60. ročník závodu OLOMOUCKÁ DVACÍTKA

RESULTS

Autorka článku: Lucie Nekulová / Foto: Jan Nekula

V sobotu, 18.4., si chodci a chodkyně dali dostaveníčko v sluncem zalité Olomouci u příležitosti 60. ročníku závodu Olomoucka dvacítka. Při tomto domácím otvíráku sezóny nás vždy vítají rozkvetlé Smetanovy sady a ne jinak tomu bylo i tentokrát.

Závod zahájil společný start na 1 - 3 - 5km. Mezi chlapci i děvčaty dominovali slovenští atleti a atletky. Martin Snopko předvedl 1km za 5:35 a o 14 sec porazil vyškovského Matěje Halase. Třetí prošel cílem další nositel velkého chodeckého jména - Matúš Benčík. Na startu kilometrového závodu nechyběl ani jeden z otců zakladatelů tohoto závodu, pan Václav Dostalík.

Emilia Bajteková (SVK) dominovala mezi děvčaty - 5:06. I další 2 dívenky zvládly kilometr hluboko pod 6 min - Terézia Poláková 5:12 a Radka Michalicová 5:31. V tomto věku vynikající výkony.

Na trojce šel jasně do čela Michal Benčík (14:41) a jediný se dostal pro magickou hranici 5 min. Pro stříbro si dokráčel v novém osobním rekordu frýdecký Josef Kuchař (15:01). Škoda těch 2 sec, snad příště. Bronz bral jeho tréninkový kolega Miroslav Myška (15:38).

Vítězství z trojky dívek putuje taktéž na Slovensko zásluhou Niny Lasicové (16:05). Nela Riečanová (16:24) zapnula v posledních 100m turbo a krásným dlouhým svižným krokem utrhla své soupeřky z Frýdku. Eliška Kokořová (16:27) přespurtovala svou frýdeckou parťačku Veroniku Zvonkovou (16:29).

5km mužů bylo ve znamení souboje bratrů Bátovských. Jakub zvítězil za 21:56 před Šimonem (22:20).

S vítězstvím časem mohla být na náročné trati spokojena i Timea Indrišková, která šla rovných 25 min.

Závod na 10km byl společnými startem pro muže a ženy. Spolu s ligovou soutěží probíhala i veteránská mistrovství ČR v chůzi na 10 km. Před startem jsme všichni vzpomenuli minutou ticha vloni zesnulého Aloise Lajčíka, jednoho ze zakladatelů závodu. 

Adam Zajíček sice v lize nestartuje, ale přijel si zazávodit. Už se oklepal z maratonu v Dudincích,

v minulém týdnu začal makat na kvalitě a další rychlé kilometry si šel v Olomouci. Bylo vidět, že jde tréninkově, i tak neměl konkurenci. Od začátku šel velmi dobře technicky, vyvaroval se výraznějším technickým problémům a mohl se radovat z jasného vítězství i solidního času (41:26).

Adam se nově připravuje s panem trenérem Romanem Benčíkem. Adame, ať vám spolupráce funguje, přinese ti nové podněty a impulsy, radost a rychlé časy.

S vítězným, radostným pokřikem prošel cílem na druhém místě Jakub Mažgút (43:31). I on šel svůj závod a v cíli měl důvod k radosti. Vylepšil si OR z Zittau, kde je rychlý okruh a po nepovedeném MS chodeckých týmů v Brazílii si potvrdil, že jde správným směrem.

O třetí příčku dlouho bojovala rumburská skupinka Borissov - Nedvídek - Vejvančický spolu s Hanykem a Hlochem. Jarda s Romanem postupně odpadli a zbyli rumburáci. 3km před cílem nastoupil Standa Borissov. Ten Standa, který říká, že nemá rád teplo a na 10km potřebuje trénovat přeci jen více, než trénuje. Svým svižným, plavným stylem pelášil směr cíl a předvedl kvalitní výkon 47:19. Vojta Vejvančický byl čtvrtý za 47:44 a Martin Nedvídek byl 11 sec zpět. Pod 50 min se dostali i Roman Hanyk (48:25) a Jaromír Hloch (49:09), který snad již zažehnal zdravotní trable a vrací se v plné síle.

Neztratili se veteráni. Mladoboleslavský Luděk Šolc si připsal titul v kategorii M65 výkonem 57:41! Mezi šedesátníky kraloval Josef Smola (59:24), který se taktéž radoval z mistrovského titulu. Pod 60min se dostalo 16 mužů.

Nejstarším účastníkem závodu byl berounský Jiří Kovanda (M80)! Bravo.

Nejlepší české závodnice nabírají formu pro Poděbrady v Itálii, i tak se bylo nač dívat. K chůzi se navrátivší Jana Zikmundová neprožila jednoduchý závod. S pálícím sluníčkem se prala, závod jí vůbec nesednul, přesto si připsala dominantní vítězství a čas 54:00.

O další medaile se bojovalo až na cílovou pásku. Michaela Říhová porazila tzv. o prsa Johanu Petříkovou a rozhodovala cílová kamera (obě 56:43). První desítku má za sebou čerstvá juniorka Emma Mulačová z Berouna. Emma šla výborně a dala to za rovných 57 min. Na pátém místě mocně finišující Štěpánka Pohlová Kučerová zabojovala na posledních metrech a zvládla to o 1 sec pod 60 min.

V závodech bylo uplatněno pravidlo PZ, díky čemuž byly pouze 2 diskvalifikace. Další 4 atleti měli možnost závod dokončit a přinést svým oddílům zasloužené body.

Krásný olomoucký závod je za námi a už v sobotu se potkáme na dráze v pražském Radotíně.

Tak formu s sebou a na viděnou.

Bez ohledu na věk hledáme hranice vlastních možností. Upgrade your limits!

RACE WALKING - 3.000m inside / 5km outside

RESULTS

Týden po Mistrovství světa v atletice v polském Toruni si na stejném místě, v nádherném sportovním svatostánku, dali dostaveníčko evropští veteránští atleti. Mistrovství Evropy Masters atletů se uskutečnilo po 15. v termínu 27.3. - 2.4.2026.

Krásná hala i místo přilákalo celou řádku českých veteránských atletů. Mezi nimi měla chůze své tradiční početné zastoupení. Polský závod se pyšnil velmi přehledným webem a také vlastním neplaceným kanálem na YouTube a kdo chtěl, mohl tak zápolení veteránů sledovat on-line.

V chůzi se v hale startuje na 3000m a následně mimo halu na silnici v závodě na 5000m.

Nejdříve proběhly halové chodecké soutěže.

V kategorii žen W 50 jsme měly 2 zástupkyně. Ivana Vranková si za výkon 17:03:61 pověsila na krk bronzovou medaili. Lenka Borovičková byla se ztrátou 17 sec čtvrtá. Kategorii suverénně ovládla výborným výkonem nám dobře známá německá atletka Brit Schröter (15:10.59).

Mezi muži jsme měli na trojce početnější zastoupení. Poprvé se na masters scéně představil Rostislav Kolář a výkonem 14:17.49 bral bronz. Překvapivě až o více jak 20 sec za ním skončil na čtvrtém místě v kategorii M35 domácí Rafal Sikora. Na vítězství bylo třeba jít hluboko pod 14 min, v této kategorii mladíků mezi masters se bral titul za 13:36.76.

Mezi padesátníky mělo Česko ve hře dva žhavé kandidáty na post nejvyšší. Od začátku se do čela závodu vydal Španěl Ruben Piñěra, následován trojičkou Borsch (GER), Nedvídek a Cogan. Nedvídka brzo začalo jeho volnější tempíčko bavit (4:38 první km) a vyrazil dopředu, čímž urval Borsche, ale na zádech si dál vezl Cogana. Druhý kilometr šli padesátníci za pouhých 4:16.

Cca 800m před cílem ještě přitlačil na pilu Rudolf Cogan a připsal si evropský titul v čase 13:09.15. Martin Nedvídek o 8 sec zpět bral evropské stříbro. Německý tank Steffen Borsch dokázal ustát situaci, kdy čelil 2 červeným a o dalších 9 sec za Martinem vyválčil bronz. Výkony padesátníků jsou neskutečné, na Španěla za čas 13:37 zbyla jen čokoláda! Nebo po česku brambora.

Zastoupení jsme měli i v kategorii M60. Josef Smola věděl, že medaile je daleko. Považte, že první trojice šedesátníků šla hluboko pod 15min! Vítězný Španěl Periañez Garcia předvedl 14.37.06. Pepa si šel svoje a v závěru se dostal do záběru kamer v obrovském finiši dvou veteránských buldoků. Bok po boku s Polákem Molskim protnul cílovou pásku a uhájil 5. místo o 5 tisícin! Tohle v chůzi moc často nevidíme. V letošňáku 16:17.61.. Mohutný finiš odneslo koleno, ale jen malověrní (já), si mohli myslet, že by Pepa pustil 5km. ME se prostě nevzdává.

Další zlato a evropský titul pro české barvy zapsal Miroslav Fliegl mezi sedmdesátníky. Jeho výkon byl mimo kategorii, časem 17:22.41 nadělil druhému v cíli více jak 70 sec.

Po dlouhé závodní chodecké pauze se v kategorii M75 představil Petr Adam. Závod dokončil na 7. místě za 20:44.44. I v této kategorii visí medaile velmi vysoko. Považte, že na titul bylo potřeba ujít 3000m za 18:37.19 - Ian Richards.

V chůzi na 5km se nezávodí jen v rámci jednotlivců, ale bojuje se i o týmové tituly. Tým lze složit z atletů různých věkových skupin,  zařazení do kategorie celého týmu se řídí nejmladším členem týmu.

V kategorii W 40 startovala Martina Netolická a výkonem 30:41 si vykopala řádku brambor.

Mezi ženami W 50 si opět bronz pověsila na krk Ivana Vranková za čas 29:41. Lenka Borovičková finišovala taktéž čtvrtá za 29:58. Dámy daly dohromady tým a v kategorii W40 získaly stříbrné medaile o 30 sec před Polkami.

Na pětce mužů byl nejmladším českým zástupcem Josef Smola M60. I přes bolavé koleno závodil a bral další páté místo za 29:09. Tentokrát se o něj prát nemusel, šestý Polák Golawski byl o 3 minuty zpět.

Kategorii sedmdesátníků opět ovládnul Miroslav Fliegl - 29:33. Druhému v cíli této startovní vlny nadělil více jak minutu. Jiří Janoušek předvedl 33:58 a dokončil na 5. místě v kategorii M70.

Petr Adam byl mezi M75 na sedmém místě (35.21) a tihle veteránští kluci brali společně v kategorii M70 týmové zlato daleko před svými soupeři.

Úspěšné veteránské halové ME je za námi a české veteránské chodce čeká již za pár dní MČR v chůzi na 10 km v Olomouci. Tak na viděnou na lize a při mistráku.

PROPOSAL for International open Race-Walking Competition (WRC F) in Vienna on June 04 / 2026.pdf

PS: Please don’t worry, if the status of your registration does not appear immediately as released in the system, you will be eligible to participate in the race as far as you are from Europe or have a VISA for Europe. All entries will be released automatically later after check of VISA requirements for non-European athletes.

INTERNATIONAL RACE WALKING CALENDAR 2026-2032.pdf

Hier der neue internat. Gehsportkal. 2026 - 2032 mit den konkr. Daten für die Österr. Staatsmeisterschaften Halbmarathonstraßengehen/10km-Straßengehden U20 am 4.6.2026 und weiteren zukünftigen Terminen! Durch Herr Ludwig Niestelberger ausarbeitet. Danke Ludwig!

RACE REGULATIONS

PROPOZICE

INFORMATION: Josef Smola, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.   Tel.: +420 602 216 501

MČR v chodeckém maratonu skončilo fiaskem. Česká chodecká reprezentace se dál propadá do propasti! Zodpovědná trenérka zůstává v klídku! 

Čest české chůze v Dudincích zachraňovaly dvě dámy: na závodním poli Ema Klimentová a na diplomatickém poli Lucie Nekulová - konečně má česká chůze alespoň schopnou technickou delegátku na nejvyšší mezinárodní úrovni!!

RESULTS

Autorka článku a foto: Lucie Nekulová

Autor nadpisu k článku: Josef Smola

V sobotu 7.3. přivítalo lázeňské slovenské městečko již 45. ročník Dudinské 50. Nezvykle brzký termín přizpůsobený datu konání MS chodeckých týmů v Brazílii ovlivnil počty startujících a výrazně menší množství jihoamerických atletů, pro které je Dudinská srdcovka. Dudince vítaly závodníky sluníčkem a teplým počasím (15°C).

Poprvé se startovalo na nové maratonské a půlmaratonské distanci. Věnujme se především české stopě, neb o tom, jak závod probíhal, si každý mohl přečíst na webu SAZ. A nebo si mohl v sobotu ráno udělat kávu, snídani a bavit se chůzí u streamu.

Součástí závodu byla i četná národní maratonská mistrovství včetně toho našeho. Mužů se přihlásilo 5, mezi ženami se odvážila pouze Nelly Bugárová. Ta závod nedokončila, ten den jí to nesedlo a trať rychle opustila. Dokončovat kvůli medaili z MČR nemělo smysl, Nelly byla jediná a tak by titul stejně neobdržela (pravidla požadují alespoň 3 závodníky/ce na startu). Je otázkou, zda letos některá žena maraton dokončí. Třeba se  o to Nelly nebo Štěpánka Pohlová Kučerová pokusí na podzim v Zittau. Krom osobní výzvy se letos hraje i o ustavující český rekord. Kdo bude mít na konci roku 2026 nejrychlejší čas, bere rekord. A protože tahle trať bude pěkně náročný oříšek k rozlousknutí, je klidně možné, že ten výkon dosti dlouho vydrží.

Nakonec ani 5 českých mužů na startu nestálo. Lukáš Gdula se bohužel zranil týden předtím při MČR v hale. Ostravský závod, ze kterého byl diskvalifikován, je tak pro Lukáše dvojnásob hořkou pilulkou. Mezi přihlášenými chyběl i Jarda Morávek, který se loni v Zittau předvedl ve vynikající formě, splnil limit EA pro ME v Birminghamu i pro MS chodeckých týmů v Brazílii. Jenže Jardovi štěstěna dlouhodobě nakloněna není. Po patáliích s achilovkou odletěl do JAR za tréninkovou skupinou a bohužel při běhu trefil terénní nerovnost (eufemismus pro díru v asfaltu) a je z toho zlomený kotník. Jardovi přejme, ať se především vrátí ve zdraví do běžného života a pak teprve myslí na ten sportovní.

Od začátku se pospolu držela naše skupinka adeptů na titul - Hlaváč, Kukla, Zajíček. Zajíčkovi to nejelo, už na 8. kilometru měl závodu plné zuby a nejen na něm bylo vidět, jak rozdílný je maraton a 35 km resp. 20 km. Maraton se přiblížil tradiční padesátce a neskutečně bolí. 3h dřiny. Pro ty nejlepší. Když to nechutná, je to pekelně dlouhé.

Hlaváč i Kukla se Zajíčkovi vzdalovali, odstoupil Malysa. Kukla se přepil a nejdříve zezelenal, zešedl a i když na něj Zajíček ztrácel už kolo, rychle mu je vrátil. Albert nakonec ze závodu odstoupil na hraně absolutního vyčerpání na 37 km. Těch 5 km do cíle bylo nekonečných 5km daleko. Pro titul si šel naprosto neohroženě Vítek Hlaváč z AC Tepo Kladno. Ten se sice s novopečenými otcovskými starostmi nenachází v nejlepší formě, ale zkušenosti z padesátky, které nemá nikdo z jeho mladších pronásledovatelů, dokonale zúročil. Skončil celkově 14., nevýrazný čas 3:19:49 je však bohužel daleko od potvrzovacího limitu ČAS pro ME. Ale titul se počítá. Pro stříbro si došel o 6 minut zpět Adam Zajíček z Atletika Poruba - 3:25:55. Ani on nemůže být s časem spokojen, je to daleko od žitavského výkonu i kvalifikace do Brazílie či Birminghamu. Je otázka, co pro oba atlety dál. Mohou se někde pokusit o maraton. Moc možností není. Ale maraton je jako padesátka. Regenerace bude trvat déle. Na kolik je další kvalitní maraton v jejich silách teprve možná uvidíme.

Co se dělo českou optikou v Dudincích dál? Obvykle startuje na Slovensku početná skupina z Frýdku a další mládežníci. Vzhledem k termínům letošní haly dorazila z mladých jen a pouze kadaňská Noemi Maják. Ta si přijela spravit chuť po přísné diskvalifikaci z předchozího týdne.

V Ostravě před rozhodčími na trojce neobstála, v Dudincích před těmi zlatými a stříbrnými nasbírala na 5 km trati jedinou žlutou od nejpřísnější rozhodčí závodu. Od DQ byla 3 žluté a 4 červené daleko. Jednoduše šla čistě. V Dudincích si vylepšila osobní rekord na 26:47 a mezi dorostenkami finišovala na 6. místě.

V MASTERS kategorii překvapila svým startem její maminka. Bertha Ramos De Majak protnula cílovou čáru  při svém prvním závodě na čtvrtém místě za 30:02. Výborně! Paní Bertha bude osvěžením naší masters scény. Šla krásně.

Mimo soutěž si na pětce zazávodila plzeňská Michaela Říhová (dříve Baklíková). Původně se přihlásila na půlmaraton, ale po nemoci, kdy startovala v Ostravě při MČR s teplotou (lidi neblbněte, srdíčko máme všichni jen jedno, raději starty oželte a užijte si to později), se nakonec rozumně rozhodla pro kratší trať. A dobře udělala. Míša předvedla kvalitní výkon, z Dudinců si odváží nové osobní maximum 25:41, svůj první čas na 5 km pod 26 min. Vzhledem k okolnostem je zřejmé, že do sezony bude vstupovat Říhová připravena na jedničku.

Na desítce U23 se měla představit Alžběta Franklová. Jenže i Alžběta laboruje se zdravím a na start ji nepustila únavová zlomenina.

Čest české chůze zachraňovala Ema Klimentová na půlmaratonské trati. Ema šla skvěle, na trati nechala úplně všechno a vybojovala si nejen letenku do Brazílie, ale i potvrzovací výkon pro Birmingham. Tam postoupí 35 chodkyň Evropy a Ema je aktuálně v žebříčku 20. Šance jsou obrovské. Ema za svůj výkon zaslouží absolutorium. V druhé polovině závodu sice nasbírala 2 červené karty a další žluté, ale protože šla na hraně nominačního limitu, závod nedokončila na jistotu, riskovala, makala až do konce  a brala zasloužený nominační jackpot. Bude bohužel jediná, kdo bude naši malou zemičku v Brazílii zastupovat. Nový osobní rekord Emy je 1:37:11.

Mezi muži dokráčel půlmaraton turnovský Roman Hanyk za 1:53.01.

Českou chůzi při závodech reprezentoval také rumburský veterán Martin Nedvídek. Ten však tentokrát nenasadil startovní číslo, ale vzal do ruky terčíky rozhodčího. Pozvání do Dudinců v roli rozhodčího (již po druhé!) je velkým osobním úspěchem Martina. Česká vlaječka pak byla i u jména technické delegátky závodu. Delegaci World Athletics obdržela tentokrát Lucie Nekulová. Den před MDŽ na místě mnoho žen nahlas oceňovalo, že vidí na této pozici při zlatém meetingu ženu.

Stav české reprezentační chůze pohledem dudinského závodu není před blížící se sezonou optimální. Morávek zraněný, Franklová zraněná, Gdula zraněný, Martínková se dává dohromady po druhé operaci (po operaci kyčle přišla na podzim operace kolene) a doufá ve start v Poděbradech. Mladá generace tvrdě narazila na onu proslulou maratonskou zeď a Vítek Hlaváč zase není úplně ve formě. Vyjma Klimentové a Morávka mají teoreticky všichni šanci něco s tím do Poděbrad udělat. U Morávka to bude na delší léčení. Klimentová se může těšit na sezóní vrcholy. Pevně věřím, že v Poděbradech taktéž na nové půlmaratonské trati, se všem našim reprezentantům bude dařit lépe. Jak po zdravotní, tak i výkonnostní stránce.

Na viděnou v Olomouci při prvním ligovém kole. A Emo, tobě ať se v Brazílii daří!

Obrovské drama v závodě žákyň - tři závodnice bojovaly o dvě medaile  (stříbrnou a bronzovou) v samém závěru v posledním 200m kole! Pro zlato si suverénně došla Kateřina Elblová. 

RESULTS

Autorka článku: Lucie Nekulová

Autor foto: Jaroslav Prückner

7.3.2026, ve stejném termínu, jako MČR dospělých v chodeckém maratonu, se opět v ostravské hale konalo MČR žactva v atletice. Malým atletům do maratonu ještě hodně chybí, v tomto věku je na hranici jejich možností vzdálenost 3000m.

Po závodě z minulého týdnu, který byl plný diskvalifikací a zmiňovala jsem ne vždy správné chování některých rozhodčích, je třeba si říci, že se nic takového nedělo. Rozhodčí posuzovali pouze ze vzpřímené pozice a hned se na to lépe dívalo. Díky! I rozhodcovský metr byl tentokrát mnohem mírnější.

Nejdříve se na start postavila děvčata. Přihlásilo se 14 děvčat, výběrem TD prošlo 8 z nich.

Na startu nechyběla žádná z favoritek a rozmezí časů první čtveřice ve 20 sec slibovalo zajímavou podívanou. Po prvním okruhu, kdy šla děvčata v jedom chumlu, se do čela probojovala největší favoritka Kateřina Elblová z Plzně a udávala tempo vedoucí šestice. Z té začala následně odpadat Ema Viktorinová, ale žádná z favoritek nezaváhala. Pole závodnic se postupně natahovalo a bylo vidět, že s přibývajícími metry se techniky závodnic povětšinou zlepšuje, děvčata byla uvolněnější a jistější v pohybu. První kilometr byl na hranici výkonnostních možností děvčat za 5:56. Závodnice byly na MČR výborně připravené, v tempu nepolevovaly a bylo jasné, že se bude útočit na osobní rekordy. Na metě 2200m se Elblová odpoutala od ostatních, zaútočila a velmi rychle si vybudovala  cca 5 sec náskok, který nadále navyšovala. Kateřina Elblová (AK Škoda Plzeň, tr. Malysa otec a syn) dokázala výrazně vystupňovat tempo, přičemž však držela technické provedení a po posledním km za 5:38 si zapsala nejen velký halový OR 17:28.32, ale především získala zlatou medaili a halový titul.

Za ní to v posledních 400m vřelo. V jednu chvíli odpadala drobounká frýdecký závodnice Javůrková, evidentně dřela ze všech sil, aby se dokázala do závodu vrátit těsně před zvoněním do posledního kola, dostala se nejen přes vyškovskou Halasovou, ale i mladoboleslavskou Hůlkovou a bojovala o střbro. To si však nechtěla nechat líbit závodnice z Boleslavy, zareagovala a frýdečačku přejela. Stříbro si tak v novém OR 17:40.70 vybojovala Adéla Hůlková (AC Mladá Boleslav, tr. Prückner) - viz foto, z posledních sil tvrdě vyválčený bronz si na krk pověsila Natalia Javůrková ( TJ Slezan Frýdek - Místek, tr. Nejezchleba) po obrovském zlepšení o více jak 2 min, kdy její nový OR má hodnotu 17:47.10. Medaile čokoládová, jak hezky říkají např. Francouzi, u nás však bramborová, zbyla na vyškovskou Anežku Halasovou, která se taktéž v novém halovém OR dostala pod 18 min - 17:50.58. Všechna děvčata v soutěži bojovala na hranici svých nejlepších výkonů a za to, jak se dokázala na MČR ve spolupráci se svými trenéry připravit, zaslouží absolutorium. Všechny závodnice viděly cíl.

Žáků se k závodu přihlásilo 5 a všichni stáli na startu. Až do poloviny závodu se drželi pospolu, pomalu začali odpadat Dobeš s Příhodou. Tempo povětšinou udával hradecký Roman Holubář, který stejně jako vítězka žákyněk zaútočil 4 kola před cílem a začal budovat náskok. 

Pro zlato si Roman Holubář (TJ Sokol Hradec Králové, tr. Ettler/Hájek) došel velmi přesvědčivě za 18:25.53 a Štěpánku Pohlovou-Kučerovou může těšit, že jí v Hradci vyrůstají následovníci.

Stříbro bral o 10 sec zpět finišující Matyáš Dražan (TJ Liaz Jablonec, tr. Párys) a bronzem potěšil klan Halasových z AHA Vyškov Matěj Halas v novém OR 18:42.97.

Projev chlapců byl přeci jen o něco těžkopádnější. V tomto věku mají vše před sebou a bylo vidět velké úsilí a technicky solidní, leč proti děvčatům méně flexibilní, technické provedení. I zde všichni atleti úspěšně závod dokončili.

Většinou spokojeni mohli být i diváci na streamu. Zatímco při finále ligy často vidíme chodce jen při startu a v posledních 50m, tentokrát jsme sledovali závodníky takřka nepřetržitě. Při závodě žáků se sice na chvíli přešlo do tyče, ale rychle jsme se vrátili k chůzi, neb se blížila poslední 2 kola. Výborně!

V HLAVNÍ ROLI ROZHODČÍ -  ZCELA NEOPRÁVNĚNÉ A NEPOCHOPITELNÉ DISKVALIFIKACE! TAKTO PROSÍME ROZHODNĚ NE!!!     

Autorka článku: Lucie Nekulová

RESULTS

Po několika letech pražských halových šampionátů se v letošním roce konalo chodecké mistrovství v novém formátu a na novém místě. Zatímco v předchozích letech bylo MČR v chůzi v hale pořádáno společně s víceboji, letos došlo ke změně a vícebojaři i chodci se přidali k MČR dospělých. Dostaveníčko si dali nejlepší atleti české atletiky v Ostravě. Chodecká klání byla rozdělena do dvou dnů, v sobotu závodili muži a ženy, v neděli mládežnické složky vyjma žactva.

Žáci a žákyně budou bojovat taktéž v Ostravě, ale až za týden při žákovském atletickém šampionátu.

Nebyla to jediná změna. Junioři i dorostenci šli nově pouze 3000, ženám se naopak vzdálenost prodloužila a šly 5000m. Překvapení pak bylo na postu rozhodčích. Zcela chyběli naši nejlepší rozhodčí silver level Miloslav Lapka s Martinem Nedvídkem. Kde jinde, než na MČR, by měla naše špička být?  Minimálně v jednom případně nedošlo ani k pozvání na tuto akci!

K závodům se přihlásilo na 50 chodců a chodkyň, kteří splnili účastnické limity. Ve stejném termínu s konala mistrovství např. Francie, Itálie či Ukrajiny. Světový rekord předvedl Francisco Fortunato (17:54.48), Lyudmila Olyanovska (19:53.61) se postarala o první historické ženské prolomení 20 min hranice a šlo by pokračovat. V českých podmínkách se podobné lámání rekordů čekat přeci jen nedalo, MČR v maratonu se jde již následující víkend a to rychlým časům nenahrávalo.

Závodní den zahájily ženy. Mezi šesti chodkyněmi byla jasnou favoritkou Ema Klimentová a také vyrazila okamžitě do čela a svým soupeřkám se rychle vzdalovala. Adeptka stříbra Alžběta Franklová se ani nesnažila ostře kráčející Klimentové držet a šla si své tempo. Závod tak byl zajímavý především na dalších příčkách. Po venkovní medaili na MČR v chůzi na 10 000m se na start opět postavila bývalá mládežnická reprezentantka Jana Zikmundová a bojovala s Michaelou Řihovou (dříve Baklikovou) o bronz. Říhová pomalu navyšovala na Zikmundovou vedení, ta se však nehodlala vzdát. Klimentová si došla pro suverénní vítězství ve svém absolutním osobním rekordu na této trati, který se stal i rekordem národním - 22:03.88. Ema se tak týden před startem v Dudincích (jde půlmaraton) předvedla ve skvělé formě. Totéž nelze úplně tvrdit o Alžbětě Franklové. Druhé místo bylo jasné, časem 24:11.73 však zůstala za očekáváním. Nejspíše je ještě třeba vstřebat tréninkovou dřinu z tréninkových kempů v teple, než se Alžběta přiblíží loňské výkonnosti. Třetí místo nakonec vybojovala s 30 sec náskokem Jana Zikmundová. Ta sice v první polovině trati ztrácela na svou plzeňskou soupeřku, po 3km se však přes ni přehnala a připsala si absolutní osobní rekord 25:40.82. Hned 3 závodnice čelily 2 červeným, včetně vítězné Klimentové, na rozdíl od svých mužských kolegů se však dokázaly DQ vyhnout.

Mužský i ženský závod byl prapodivně otevřen pouze pro dospělou kategorii. Všechny ostatní disciplíny v rámci soutěžního víkendu umožňovaly start dorostu i juniorů (jen v běžeckých disciplínách bylo takových startujících přes 50!), v chůzi se technický delegát rozhodl jinak. Proč tomu tak bylo, je otázkou, kterou nedokáže nikdo smysluplně zodpovědět. Chodci jsou ti poslední, kdo chce být brán jinak, než ostatní atletické disciplíny. Oporu v pravidlech pro toto rozhodnutí najít snad ani nelze. A že jsem se snažila!

Hned po startu vyrazil do čela a rychle budoval náskok olympionik Lukáš Gdula. Šel velmi suverénně, dravě, vypadal výborně a cílil pod 20 min. Při neúčasti Morávka (dohání tréninkové manko po zranění a Kukly (ještě na tréninkovém kempu v JAR, přilétá až na Dudince), byla skupinka pronásledovatelů dvojčlenná - Zajíček a Hlaváč. Adam Zajíček se ani nesnažil sebevědomě jdoucího Gdulu stíhat, soustředí se na maraton. Překvapivě brzy začal zaostávat Hlaváč. Na dalších místech pak byla dvojice Vejvančický - Cogan. Gdulův náskok rostl, energicky jdoucí atlet se nejspíše přestal soustředit na technickou přesnost a šlo to rychle.  Zaúřadovali rozhodčí. Nejdříve vyndali Gdulu, který mohl jen povzbuzovat své kolegy. Vejvančický s Coganem náhle bojovali o bronz. A těsně před koncem závodu přišel další šok. Ze závodu se poroučel i v tu chvíli stříbrný  Vítek Hlaváč. Adam Zajíček si došel poklidně pro svůj první dospěláky titul - 20:48.82. 400m před cílem nastoupil Vejvančickému, který odtáhnul celý závod, Rudolf Cogan, nejstarší závodník na startu (54 let)! Bývalý reprezentant šel neuvěřitelně, technicky naprosto skvěle, dal národní rekord M50 - 22:10.29 a dokráčel si pro republikové stříbro. Fantastický výkon v jeho věku. Bronz (ne)získal Vojtěch Vejvančický, který navázal na obrovské zlepšení z podzimu a tento prvním rokem junior si vylepšil absolutní OR již na skvělých 22:15.54. Jenže pak přišlo ke slovu rozhodnutí technického delegáta. To bylo matoucí i pro pořadatele, kteří nejprve Vejvančického pozvali na vyhlášení vítězů, neb v ostatních disciplínách by medaili měl. V chůzi nesmyslně ne a tak byl Vojtěch nucen předat pozvánku k ceremoniálu čtvrtému v cíli, hranickému Rosťovi Kolářovi. Nepochopitelné…

Během závodu byli z 11 startujících diskvalifikováni 4 borci, což je vysoce nadstandardních 36%.

Rozhodčí nasadili hodně přísný metr.

V neděli pak nastoupily jako první ke startu dorostenky ve společném závodě s juniorkami. Na startu byly jasnými favoritkami kadaňská Noemi Maják a berounská Emma Mulačová. Překvapivě však tempo udávala při svém prvním boji v mistrovské soutěži juniorka Součková. Ta se letos zlepšila již na 16:29, za dorostenkami však měla zaostávat. Ovšem na papíře. V reálu šla nádherně a nebojácně udávala tempo společně s Hromádkovou i oběma dorostenkami. A byla radost se na děvčata dívat. Tedy u televize. Na místě viděli rozhodčí něco jiného. A tak divák jen s otevřenou pusou sledoval, jak Maják dostává jednu žlutou za druhou. Ze závodu se poroučela 400m před cílem a i když se s DQ na místě vyrovnala, po shlédnutí video záznamu zůstává pachuť.

Z vítězství mezi dorostenkami se v novém osobním rekordu radovala nádherně jdoucí Emma Mulačová (15:32.60), je však škoda, že nedošlo na souboj favoritek v závěru. Stříbro a nový OR si připsala další novicka a ohromně se lepšící Sofie Proňová z Kolína (16:24.03), bronz získala Veronika Zvonková z Frýdku taktéž v OR (16:38.52).

První cílem společného závodu však prošla po obrovském zlepšení o plnou minutu a skvělém výkonu českobudějovická juniorka Klára Součková (15:22.02). Bravo! Pod 16 minut se poprvé dostala i další juniorka z Nového Města, Kateřina Hromádková - 15:41.88. Další bronz veze do Frýdku v novém OR Eliška Kokořová (16:08.13). Jedna juniorka byla diskvalifikována.

Následně nastoupili junioři společně s dorostenci. Pojďme nejdříve k těm mladším. Závod vedli favorité z Duchcova Weis a Slaměník společně se Svobodou z Poruby. Brzy získával na vrh Slaměník a svým soupeřům se vzdaloval. Český žákovský rekordman Weis z Radotína (při Hodinovce 3000m za 13:32) se  poroučel z trati těsně za půlkou z druhého místa. Na druhé místo se posunul porubský Svoboda, i on však byl 200m před cílem z trati odvolán pro porušení technických pravidel. Arnošt Slaměník ustál přísné pohledy rozhodčích i nasazené tempo a došel si pro titul v čase 14:03.51. Stříbro bral v novém OR frýdecký Josef Kuchař (15:37.87), o 5 sec zpět získal svou první republikovou medaili Miroslav Myška, taktéž z Frýdku. 3 závodníci byly DQ.

Do juniorské kategorie se přesunula silná čtveřice Mochal - Vejvančický - Rösler - Plecháček. A byli také jediní, kteří stáli na startu. Dan Mochal vedl od začátku, Vejvančický po úžasné sobotě s trpkým koncem začal tradičně rozvážněji, s větším dostupem se o bronz tahala dvojice Rösler - Plecháček. Start Plecháčka byl překvapením, neb se již více věnuje běhům a chůzi dává pomalu sbohem. Vejvančický postupně začal Mochala stahovat a oba borci předvedli výborné výkony. Liberecký Dan Mochal zvítězil ve výborném OR a svém prvním čase sub 13 - 12:46.88 a pokračuje tak ve výkonnostním progresu. I Vojtěch Vejvančický si zapsal skvělý čas a po OR na 5000m si odškrtnul  kratší distanci - 12:53.99. Výkon obou borců lze hodnotí jen superlativy, vzhledem k Vejvančickému dvojboji se při poděbradské juniorské desítce máme nejspíše nač těšit. Druhá dvojice šla dlouho pospolu, 800 před cílem však nastoupil Marek Rõsler, rychle se Plecháčkovi vzdálil a získal jasný bronz - 13:28.19. Plecháček rozhodně překvapil, s novým osobním rekordem na trojce 13:49.38 by měl odchod k běhům ještě zvážit.

MČR bylo plné skvělých výkonů. Mládí se prezentovalo opravdu na výbornou.

Divákům však nejvíce zůstane v paměti nadstandartní množství diskvalifikací. U Tv to tak hrůzně nevypadalo, neviděli jsme však vše. Závod vyvolal celou řadu otazníků. Absence obou našich špiček z řad rozhodčích je překvapivá. Opět vyvstává otázka penalty zóny. Mnoho rozhodčích na tomto pravidle nevyrostlo a netěší se jejich oblibě. Je však součástí světové chůze již přes 10 let. Obrovské množství DQ při letošním šampionátu, velmi často mezi mladými, pro které byla PZ primárně zavedena, k implementaci vybízí. Mnozí vyhození by zvládli i při 30 sec penalizaci zazářit. Již za týden je krom Dudinců i žákovský šampionát. Uvidíme, jak se bude rozhodovat tam, nicméně po uplynulém víkendu bych 4 kužely postavila na dráhu okamžitě… Ve světě to v hale vídáme často. Zdvižené obočí mnohých a hlasitou kritiku vyvolala účast jednoho z rozhodčích. Pokud máte v závodech 8 atletů, je otázka, zda máte rozhodovat. Není to nic osobního, daného pána jsme zde mnohokrát chválili, jde jen o validní poznámku a námět k diskusi. Rozhodčích se bohužel týká i výtka k chování. Pravidla se netýkají jen atletů. Rozhodčí chůze má rozhodovat ze vzpřímené pozice. Dřepy i předklony nechme do tělocvičny, na MČR to nepatří. Na streamu to vidět nebylo, zprávy z místa však říkají, že byla k vidění i lehací technika… To je, dle pravidel chůze, nepřijatelné. Rozhodčí si musí uvědomit, že v digitálním věku je vše vidět a i oni reprezentují disciplínu. Rozhodujte přísně, nasaďte tvrdý metr, ale musí to mít styl.

I přesto si však pamatujme šampionát především jako přehlídku krásných výkonů. Snad na ně naváží nejen naši reprezentanti již za pár dní v Dudincích. Do Dudinců i žactvu přejeme jménem SMOLA CHŮZE pěknou techniku a skvělé výkony. Ať vám závodění dělá radost.

Autor článku: Josef Smola

V neděli 22.března 2026 se koná otevřené Mistrovství Rakouska v chůzi na silnici na 10km a 5km v Salzburgu.

Start a cíl je na stadionu ULSZ SALZBURG RIF, okruh je zcela nový, rovinatý, v délce 1km (pendlovací).

Závodníci z Česka jsou vítáni ve všech kategoriích! 

Pokud by měl někdo zájem a chtěl pomoci s organizací, můžete se na nás obrátit. Přihlášky: nejpozději do pondělí 16.3.2026 

PROPOZICE / AUSSCHREIBUNG_německy_deutsch.pdf

PROPOZICE / AUSSCHREIBUNG_anglicky_english.pdf 

Link k závodu:

https://www.k-lv.com/veranstaltung/offene-oesterr-meisterschaften-im-10-km-5km-strassengehen/