Se smutnými zprávami, jak se zdá, není na počátku tohoto roku konec.

Jen jsme se rozloučili s doktorem Brandejským na halovém M-ČR ve Stromovce, den nato 13.2. 2023 odešel z našich chodeckých řad Ján Dzurňák ve věku necelých 70-ti let.

Tento vynikající reprezentant tehdejší ČSSR se narodil 1. 6. 1953  a patřil do velmi úspěšné generace chodců osmdesátých a devadesátých let, kam patří Dana Vavřačová, Kamila Holpuchová, jmenovaný Ján Dzurňák, Jaromír Vaňous, Vladimír Podroužek, František Bíro - odešel v roce 2020,  Ivo Piták, Hubert Sonnek, Miloslav Lapka, Jaroslav Makovec, se kterým jsme se rozloučili vloni,  Tomáš Kratochvíl, Miloš Holuša, Jiří Malysa.

Jeho parádní tratí byla padesátka. Třikrát stál na stupních vítězů této královské trati a v roce 1980 se stal mistrem ČSSR výkonem 4:07:02. Nejlepší výkon dosáhl o rok dříve v Eschbornu ve vynikajícím čase  4:04:03. Tento čas, pokud se nepletu, patří mezi elitní desítku nejlepších výkonů ČR na 50 km dodnes. Vítěz tradičního závodu Praha – Brandýs na 20km z roku  1975 dosáhl v roce 1980 také svůj nejlepší čas na 20km na okruhu a to 1:27:30 v Českém Brodě.

Ján Dzurňák patřil do mé generace. A to nejen ročníkem narození, ale přímo tréninkově, kdy nás vedl v tehdejší RH Praha (nyní Olymp Praha) legendární trenér JUDr. Fišer. Společně s Láďou Podroužkem a Jurajem Malíkem jsme trávili na soustředěních ve Vysokých Tatrách mnoho času a snili své sportovní olympijské sny.  Honza Dzurňák patřil mezi poctivé přemýšlivé sportovce, pro které trénink nebyl jen odevzdanou prací, ale promyšlenou součástí života. Také závodil dlouho – a úspěšně  - za Klatovy v lize, kde  dosáhl v chůzi v  Jihlavě na 5000 m času 27:12,82 v roce 2010. V Plzni přivedl k chůzi na učilišti několik talentů z řad mládeže.

Vzpomínám na naše nekonečné debaty o tréninku, o technice chůze, o vytrvalosti, na Honzovo pozorování vlivu počasí a výkonu a nadmořské výšky.  Mnoho z mladších chodců potkávalo Honzu Dzurňáka v pražské Stromovce. A byli překvapeni, s jakou skromností se setkali, s jakou ochotou jim poradil s tréninkem a podělil se o své zkušenosti se svým neopakovatelným slovenským přízvukem- Byl svým výkonem na 50 km hvězda a nedělal ji ze sebe.  Mám pocit, že tam na startu dvoukilometrového okruhu někde stále je a za svými brýlemi se pozorně dívá na naše chodecké snažení a drží nám palce.

Čest jeho památce!

Míla Lapka