000m - 10 km se odehrával od pátku do neděle.

V páteční podvečer se v Lovosicích sešla skupina 25 atletů v čele s Rudolfem Coganem. Ruda v předchozích týdnech lámal evropské veteránské rekordy a zde se chtěl pokusit o ten světový. Od začátku šel do čela, bez vodičů, sám na sebe. První kilometr 4:04 sliboval, že by rekord (12:18) mohl padnout. Další kilometr byl jen o vteřinku pomalejší a rekord se otřásal v základech. Ruda nepolevil a odměnou mu bylo nejen jasné vítězství, ale i nový světový rekord M55 12:14.21. Výborně!

Skvěle se prezentoval i Němec Steffen Borsch (M50) - 14:08.65, který odstartoval svou cestu za zlatým hattrickem. Výborný osobní rekord zapsala Dagmar Fišerová z Vrchlabí, která předvedla 16:17.40, ve své kategorii W50 se však musela sklonit před Němkou Brit Schröter (15:41.10).

I Josef Smola M60 vybojoval ve své kategorii vítězství (16:47.79) a nasadil trend zlatého víkendu. Stříbro v kategorii M75 bral Jiří Janoušek a čtvrté místo připadlo dalšímu reprezentantu Smola chůze Jiřímu Šotolovi.

Při sobotní pětce si na nejvyšší stupínky ve svých kategoriích vystoupali jak Borsch, tak Smola. V ženách pak Schröter pokračovala ve vítězném tažení. Dagmar Fišerová předvedla zlepšení výkonu z Radotína a nový OR má hodnotu 28:03.59.

Nedělní desítka byla již zkouškou jen pro největší chodecké nadšence. Horké počasí, náročná trať, nic jednoduchého pro veterány a už vůbec ne pro ty, kteří se rozhodli trhat tartan / asfalt všechny 3 dny. To není nic jednoduchého ani ve 20, ale v kategoriích řekněme 50+ to hraničí s porušováním ženevských konvencí. Tady se ovšem všichni týrají sami, dobrovolně a ještě za to platí. :-). První 2 místa brali nemasters atleti - Ukrajinec Polischuk (45:27) a Francouz David Kuster (46:41).

Steffan Borsch završil svůj vítězný hattrick výhrou za 55:47. Dagmar Fišerová dokázala porazit Němku Schröter a zapsala 59:32. Josef Smola porazil druhého šedesátníka o 25 min, kdy protnul cílovou čáru v čase 1:00:44. Na start se z Čechů postavil i Tomáš Vojtíšek (1:08:58), což v kategorii M50 znamenalo druhé místo. Jiří Janoušek kraloval mezi M70 - 1:12.37. A stříbro v M65 bral i Tomáš Miřejovský za 1:35:22.

Veteráni předvedli krásné výkony, ti co závodili 3 dny za sebou, před těmi klobouk dolů. Tohle jsou velká chodecká srdce.

Po závodním víkendu se již jen čekalo, jak dopadne nominace pro ME. Není to jednoduchá záležitost. V rankingu byla při uzavření 28.7. tato jména:

Muži: Hlaváč, Kukla, Morávek, Zajíček

Ženy: Klimentová, Martínková.

Jistotu startu měli však pouze Klimentová, Kukla a Morávek. Morávek splnil limit pro maraton loni v Zittau. Jedním časem smáznul v nominačním období potvrzovací limit ČAS i ostrý limit. Klimentová měla potvrzovací limit pro půlmaraton a navíc v první dvacítce v rankingu. Kukla prošel přes ranking, vzhledem k věkové kategorii U23 nepotřeboval potvrzovací limit.

Jenže kvalifikační rošáda neskončila 28.7.. To přijdou odhlášky, potvrzení, nabídky volných míst.

V úterý večer Franklová byla mimo postupové pozice. Ve středu už byla opět 35. a po dalších odhláškách je 27. Ve čtvrtek pak byla schválena nominací ČAS i přes to, že při uzavření rankingu na postupové příčce nebyla a limity jí chybí.

V nominaci figuruje i Eliška Martínková. Ta letos předvedla velmi kvalitní desítku v Brně. 20 000m šla však po 5min/km a na dalších možných nominačních závodech nestartovala. Možnost prorvat se u obou žen do rankingu ukazuje, o kolik jednodušší to pro ženy, proti mužům, je. Pokud Martínkové zdraví vydrží, lze očekávat, že půjde výkonnostně na jiné úrovni, než Franklová. Z předchozího ME obhajuje 11.místo. Nicméně její nominace bez kvalifikačního času není transparentní.

Bohužel další české chodecké vlaječky v nominaci ČAS chybí. Hlaváčovi chyběl potvrzovací limit, i když byl v rankingu se splněným limitem EA. Jenže ten zašel ještě před kvalifikačním obdobím ČAS. Zajíčkovi limit chyběl taktéž. Ani jeden šanci, na rozdíl od Martínkové s Franklovou,  nedostal. Porovnáme li nejlepší výkon Franklové na půlmaraton z letošního roku, tedy ten ze Stříbra, je to dle maďarských tabulek 975 bodů. Zajíček, který předvedl na svůj věk výborný výkon v Poděbradech, má za tento výkon dle tabulek 1143b.. Necháme li mluvit pouze fakta, je to, co se výkonnosti týče, rozdíl snad dvou tříd. Taktéž Martínkové desítka je bodově výrazně níže (1078), než výkon Zajíčka. Přesto Zajíček důvěru nezískal.

V Birminghamu tak uvidíme 6 českých vlaječek, ale mohlo jich být víc. Bylo by to potěšitelné, pokud by kvalifikace byla průhledná a měřilo se tak nějak všem stejně. Komu nevychází počty, neb nominovaných je 5, pak  pozor! Ta jedna vlaječka totiž nebude mezi závodníky. Mezi pozvanými rozhodčími je po dlouhé době i rozhodčí z Čech. Pozvánku od Evropské atletiky dostal Miloslav Lapka. Mílu na trati s terčíky jistě uvidíme, bylo by skvělé, kdyby bylo hodně vidět i ostatní Čechy.

V Birminghamu se bohužel chůze nebude prezentovat dobře. Závodí se v jeden den, ve stejný čas. Mnoho závodníků, kteří byli na postupu na obě tratě, tak muselo volit. A i proto se nenaplní všechna volná místa, která chůze má (35 osob na disciplínu). Na ženský maraton se přihlásilo dokonce pouze 21 chodkyň z 35 možných. Do závodu se dostanou i závodníci, kteří by jindy neměli šanci. Důsledek bude nejspíše totožný, jako po minulém ME. Tehdy se místa pro chůzi snižovala. A tak je možné, že na dalším ME už bude na disciplínu třeba jen 25 míst. Škoda. Ale i tak se bude na co dívat. Mistrovské soutěže jednotlivých zemí z tohoto víkendu ukázaly, že jsou chodci a chodkyně ve skvělé formě. Na kratších distancích padala národní a osobní maxima, evropští závodníci jsou výborně připraveni. Lze předpokládat, že v Birminghamu to bude smršť osobních rekordů. Snad i těch českých…