Vítězi 94. ročníku Poděbrady Walking se stali Peruánka Kimberly García León s Italem Francescem Fortunatem. Z českých chodců si vedla nejlépe šestá Ema Klimentová.

RESULTS

Autorka článku: Lucie Nekulová

Autoři foto: Josef Smola a ČAS / Ondřej Plecháček

Na foto vítězi 94. ročníku Poděbrady Walking (půlmaraton chůze) - Ital Francesco Fortunato 1:23:00h a Peruánka Kimberly García León 1:31:44h

Na srdce jsou Poděbrady a Poděbrady jsou chodecká srdcovka. To platilo a platit bude.

Netradičně v pátek, v Den Vítězství, se uskutečnil další ročník legendárního závodu Poděbrady Walking. Chodci a chodkyně se na kolonádě sešli již po 94. a stejně jako vloni se o kolonádu podělili s běžci. Což klade na organizátory vysoké nároky, mnozí byli ten den na place přes 14h!

Přidejte k tomu předchozí přípravy a dalo by se polemizovat, kdo předvádí heroičtější výkony…

Věnujme se závodům především českým pohledem. Nelze psát o všech, alespoň to nejzajímavější.

Závodní den začal brzy, již v 8:15 Chůzi pro zdraví, závodu na 1km, který byl určen seniorům 70+. Bohaté startovní pole bylo fascinující. Babičky i dědečkové, senioři různého věku a kondice, všichni se rozhodli vyrazit, projít se, pobavit a nemohlo je zastavit ani chodítko či berle. Pravda, většina startovala poprvé a po startovním výstřelu byli upozorněni, že už se závodí. O to urputněji vyrazili na trať a byli úchvatní. V závěru mnozí bojovali bok po boku a opravdu se soutěžilo!

Absolutním vítězem se stal muž s ročníkem narození 1950 p. Jiří Šotola, reprezentant SMOLA CHŮZE, který svůj kilometr zvládnul pod 8 min! Největší absolutorium pak patří dámě. Paní Drahomíra Živáčková se postavila na start ve věku 102 let. Fantastické. Sledovat seniory byla čistá radost.

Tu závodní chůzi pak zahájil závod na 5km, v kterém byla zastoupena celá řada kategorií.

Mezi dorostenci se opět skvěle prezentovali hoši z Duchcova. Arnošt Slaměník vystoupal na krásné poděbradské stupně vítězů, bral třetí místo za čas 22:56. Považme, že loni šel v Poděbradech přes 24 min! Příští rok se posune mezi juniory a už teď se můžeme těšit, jak v reprezentaci doplní Vejvančického s Röslerem a snad i uzdraveného Mochala. V mužské chůzi nám po letech půstu dorůstá od Morávka se Zajíčkem jedna nadějná generace za druhou. Jakub Weis, který je dorostencem prvním rokem, předvedl taktéž výborný výkon 23:32 (loni jako žáček rovných 25 min) a protnul cílovou čáru na 5. místě. Krásné výkony obou borců.

Mezi dorostenkami skončila na 8. místě v novém osobním rekordu 26:41 Noemi Maják. Noemi působila v posledních závodech opatrně, chyběla jí energie, DQ při MČR v hale si evidentně vybralo svou daň. Závody od té doby dochází bez červených karet a návrhů a tak se vrací i tah na branku. Tohle byla hodně jiná Noemi, než jsme viděli třeba v Radotíně. A také v Poděbradech se kadaňská dívenka obešla i byť jen bez jediné žluté karty. Vzkaz pro Noemi zní: Hned ve dvou závodech jsi obstála na 100% před nejostřejší rozhodčí na světové scéně. Hoď to DQ za hlavu, směle do toho, neboj se, makej na frekvenci i rychlosti, ono to zase půjde! O více jak 2 minuty od loňské sezony se zlepšila na 14. místě kolínská Sofie Proňová - 29:17, pod 30 minut se poprvé v životě dostala i Adéla Klavíková z AC Mladá Boleslav (29:50).

Veteránské pětce dominoval Rudolf Cogan. Z rychlé trati vytěžil maximum a zapsal skvělý čas - 21:38. Druhý skončil kazašsko - český atlet, všem dobře známý Standa Borissov, který se lepší závod od závodu a i u něj jistě 22 minut brzy padne. V Poděbradech to bylo za 22:08. Josef Smola skončil na 7. místě, kdy si výkon z Radotína vylepšil na 27:38. A to týden po zisku stříbra při ME masters v kategorii týmů v chůzi na 20km. Uregenerovat ve věku 60 + 20km chvíli trvá, takže Pepo, super práce. Veteráni by si zasloužili rozdělit alespoň na 2 kategorie (do 60 a nad 60).

Mezi veteránkami se opět skvěle prezentovala maminka Noemi Maják. Paní Bertha vystoupala na stupně vítězů a na krk si pověsila bronz. Ten vyválčila v novém OR 29:22 a byla poslední veteránka, která šla pod 30 min. Dostat se při druhém startu v chůzi v životě na stupně vítězů v Poděbradech, tomu říkám majstrštyk.

Juniorské závody v chůzi na 10km již byly součástí MU. Česko reprezentovala dvojice Marek Rösler - Vojtěch Vejvančický. Bohužel chyběl a chybět bude nejspíše celou sezonu, Dan Mochal. Dan se přiřadil k těm, kteří řeší zdraví a musí vyléčit únavovou zlomeninu. Vojta Vejvančický se připravoval výhradně v domácích podmínkách a předvedl, že i na studeném severu, kde to zvláště v zimě není s tréninkem nejjednodušší, lze dojít k výborným výsledkům. Vojta rozešel na své poměry rychle, vyzkoušel si jít s nejrychlejšími, po 2,5km však skupinu opustil protože tudy cesta zatím nevede. Pak už bojoval sám, metou 5 km procházel v OR 22:17 a i když to v závěru bolelo, dokončil ve výborném čase 45:00 na třináctém místě. Vojta je prvním rokem junior a pokud porovnáme jeho výkon např. s Albertem Kuklou, loňským půlmaratonským mistrem a velkým příslibem českém chůze, tak ten měl v prvním juniorském roce zajito 46:08 z Zittau. Takže Vojto, fantastická práce. Tohle je super výkon, zvláště při prvním repre startu. Marek Rösler potrénoval v italském  Melagu a taktéž si přivezl do Poděbrad formu. Skončil na 17. místě ve výrazném osobním rekordu 47:49 (5km za 23:35).

Mezi juniorkami se představila v repre dresu trojička Hromádková - Součková - Kokořová. Nejlepší z nich byla Kateřina Hromádková. Rozešla rozvážně, na 5km byla za 27:09 a při první desítce v životě dokázala v druhé půlce zrychlovat. Odměnou jí byl  výkon 53:17 a 14. místo. Také českobudějovická Klára Součková šla 10 km poprvé. První polovinu závodu se držela s Hromádkovou, pak však začala odpadat a zapsala na poprvé velmi solidní výkon 55:02.

I když druhým rokem juniorka, Součková se chůzi věnuje od loňského podzimu a potenciál jejího růstu teprve uvidíme. Chce to trpělivost a pozvolna. Eliška Kokořová již má s desítkou zkušenosti z loňského roku, kdy brala na MČR v rozpáleném Benešově titul. V Poděbradech se poprvé dokázala dostat pod 60 min výkonem 59:24 (5km 29:01).

A pak přišly hlavní závody dne. Na kolonádě se šel první chodecký půlmaraton v historii tohoto závodu.  A viděli jsme úžasné výkony světových chodců a chodkyň. Držme se však těch českých. V týmu žen startovala aktuální česká jednička Ema Klimentová spolu s po doléčení únavové zlomeniny se vracející Alžbětou Franklovou a Janou Zikmundovou. Nové distanci neodolalo ani dalších 5 žen v čele se Štěpánkou Pohlovou Kučerovou. Štěpánka je neskutečná. V září se jí narodila druhá dcerka a šup, v květnu si střihla půlmaraton za 2:01.56 jako čtvrtá nejlepší česká chodkyně závodu. Ema Klimetová měla svůj den. Šla odvážně, držela se v první třetině závodního pole. Pak však přišel první červený terčík a Ema byla nucena ubrat. Byla si totiž vědoma několika dalších žlutých karet, které by rychle mohly změnit barvu. Se situací se velmi dobře vypořádala, upravila techniku a bez dalších návrhů se směle řítila směr cíl. Odměnou jí byl výborný osobní rekord 1:36:59 a skvělé 6.místo v závodě této úrovně. A také mistrovský titul. Ema si svým skvělým vystoupením pojistila účast při ME v Birminghamu. Bravo.

Alžběta Franklová po zdravotních problémech ještě zdaleka nedosahuje loňské formy. Za výkon 1:48.07 si z kolonády odváží stříbrnou mistrovskou medaili.

Bronz z MČR brala Jana Zikmundová, která zvládla závod za 1:57:38 a v situaci, kdy sport dávno není její absolutní prioritou, může být spokojena. Od loňského návratu k chůzi jde už o několikátou mistrovskou medaili. Reprezentačním kolegyním přihlížela i Eliška Martínková, na jejíž start po zdravotních patáliích stále ještě čekáme.

V mužích český dres oblékla trojice Hlaváč - Kukla - Zajíček. Albert Kukla byl obhájcem titulu, který získal loni v Zittau. Pro Adama Zajíčka šlo o první půlmaraton. Vítek Hlaváč věděl, že ta forma není taková, aktuálně má trošku jiné priority a sžívá se s rolí tatínka, ale snažil se kluků udržet. Adam Zajíček změnil po Dudincích trenéra, odešel k Romanu Benčíkovi na Slovensko.

Na Slovensku trénuje i Kukla s Morávkem, které připravuje Dominik Černý.

Páteční výkon Zajíčka však stále ještě staví na základech od Karla Ketnera. Od začátku šel svůj závod, odpoutal od Alberta i Vítka a jel. Albert Kukla v druhé polovině trati utrhnul Vítka Hlaváče, začal stíhat Adama a nebezpečně se mu přibližoval. Oba borci rvali kilometry na úrovni

4 min a doufejme, že jim výborné výkony pomohou v žebříčku pro Birmingham. ME by jim oběma slušelo. Adam výrazně zlepšil české půlmaratonské maximum na 1:27:37 a pevně věřím, že se v průběhu roku ještě posune. Albert v závěru mohutně finišoval a Adama stáhnul na 13 sec. Bral stříbro ve výborném čase 1:27:50. Oba borci se vešli do první dvacítky, což má v obrovské konkurenci světové mužské chůze svou kvalitu. Spokojen byl s bronzem i výkonem Vítek Hlaváč. Dostal se pod 90 min hranici o 6 sec a moc dobře ví, že prostor ke zlepšení je veliký.

I zde kolegům fandil rekonvalescent. Jaromír Morávek už zase skáče přes kaluže (kéž by nějaké byly), stále je však v tréninkovém a ozdravném procesu. Pro Birmingham má splněno, uvidíme, zda to stihne. Půlmaraton dokázalo dokončit dalších 7 českých mužů a často to byly opravdu pěkné výkony.

Poděbrady z výkonnostního hlediska potěšily. Po rozpačitých výkonech v Dudincích, kdy to prostě nebylo ono, v Poděbradech Češi předvedli, že se připravit umí. Klimentová, Zajíček, Kukla, Vejvančický, tam nešlo chtít víc. Všichni se postupně zlepšují. Potěšil Rösler, obě juniorky nezklamaly a předvedly rozhodně více, než se čekalo. Nejlepší muži jistě v dalších závodech zabojují o ME a další zlepšení. Dost alarmující je počet a věk těch, co laborují se zraněními a únavovými zlomeninami. Neutěšená je situace v ženách. Při zranění Franklové a Martínkové není nikdo, kdo by se Klimentové i jen přiblížil.

Je před námi další ligové kolo na Kladně, několik MU, MČR na dráze… a Poděbrady ukázaly, že se v podání našich máme nač těšit. Tak na viděnou na Kladně.

5.000m chůze na dráze pro 2. kolo chůze pro I. a II. ligu mužů a žen 

RESULTS

Autorka článku: Lucie Nekulová / Autor foto: Jan Nekula 

25.4. si v teplý dubnový den dali chodci sraz v Praze na stadionu SC Radotín, aby nasbírali body pro ligová družstva a přivezli si domů sem tam nějaký ten osobáček. PAS využil příležitosti a ve spolupráci s SC Radotín se krom ligy konal i Pražský přebor.

Radotínští pořadatelé již mají s chůzi zkušenosti z loňské Hodinovky pro letošní rok se ucházeli o pořadatelství ligové soutěže. Řídící soutěže rozhodla o zkrácení trati z tradičních 10 000m na 5000m pro I. i II. Ligu, soutěžní komise ČAS to posvětila a byla to trefa do černého.

Místo konání i délka trati přilákala nebývalé množství především žen. Historicky poprvé bylo přihlášené totožné množství žen a mužů. A tak se 3 dny před závodem musel upravovat časový pořad. Považte, že pár let zpátky se uvažovalo o vyřazení ženské chůze z ligových soutěží, neb bylo málo závodnic. S dobrým výběrem trati však bylo přihlášeno 6 desítek žen! Oba závody tak musely být rozděleny do dvou výkonnostních vln.

Mezi mládežníky zvítězil v chůzi na 3000m Šimon Dobeš z SK Jeseniova (18:06:18). Eliška Havlíčková z AC Sparta Praha předvedla mezi děvčaty 19:10.66.

V první skupině žen zvítězila při své první pětce Stela Čejková z Berouna (31:27.42). V Berouně roste zásluhou trenérské práce pana Kovandy počet chodkyň. Prvních 5000m zapsala i mladoboleslavská Adéla Klavíková (31:28:38) a třetí prošla cílem Simona Pivodová z Holešova.

Aby nám závod gradoval, do druhé skupiny byly zařazeny výkonnostně silnější závodnice. Tady už to byla přeci jen svižnější chůze a děvčata se do závodu pořádně opřela. Jenže teplo bylo znát a i přes vodu a houbičky to ani zde nebyl snadný závod. Závod zcela ovládla Klára Součková z Českých Budějovic, která má opravdu pěkný chodecký styl. Chůzi si vyzkoušela poprvé loni na podzim poté, co ji zaujal trénink skupiny mládeže pod vedením M. Lapky a i když trénuje samostatně, chůze ji evidentně chytla. Na podzim dala 3000m přes 20 min, letos už je vítězkou halového MČR a 5000m vysekla na poprvé za 26:35:21. Bravo.

Druhé místo brala taktéž v novém OR Johana Petříková (26:55.12) a bronz  berounská hvězdička Emma Mulačová (27:12.87). Zaujaly 2 veteránky. První chodecké závody si vyzkoušela Dagmar Fišerová z Vrchlabí (W50) a dokázala čas stlačit těsně pod 30 min hranici - 29:57.05 na 10. místě. O příčku výše a 20 sec rychleji proťala cílovou pásku paní Bertha Condori Ramos de Maja’k a ta frekvencí kroku, razancí, bojovností opravdu nadchla. To byl závodní projev, který je k vidění málokdy.

Pak již startovali muži. Skupině jasně, dle očekávání, dominoval Josef Smola a s velkým náskokem si došel pro čas 28:14.33 (M60!). Za ním se k výkonům pod 30 min vymotivovalo hned několik mužů. Hradecký Roman Holubář předvedl osobní rekord (29:34.57), pacovský Pavel Suchý bral bronz (29:38.39) a jako poslední pro 30min došel časoměřič Marek Blažek, bývalý juniorský rekordman, kterého vídáme spíše za cílovou kamerou.

Druhá skupina mužů slibovala zajímavou podívanou a byla vrcholem závodního odpoledne. Na čele se utvořila skupinka Cogan - Rumburáci - Hanyk a šlo se hodně svižně. Rudolf Cogan pak závod neskutečně nakopnul, řítil se po trati tempem snad 3:40 a ostatním se tuhle šílenost nechtělo následovat. Tak nastoupil Nedvídek, aby ztráta nebyla taková a toho už ostatní nepustili.

První odpadnul Hanyk (23:19.31), ale trojička rumburáků držela pospolu. Ruda Cogan se valil po trati jako tank a tvrdil muziku. Velmi ostrý nástup jej však zahltil a plánovaný útok na evropský rekord kategorie M50 se o 8 sec nezdařil. Ruda předvedl skvělých 21:56.70 a o rekord se nejspíše pokusí na konci května v Rumburku. Rumburskou skupinu v závěru utrhnul Vojta Vejvančický, který držel velmi konstantní tempo a zvítězil v novém OR 22:31.91. Pro Vojtu jsou to stále výkony z plného tréninku, vrcholy sezony teprve čekají. Třetí skončil Standa Borissov, který ztratil na Vojtu 3 sec. Martin Nedvídek prosvištěl cílem na čtvrtém místě za 22:42.80. Osobáček si odváží i Jarda Hloch (24:24.93), skvěle se prezentovali duchcovští mladíci Weis a Slaměník.

V Radotíně jsme viděli krásné závody. Trošku chyběla atmosféra. Nějaký ten moderátor či alespoň hudba v podání Kají Gotta a jeho “Být stále mlád” by se pro řadu našich veteránů hodila. Tohle heslo mnozí chodci naplňují totiž dokonale.

Opět se potvrdila platnost penalty zóny (nejen) v ligových soutěžích, kterou systematicky prosazuje řídící soutěže od roku 2024. Od letoška je již PZ povinná pro všechny závody v kalendáři WA. A je to dobře. I přes velké množství červených karet, bylo pouze 5 diskvalifikací. Dalších 6 závodníků dokázalo závody po třech červených dokončit a získat ligové body a to před sborem mezinárodních rozhodčích. Množství červených karet bylo opravdu jen zdánlivě vysoké, on i počet atletů nebyl malý a počet DQ byl i díky PZ hluboko pod běžným průměrem. Pokud započítáme ty, co skončili v PZ, jsme na statistickém průměru. Což je velmi potěšitelné, neb zvláště u žen byla řada novicek.

Závodní den v Radotíně se výkonnostně povedl i přes hodně teplý a horký den.

Radotíne díky, těšíme se na podzim na Hodinovku! Registrace už běží…:

https://www.sportt.cz/register/1501

https://smolachuze.cz/index.php/cs/prazska-hodinovka/aktualni-rocnik

60. ročník závodu OLOMOUCKÁ DVACÍTKA

RESULTS

Autorka článku: Lucie Nekulová / Foto: Jan Nekula

V sobotu, 18.4., si chodci a chodkyně dali dostaveníčko v sluncem zalité Olomouci u příležitosti 60. ročníku závodu Olomoucka dvacítka. Při tomto domácím otvíráku sezóny nás vždy vítají rozkvetlé Smetanovy sady a ne jinak tomu bylo i tentokrát.

Závod zahájil společný start na 1 - 3 - 5km. Mezi chlapci i děvčaty dominovali slovenští atleti a atletky. Martin Snopko předvedl 1km za 5:35 a o 14 sec porazil vyškovského Matěje Halase. Třetí prošel cílem další nositel velkého chodeckého jména - Matúš Benčík. Na startu kilometrového závodu nechyběl ani jeden z otců zakladatelů tohoto závodu, pan Václav Dostalík.

Emilia Bajteková (SVK) dominovala mezi děvčaty - 5:06. I další 2 dívenky zvládly kilometr hluboko pod 6 min - Terézia Poláková 5:12 a Radka Michalicová 5:31. V tomto věku vynikající výkony.

Na trojce šel jasně do čela Michal Benčík (14:41) a jediný se dostal pro magickou hranici 5 min. Pro stříbro si dokráčel v novém osobním rekordu frýdecký Josef Kuchař (15:01). Škoda těch 2 sec, snad příště. Bronz bral jeho tréninkový kolega Miroslav Myška (15:38).

Vítězství z trojky dívek putuje taktéž na Slovensko zásluhou Niny Lasicové (16:05). Nela Riečanová (16:24) zapnula v posledních 100m turbo a krásným dlouhým svižným krokem utrhla své soupeřky z Frýdku. Eliška Kokořová (16:27) přespurtovala svou frýdeckou parťačku Veroniku Zvonkovou (16:29).

5km mužů bylo ve znamení souboje bratrů Bátovských. Jakub zvítězil za 21:56 před Šimonem (22:20).

S vítězstvím časem mohla být na náročné trati spokojena i Timea Indrišková, která šla rovných 25 min.

Závod na 10km byl společnými startem pro muže a ženy. Spolu s ligovou soutěží probíhala i veteránská mistrovství ČR v chůzi na 10 km. Před startem jsme všichni vzpomenuli minutou ticha vloni zesnulého Aloise Lajčíka, jednoho ze zakladatelů závodu. 

Adam Zajíček sice v lize nestartuje, ale přijel si zazávodit. Už se oklepal z maratonu v Dudincích,

v minulém týdnu začal makat na kvalitě a další rychlé kilometry si šel v Olomouci. Bylo vidět, že jde tréninkově, i tak neměl konkurenci. Od začátku šel velmi dobře technicky, vyvaroval se výraznějším technickým problémům a mohl se radovat z jasného vítězství i solidního času (41:26).

Adam se nově připravuje s panem trenérem Romanem Benčíkem. Adame, ať vám spolupráce funguje, přinese ti nové podněty a impulsy, radost a rychlé časy.

S vítězným, radostným pokřikem prošel cílem na druhém místě Jakub Mažgút (43:31). I on šel svůj závod a v cíli měl důvod k radosti. Vylepšil si OR z Zittau, kde je rychlý okruh a po nepovedeném MS chodeckých týmů v Brazílii si potvrdil, že jde správným směrem.

O třetí příčku dlouho bojovala rumburská skupinka Borissov - Nedvídek - Vejvančický spolu s Hanykem a Hlochem. Jarda s Romanem postupně odpadli a zbyli rumburáci. 3km před cílem nastoupil Standa Borissov. Ten Standa, který říká, že nemá rád teplo a na 10km potřebuje trénovat přeci jen více, než trénuje. Svým svižným, plavným stylem pelášil směr cíl a předvedl kvalitní výkon 47:19. Vojta Vejvančický byl čtvrtý za 47:44 a Martin Nedvídek byl 11 sec zpět. Pod 50 min se dostali i Roman Hanyk (48:25) a Jaromír Hloch (49:09), který snad již zažehnal zdravotní trable a vrací se v plné síle.

Neztratili se veteráni. Mladoboleslavský Luděk Šolc si připsal titul v kategorii M65 výkonem 57:41! Mezi šedesátníky kraloval Josef Smola (59:24), který se taktéž radoval z mistrovského titulu. Pod 60min se dostalo 16 mužů.

Nejstarším účastníkem závodu byl berounský Jiří Kovanda (M80)! Bravo.

Nejlepší české závodnice nabírají formu pro Poděbrady v Itálii, i tak se bylo nač dívat. K chůzi se navrátivší Jana Zikmundová neprožila jednoduchý závod. S pálícím sluníčkem se prala, závod jí vůbec nesednul, přesto si připsala dominantní vítězství a čas 54:00.

O další medaile se bojovalo až na cílovou pásku. Michaela Říhová porazila tzv. o prsa Johanu Petříkovou a rozhodovala cílová kamera (obě 56:43). První desítku má za sebou čerstvá juniorka Emma Mulačová z Berouna. Emma šla výborně a dala to za rovných 57 min. Na pátém místě mocně finišující Štěpánka Pohlová Kučerová zabojovala na posledních metrech a zvládla to o 1 sec pod 60 min.

V závodech bylo uplatněno pravidlo PZ, díky čemuž byly pouze 2 diskvalifikace. Další 4 atleti měli možnost závod dokončit a přinést svým oddílům zasloužené body.

Krásný olomoucký závod je za námi a už v sobotu se potkáme na dráze v pražském Radotíně.

Tak formu s sebou a na viděnou.

Bez ohledu na věk hledáme hranice vlastních možností. Upgrade your limits!

RACE WALKING - 3.000m inside / 5km outside

RESULTS

Týden po Mistrovství světa v atletice v polském Toruni si na stejném místě, v nádherném sportovním svatostánku, dali dostaveníčko evropští veteránští atleti. Mistrovství Evropy Masters atletů se uskutečnilo po 15. v termínu 27.3. - 2.4.2026.

Krásná hala i místo přilákalo celou řádku českých veteránských atletů. Mezi nimi měla chůze své tradiční početné zastoupení. Polský závod se pyšnil velmi přehledným webem a také vlastním neplaceným kanálem na YouTube a kdo chtěl, mohl tak zápolení veteránů sledovat on-line.

V chůzi se v hale startuje na 3000m a následně mimo halu na silnici v závodě na 5000m.

Nejdříve proběhly halové chodecké soutěže.

V kategorii žen W 50 jsme měly 2 zástupkyně. Ivana Vranková si za výkon 17:03:61 pověsila na krk bronzovou medaili. Lenka Borovičková byla se ztrátou 17 sec čtvrtá. Kategorii suverénně ovládla výborným výkonem nám dobře známá německá atletka Brit Schröter (15:10.59).

Mezi muži jsme měli na trojce početnější zastoupení. Poprvé se na masters scéně představil Rostislav Kolář a výkonem 14:17.49 bral bronz. Překvapivě až o více jak 20 sec za ním skončil na čtvrtém místě v kategorii M35 domácí Rafal Sikora. Na vítězství bylo třeba jít hluboko pod 14 min, v této kategorii mladíků mezi masters se bral titul za 13:36.76.

Mezi padesátníky mělo Česko ve hře dva žhavé kandidáty na post nejvyšší. Od začátku se do čela závodu vydal Španěl Ruben Piñěra, následován trojičkou Borsch (GER), Nedvídek a Cogan. Nedvídka brzo začalo jeho volnější tempíčko bavit (4:38 první km) a vyrazil dopředu, čímž urval Borsche, ale na zádech si dál vezl Cogana. Druhý kilometr šli padesátníci za pouhých 4:16.

Cca 800m před cílem ještě přitlačil na pilu Rudolf Cogan a připsal si evropský titul v čase 13:09.15. Martin Nedvídek o 8 sec zpět bral evropské stříbro. Německý tank Steffen Borsch dokázal ustát situaci, kdy čelil 2 červeným a o dalších 9 sec za Martinem vyválčil bronz. Výkony padesátníků jsou neskutečné, na Španěla za čas 13:37 zbyla jen čokoláda! Nebo po česku brambora.

Zastoupení jsme měli i v kategorii M60. Josef Smola věděl, že medaile je daleko. Považte, že první trojice šedesátníků šla hluboko pod 15min! Vítězný Španěl Periañez Garcia předvedl 14.37.06. Pepa si šel svoje a v závěru se dostal do záběru kamer v obrovském finiši dvou veteránských buldoků. Bok po boku s Polákem Molskim protnul cílovou pásku a uhájil 5. místo o 5 tisícin! Tohle v chůzi moc často nevidíme. V letošňáku 16:17.61.. Mohutný finiš odneslo koleno, ale jen malověrní (já), si mohli myslet, že by Pepa pustil 5km. ME se prostě nevzdává.

Další zlato a evropský titul pro české barvy zapsal Miroslav Fliegl mezi sedmdesátníky. Jeho výkon byl mimo kategorii, časem 17:22.41 nadělil druhému v cíli více jak 70 sec.

Po dlouhé závodní chodecké pauze se v kategorii M75 představil Petr Adam. Závod dokončil na 7. místě za 20:44.44. I v této kategorii visí medaile velmi vysoko. Považte, že na titul bylo potřeba ujít 3000m za 18:37.19 - Ian Richards.

V chůzi na 5km se nezávodí jen v rámci jednotlivců, ale bojuje se i o týmové tituly. Tým lze složit z atletů různých věkových skupin,  zařazení do kategorie celého týmu se řídí nejmladším členem týmu.

V kategorii W 40 startovala Martina Netolická a výkonem 30:41 si vykopala řádku brambor.

Mezi ženami W 50 si opět bronz pověsila na krk Ivana Vranková za čas 29:41. Lenka Borovičková finišovala taktéž čtvrtá za 29:58. Dámy daly dohromady tým a v kategorii W40 získaly stříbrné medaile o 30 sec před Polkami.

Na pětce mužů byl nejmladším českým zástupcem Josef Smola M60. I přes bolavé koleno závodil a bral další páté místo za 29:09. Tentokrát se o něj prát nemusel, šestý Polák Golawski byl o 3 minuty zpět.

Kategorii sedmdesátníků opět ovládnul Miroslav Fliegl - 29:33. Druhému v cíli této startovní vlny nadělil více jak minutu. Jiří Janoušek předvedl 33:58 a dokončil na 5. místě v kategorii M70.

Petr Adam byl mezi M75 na sedmém místě (35.21) a tihle veteránští kluci brali společně v kategorii M70 týmové zlato daleko před svými soupeři.

Úspěšné veteránské halové ME je za námi a české veteránské chodce čeká již za pár dní MČR v chůzi na 10 km v Olomouci. Tak na viděnou na lize a při mistráku.

PROPOSAL for International open Race-Walking Competition (WRC F) in Vienna on June 04 / 2026.pdf

PS: Please don’t worry, if the status of your registration does not appear immediately as released in the system, you will be eligible to participate in the race as far as you are from Europe or have a VISA for Europe. All entries will be released automatically later after check of VISA requirements for non-European athletes.

INTERNATIONAL RACE WALKING CALENDAR 2026-2032.pdf

Hier der neue internat. Gehsportkal. 2026 - 2032 mit den konkr. Daten für die Österr. Staatsmeisterschaften Halbmarathonstraßengehen/10km-Straßengehden U20 am 4.6.2026 und weiteren zukünftigen Terminen! Durch Herr Ludwig Niestelberger ausarbeitet. Danke Ludwig!

RACE REGULATIONS

PROPOZICE

INFORMATION: Josef Smola, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.   Tel.: +420 602 216 501

MČR v chodeckém maratonu skončilo fiaskem. Česká chodecká reprezentace se dál propadá do propasti! Zodpovědná trenérka zůstává v klídku! 

Čest české chůze v Dudincích zachraňovaly dvě dámy: na závodním poli Ema Klimentová a na diplomatickém poli Lucie Nekulová - konečně má česká chůze alespoň schopnou technickou delegátku na nejvyšší mezinárodní úrovni!!

RESULTS

Autorka článku a foto: Lucie Nekulová

Autor nadpisu k článku: Josef Smola

V sobotu 7.3. přivítalo lázeňské slovenské městečko již 45. ročník Dudinské 50. Nezvykle brzký termín přizpůsobený datu konání MS chodeckých týmů v Brazílii ovlivnil počty startujících a výrazně menší množství jihoamerických atletů, pro které je Dudinská srdcovka. Dudince vítaly závodníky sluníčkem a teplým počasím (15°C).

Poprvé se startovalo na nové maratonské a půlmaratonské distanci. Věnujme se především české stopě, neb o tom, jak závod probíhal, si každý mohl přečíst na webu SAZ. A nebo si mohl v sobotu ráno udělat kávu, snídani a bavit se chůzí u streamu.

Součástí závodu byla i četná národní maratonská mistrovství včetně toho našeho. Mužů se přihlásilo 5, mezi ženami se odvážila pouze Nelly Bugárová. Ta závod nedokončila, ten den jí to nesedlo a trať rychle opustila. Dokončovat kvůli medaili z MČR nemělo smysl, Nelly byla jediná a tak by titul stejně neobdržela (pravidla požadují alespoň 3 závodníky/ce na startu). Je otázkou, zda letos některá žena maraton dokončí. Třeba se  o to Nelly nebo Štěpánka Pohlová Kučerová pokusí na podzim v Zittau. Krom osobní výzvy se letos hraje i o ustavující český rekord. Kdo bude mít na konci roku 2026 nejrychlejší čas, bere rekord. A protože tahle trať bude pěkně náročný oříšek k rozlousknutí, je klidně možné, že ten výkon dosti dlouho vydrží.

Nakonec ani 5 českých mužů na startu nestálo. Lukáš Gdula se bohužel zranil týden předtím při MČR v hale. Ostravský závod, ze kterého byl diskvalifikován, je tak pro Lukáše dvojnásob hořkou pilulkou. Mezi přihlášenými chyběl i Jarda Morávek, který se loni v Zittau předvedl ve vynikající formě, splnil limit EA pro ME v Birminghamu i pro MS chodeckých týmů v Brazílii. Jenže Jardovi štěstěna dlouhodobě nakloněna není. Po patáliích s achilovkou odletěl do JAR za tréninkovou skupinou a bohužel při běhu trefil terénní nerovnost (eufemismus pro díru v asfaltu) a je z toho zlomený kotník. Jardovi přejme, ať se především vrátí ve zdraví do běžného života a pak teprve myslí na ten sportovní.

Od začátku se pospolu držela naše skupinka adeptů na titul - Hlaváč, Kukla, Zajíček. Zajíčkovi to nejelo, už na 8. kilometru měl závodu plné zuby a nejen na něm bylo vidět, jak rozdílný je maraton a 35 km resp. 20 km. Maraton se přiblížil tradiční padesátce a neskutečně bolí. 3h dřiny. Pro ty nejlepší. Když to nechutná, je to pekelně dlouhé.

Hlaváč i Kukla se Zajíčkovi vzdalovali, odstoupil Malysa. Kukla se přepil a nejdříve zezelenal, zešedl a i když na něj Zajíček ztrácel už kolo, rychle mu je vrátil. Albert nakonec ze závodu odstoupil na hraně absolutního vyčerpání na 37 km. Těch 5 km do cíle bylo nekonečných 5km daleko. Pro titul si šel naprosto neohroženě Vítek Hlaváč z AC Tepo Kladno. Ten se sice s novopečenými otcovskými starostmi nenachází v nejlepší formě, ale zkušenosti z padesátky, které nemá nikdo z jeho mladších pronásledovatelů, dokonale zúročil. Skončil celkově 14., nevýrazný čas 3:19:49 je však bohužel daleko od potvrzovacího limitu ČAS pro ME. Ale titul se počítá. Pro stříbro si došel o 6 minut zpět Adam Zajíček z Atletika Poruba - 3:25:55. Ani on nemůže být s časem spokojen, je to daleko od žitavského výkonu i kvalifikace do Brazílie či Birminghamu. Je otázka, co pro oba atlety dál. Mohou se někde pokusit o maraton. Moc možností není. Ale maraton je jako padesátka. Regenerace bude trvat déle. Na kolik je další kvalitní maraton v jejich silách teprve možná uvidíme.

Co se dělo českou optikou v Dudincích dál? Obvykle startuje na Slovensku početná skupina z Frýdku a další mládežníci. Vzhledem k termínům letošní haly dorazila z mladých jen a pouze kadaňská Noemi Maják. Ta si přijela spravit chuť po přísné diskvalifikaci z předchozího týdne.

V Ostravě před rozhodčími na trojce neobstála, v Dudincích před těmi zlatými a stříbrnými nasbírala na 5 km trati jedinou žlutou od nejpřísnější rozhodčí závodu. Od DQ byla 3 žluté a 4 červené daleko. Jednoduše šla čistě. V Dudincích si vylepšila osobní rekord na 26:47 a mezi dorostenkami finišovala na 6. místě.

V MASTERS kategorii překvapila svým startem její maminka. Bertha Ramos De Majak protnula cílovou čáru  při svém prvním závodě na čtvrtém místě za 30:02. Výborně! Paní Bertha bude osvěžením naší masters scény. Šla krásně.

Mimo soutěž si na pětce zazávodila plzeňská Michaela Říhová (dříve Baklíková). Původně se přihlásila na půlmaraton, ale po nemoci, kdy startovala v Ostravě při MČR s teplotou (lidi neblbněte, srdíčko máme všichni jen jedno, raději starty oželte a užijte si to později), se nakonec rozumně rozhodla pro kratší trať. A dobře udělala. Míša předvedla kvalitní výkon, z Dudinců si odváží nové osobní maximum 25:41, svůj první čas na 5 km pod 26 min. Vzhledem k okolnostem je zřejmé, že do sezony bude vstupovat Říhová připravena na jedničku.

Na desítce U23 se měla představit Alžběta Franklová. Jenže i Alžběta laboruje se zdravím a na start ji nepustila únavová zlomenina.

Čest české chůze zachraňovala Ema Klimentová na půlmaratonské trati. Ema šla skvěle, na trati nechala úplně všechno a vybojovala si nejen letenku do Brazílie, ale i potvrzovací výkon pro Birmingham. Tam postoupí 35 chodkyň Evropy a Ema je aktuálně v žebříčku 20. Šance jsou obrovské. Ema za svůj výkon zaslouží absolutorium. V druhé polovině závodu sice nasbírala 2 červené karty a další žluté, ale protože šla na hraně nominačního limitu, závod nedokončila na jistotu, riskovala, makala až do konce  a brala zasloužený nominační jackpot. Bude bohužel jediná, kdo bude naši malou zemičku v Brazílii zastupovat. Nový osobní rekord Emy je 1:37:11.

Mezi muži dokráčel půlmaraton turnovský Roman Hanyk za 1:53.01.

Českou chůzi při závodech reprezentoval také rumburský veterán Martin Nedvídek. Ten však tentokrát nenasadil startovní číslo, ale vzal do ruky terčíky rozhodčího. Pozvání do Dudinců v roli rozhodčího (již po druhé!) je velkým osobním úspěchem Martina. Česká vlaječka pak byla i u jména technické delegátky závodu. Delegaci World Athletics obdržela tentokrát Lucie Nekulová. Den před MDŽ na místě mnoho žen nahlas oceňovalo, že vidí na této pozici při zlatém meetingu ženu.

Stav české reprezentační chůze pohledem dudinského závodu není před blížící se sezonou optimální. Morávek zraněný, Franklová zraněná, Gdula zraněný, Martínková se dává dohromady po druhé operaci (po operaci kyčle přišla na podzim operace kolene) a doufá ve start v Poděbradech. Mladá generace tvrdě narazila na onu proslulou maratonskou zeď a Vítek Hlaváč zase není úplně ve formě. Vyjma Klimentové a Morávka mají teoreticky všichni šanci něco s tím do Poděbrad udělat. U Morávka to bude na delší léčení. Klimentová se může těšit na sezóní vrcholy. Pevně věřím, že v Poděbradech taktéž na nové půlmaratonské trati, se všem našim reprezentantům bude dařit lépe. Jak po zdravotní, tak i výkonnostní stránce.

Na viděnou v Olomouci při prvním ligovém kole. A Emo, tobě ať se v Brazílii daří!

Obrovské drama v závodě žákyň - tři závodnice bojovaly o dvě medaile  (stříbrnou a bronzovou) v samém závěru v posledním 200m kole! Pro zlato si suverénně došla Kateřina Elblová. 

RESULTS

Autorka článku: Lucie Nekulová

Autor foto: Jaroslav Prückner

7.3.2026, ve stejném termínu, jako MČR dospělých v chodeckém maratonu, se opět v ostravské hale konalo MČR žactva v atletice. Malým atletům do maratonu ještě hodně chybí, v tomto věku je na hranici jejich možností vzdálenost 3000m.

Po závodě z minulého týdnu, který byl plný diskvalifikací a zmiňovala jsem ne vždy správné chování některých rozhodčích, je třeba si říci, že se nic takového nedělo. Rozhodčí posuzovali pouze ze vzpřímené pozice a hned se na to lépe dívalo. Díky! I rozhodcovský metr byl tentokrát mnohem mírnější.

Nejdříve se na start postavila děvčata. Přihlásilo se 14 děvčat, výběrem TD prošlo 8 z nich.

Na startu nechyběla žádná z favoritek a rozmezí časů první čtveřice ve 20 sec slibovalo zajímavou podívanou. Po prvním okruhu, kdy šla děvčata v jedom chumlu, se do čela probojovala největší favoritka Kateřina Elblová z Plzně a udávala tempo vedoucí šestice. Z té začala následně odpadat Ema Viktorinová, ale žádná z favoritek nezaváhala. Pole závodnic se postupně natahovalo a bylo vidět, že s přibývajícími metry se techniky závodnic povětšinou zlepšuje, děvčata byla uvolněnější a jistější v pohybu. První kilometr byl na hranici výkonnostních možností děvčat za 5:56. Závodnice byly na MČR výborně připravené, v tempu nepolevovaly a bylo jasné, že se bude útočit na osobní rekordy. Na metě 2200m se Elblová odpoutala od ostatních, zaútočila a velmi rychle si vybudovala  cca 5 sec náskok, který nadále navyšovala. Kateřina Elblová (AK Škoda Plzeň, tr. Malysa otec a syn) dokázala výrazně vystupňovat tempo, přičemž však držela technické provedení a po posledním km za 5:38 si zapsala nejen velký halový OR 17:28.32, ale především získala zlatou medaili a halový titul.

Za ní to v posledních 400m vřelo. V jednu chvíli odpadala drobounká frýdecký závodnice Javůrková, evidentně dřela ze všech sil, aby se dokázala do závodu vrátit těsně před zvoněním do posledního kola, dostala se nejen přes vyškovskou Halasovou, ale i mladoboleslavskou Hůlkovou a bojovala o střbro. To si však nechtěla nechat líbit závodnice z Boleslavy, zareagovala a frýdečačku přejela. Stříbro si tak v novém OR 17:40.70 vybojovala Adéla Hůlková (AC Mladá Boleslav, tr. Prückner) - viz foto, z posledních sil tvrdě vyválčený bronz si na krk pověsila Natalia Javůrková ( TJ Slezan Frýdek - Místek, tr. Nejezchleba) po obrovském zlepšení o více jak 2 min, kdy její nový OR má hodnotu 17:47.10. Medaile čokoládová, jak hezky říkají např. Francouzi, u nás však bramborová, zbyla na vyškovskou Anežku Halasovou, která se taktéž v novém halovém OR dostala pod 18 min - 17:50.58. Všechna děvčata v soutěži bojovala na hranici svých nejlepších výkonů a za to, jak se dokázala na MČR ve spolupráci se svými trenéry připravit, zaslouží absolutorium. Všechny závodnice viděly cíl.

Žáků se k závodu přihlásilo 5 a všichni stáli na startu. Až do poloviny závodu se drželi pospolu, pomalu začali odpadat Dobeš s Příhodou. Tempo povětšinou udával hradecký Roman Holubář, který stejně jako vítězka žákyněk zaútočil 4 kola před cílem a začal budovat náskok. 

Pro zlato si Roman Holubář (TJ Sokol Hradec Králové, tr. Ettler/Hájek) došel velmi přesvědčivě za 18:25.53 a Štěpánku Pohlovou-Kučerovou může těšit, že jí v Hradci vyrůstají následovníci.

Stříbro bral o 10 sec zpět finišující Matyáš Dražan (TJ Liaz Jablonec, tr. Párys) a bronzem potěšil klan Halasových z AHA Vyškov Matěj Halas v novém OR 18:42.97.

Projev chlapců byl přeci jen o něco těžkopádnější. V tomto věku mají vše před sebou a bylo vidět velké úsilí a technicky solidní, leč proti děvčatům méně flexibilní, technické provedení. I zde všichni atleti úspěšně závod dokončili.

Většinou spokojeni mohli být i diváci na streamu. Zatímco při finále ligy často vidíme chodce jen při startu a v posledních 50m, tentokrát jsme sledovali závodníky takřka nepřetržitě. Při závodě žáků se sice na chvíli přešlo do tyče, ale rychle jsme se vrátili k chůzi, neb se blížila poslední 2 kola. Výborně!