Jaroslav Morávek si v pekleném vedru (35ºC) došel pro svůj první seniorský titul Mistra ČR a to i s 35km v nohách! V ženách získala titul Ema Klimentová.
Po loňské úspěšné premiéře mistrovského klání dospělých kategorií v chůzi na 10 000m, kdy tento závod ozdobil Vít Hlaváč novým národním rekordem, se letošní rok konala mistrovská soutěž ve stejném duchu jako ta halová. Chodci si dali dostaveníčko na jednom stadionu společně s vícebojaři a jako tradičně obsadili dráhu v neděli. A i když už zjara hned trojice chodců hovořila o touze překonat národní rekord, termín konání rychlým časům nenahrával. Bohužel v neděli 15.6. bylo v Benešově u Prahy opravdu pekelně a jednoznačně šlo zatím o nejteplejší den letošního roku. Ač je symbióza s víceboji vcelku úspěšné, pro další roky by alespoň u startu nejdelšího závodu bylo třeba upravit časový rozvrh ideálně na 8 h ranní. Start závodů na 10 000 m chvíli po polední je regulérním hazardem se zdravím závodníků i rozhodčích a děvčat na osvěžovací stanici. Ano, nezapomínejme na to, že tým rozhodčích pod vedením rumburského Martina Nedvídka odvedl spolu s technickou četou neskutečnou práci. Nahuštěný časový rozvrh de facto nedovoloval ani odskočit si do stínu a tito dělníci atletiky strávili na rozpáleném stadionu více jak 3 h v kuse! Při věkovém průměru našich rozhodčích, kdy padesátiletý Nedvídek je vlastně benjamínkem, jde o obdivuhodný a nedoceněný výkon. Pro samotné závodníky byl benešovský stadion opravdovou trefou do černého, neb pod tribunou je nádherný tréninkový tunel a závodníci tak mohli být alespoň před závody ve stínu a přijatelném prostředí.
Poté, co vícebojaři dokončili běhy přes krátké překážky, uvolnila se dráha chodcům. Po 11 h ukazoval teploměr na slunci pouhých 35ºC. Při společném startu dorostenek a dorostenců čekalo závodníky/ce 12,5 koleček beze stínu. Osvěžovací stanice se studenou vodou na polévání a houbičkami byla připravena na výbornou, ale 35ºC je 35ºC. První dva / dvě v cíli si řekli o nominaci na MU U 18. Mezistátní čtyřutkání CZE - HUN - POL - SVK se bude konat 29.6. v Brně
Od začátku závodu se ujala vedení trojice Mochal - Plecháček - Rösler. S odstupem tradičně výrazněji rozvážněji začal Vejvančický. Liberecký Dan Mochal od začátku závodu vedl a až do cíle před sebe nikoho nepustil. Cílil sice na čas pod 22 min, ale v horkém dni může být s výkonem 22:53.69 spokojen. Jeho vítězství však nakonec bylo méně přesvědčivé, než se čekalo.
V polovině závodu vedl s náskokem 6 sec, 2 kola před cílem byl jeho náskok na úrovni 30 sec. Jenže mladoboleslavský Marek Rösler se nechtěl spokojit s bronzem, přejel tuhnoucího Plecháčka a Mochala mohutně stahoval. V cíli je nakonec dělilo necelých 10 sec. Zapsal osobní rekord 23:03,97. Bronz uhájil turnovský Ondřej Plecháček 23:20.36. Na toho v průběhu závodu ztrácel rumburský Vejvančický až 40 sec, nakonec sice opět vykopal bramboru, ale na medaili hodně stáhnul a finišoval v osobním dráhovém rekordu 23:34.42. V horkém dni předvedla nejlepší čtveřice skvělé představení a výborné výkony.
Mezi dorostenkami byla jasnou favoritkou frýdecko-místecká Eliška Říhová a od počátku šla svůj závod a za čas 26:59.78 si na krk pověsila další zlatou mistrovskou medaili. O další medaile bojovala dvojice Maják - Vaňková, aby je postupně předešla berounská Emma Mulačová. Tato novicka mezi chodkyněmi se od prvních závodů prezentuje velmi dobře zvládnutou chodeckou technikou a výkon z Poděbrad (27:46) ji pasoval na adeptku medaile. Svůj výkon z Poděbrad dokázala ještě vylepšit a na hraně vyčerpání si na rozpálené dráze vybojovala mistrovské stříbro, osobní rekord 27:20.83 a také reprezentační dres. O bronz se dlouho tahala dvojice Maják - Vaňková a byla to kadaňská chodkyně Noemi Maják, která si vystoupala na bronzový stupínek výkonem 28:35.95. Veronika Vaňková na ni nakonec ztratila víc jako 30 sec.
Těsně před polednem vyrazila vstříc 25 kolečkům děvčata. Bohužel 2 přihlášené juniorky byly vyřazeny technickým delegátem pro nesplnění časového limitu a tak dvojice Kokořová - Kyselicová předem věděla, že medaile se udělovat nebudou (musí být alespoň 3 atletky na startu). Přesto obě nebojácně nastoupily v horký den na start s vidinou nulové odměny. I když i u nich se, stejně jako u juniorů a dorostu, bojovalo o nominaci na MU. To juniorské se půjde v Maďarsku 19.7. , juniory i juniorky čeká 5000m a soupeřit budou s domácím týmem a k tomu s reprezentanty z Chorvatska, Polska a Slovenska. Eliška Kokořová závod dokončila v čase 60:21.44 a Ema Kyselicová předvedla výkon 60:50.34. Tak alespoň ta repre odměna snad bude na děvčata čekat.
Závodu na 10 000m vládla dle očekávání dvojice Klimentová - Franklová. Tréninkové kolegyně se ukázkově střídaly ve vedení a šly opravdu svižně. Vláček ostatních chodkyň předcházely kolo za kolem a hlasité publikum se těšilo na zajímavý závěr. Necelé 2 km před cílem zaútočila Ema Klimentová a rychle si vybudovala náskok. Výkon 48:29.49 má v pekelném dni vysokou hodnotu. Výborný výkon předvedla i Alžběta Franklová, která si dokonce zvládla vylepšit dráhový OR na 48:51.02. V boji o bronz se děly věci. V posledních letech bere za vítěznou dvojicí obvykle bronz některá z plzeňských závodnic a je jen otázkou, která bude mít lepší den. V neděli šla od začátku na třetí pozici Míša Baklíková, pouhých 10 - 15 sec ztrácela vracející se Jana Zikmundová. Těsně před polovinou tratě se dokázala na Baklíkovou dotáhnout a i když se Baklíková chvíli pokoušela rozjetou Zikmundovou udržet, ta jí brzy odešla a zaslouženě brala bronz v čase 56:06.86. Baklíková na ni ztratila téměř minutu (57:00.27). Pod 60 minut se dostala i Nelly Bugárová (59:45.25), Pětříková šla již přes 62 min.
Po 13 h se pak na startovní čáru postavili muži společně s juniory. Teploměr na budově ukazoval dokonce i 42ºC ! Na osvěžovací stanici naštěstí byli dobře připraveni, voda byla vychlazená a houbičky se namáčely v ledové lázni. Ale stejně. V takovém horku se má jeden válet pod cypřišem a čekat, až to přejde. Ne tak naši junioři a muži.
U juniorů to bylo zdánlivě jednoduché. kdo dojde do cíle, má placku. Jednoduchost brala za své kolo za kolem a frýdecko-místecký Vojta Novák pozitivně překvapil, když se snažil utrápit to alespoň pod 50 min - 49:27.55. Druhé místo na stupních vítězů si vyválčil hradecký Jiří Arnošt (55:24.73) a i on by se měl těšit na reprezentační premiéru. Těžce vybojovaný bronz bral oddílový a tréninkový kamarád Arnošta Tomáš Gloser - 56:03.94.
Ovšem to hlavní se odehrávalo v mužské kategorii. Nadšení diváci fandili od počátku úplně všem závodníkům napříč kategoriemi a (nejen) muži se jim odměnili skvělou podívanou. Do čela šel okamžitě obhájce titulu Vítek Hlaváč, kterého následoval Jarda Morávek. Od začátku šel s odstupem Adam Zajíček a o další kus zpět byla dvojice Kukla - Gdula. Hlaváč s Morávkem šli bok po boku a na Jardovi bylo znát, že je v jeho nohách kvalitních 35 km z Innsbrucku ani ne před týdnem. Jeho krok nebyl nejsvižnější, postrádal pružnost a lehkost z předchozích závodů. I tak se nebál zaútočit a po 4 km Hlaváčovi nastoupil. Vítek nedokázal reagovat a Morávkův náskok se zvyšoval. V polovině závodu to vypadalo na jasné pořadí Morávek - Hlaváč - Zajíček. Zajíček ztrácel už 40 sec, ale nadále šel koncentrovaně, závod nepouštěl a postupně začal Hlaváče stahovat. Na tribuně se řvalo. Na Vítka, na Zajdu, na všechny. Necelé 4 kola před cílem Zajíček prolétl kolem Hlaváče a šel si pro jisté stříbro. Jejich souboj přes stadion sledoval Jaromír Morávek, který jistě kráčel pro svůj první seniorský titul. Výkon 41:23.98 je v náročných podmínkách a s 35 km v nohách vynikající. Adam Zajíček obhájil loňské stříbro v čase 42:13.88 a pro bronz si došel náš aktuálně jediný jistý účastník závodu v Tokyu Vítek Hlaváč - 42:27.91. I čtvrtý Albert Kukla šel pod 45 minutovou hranicí, což byl na rozpálené dráze opravdu výkon. Pod 50min se dokázal dostat již jen Lukáš Gdula (46:16.79) a junior Novák.
V Benešově jsme viděli nádherné závody. Organizátoři se dobře připravili a vyšli chodcům ve všem vstříc. Absolutorium zaslouží rozhodčí závodu i technická četa. Vítězi dne jsou pak všichni, kteří se v těchto podmínkách odvážili na start. Opravdu není poražených a přede všemi, atlety i rozhodčími, klobouk dolů. Pekelný den naštěstí všichni ustáli ve zdraví a snad v příštím roce zvolí ČAS o něco příznivější časový rozvrh. Potěšitelné je, že většina závodníků se prezentovala solidní technikou a díky penalty zóně byla pouze 1 diskvalifikace. I přes vysoké teploty atleti bojovali ze všech sil a připravili nám krásný zážitek. Díky. Pořadatelům, rozhodčím i atletům. Snad zase někdy v Benešově na viděnou.